Sinuous rilles: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{en}}, úpravy úvodu, formulace atd.
formulace, typos apod.
Řádek 1:
[[Image:Apollo 15 Aristarchus Crater.jpg|thumb|Sinuous Rilles na okraji [[Kráter Aristarchus|kráteru Aristarchus]] na [[Měsíc (měsíc)|Měsíci]]i]]
'''Sinuous Rilles''' (někdy nazývané také jako '''Sinuous Rimae'''<ref name="kapitola1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 52:
}}</ref> Vyskytují se dvě hlavní skupiny: ''rovné Rilles'' a ''Sinuous Rilles''. Předpokládá se, že tyto dvě skupiny mají rozdílný původ vzniku.<ref name="britanica"/>
 
Lávové útvary byly poprvé pozorovány na [[Měsíc (měsíc)|Měsíci]]i německým astronomem [[Johann Hieronymus Schröter|Johannem Schröterem]] 7. října [[1787]], kdy bylo pozorováno první koryto v oblasti dnešního [[Vallis Schröteri]].<ref name="wikis">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 131:
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Tato teorie sebyla podpíralapodepřena vizuálnímio pozorovánímivizuální pozorování, kdy Sinuous Rilles totiž mají množství podobných znaků jako vodní koryta na zemském povrchu.<ref name="origin"/> Později se vynořily ještě další [[teorie]] a [[spekulace]] o jejich možném vzniku<ref name="apollo"/> jako např. [[zkapalnění]] [[plyn]]ů na hranici zlomů.<ref name="origin"/>
[[Image:AS15-90-12272.jpg|thumb|left|Několik Sinuous Rilles na Měsíci]]
Nicméně detailnější pozorování, měření jejich tvarů a nepřítomnost vody na Měsíci při makroskopickém pozorování i ve [[Měsíční vzorky|vzorcích z Měsíce]] začaly rychle tuto teorii podkopávat.<ref name="kapitola1"/> Později se proto začala objevovat teorie, která spojovala vznik Rilles s lávovým tokem, jak přinášely [[Mise Apollo|mise Apollo]] stále nové poznatky a [[fotografie]]. Dnes je obecně přijímána teorie, že Rilles jsou výsledkem rychle tekoucí lávy a to buď po povrchu, nebo nebov jenjeho blízko povrchublízkosti. Tímto prouděním vznikají [[lávový kanál|lávové kanály]] či tunely, u kterých vlivem [[eroze]], nestability stěn či otřesů může dojít k propadnutí stropu a otevření kanálu.<ref name="apollo"/> Na druhou stranu některá Sinuois Rilles se nedají procesy spojené s tekoucí lávou vysvětlit a jejich vznik se spojuje stále se zlomovými strukturami.<ref name="kapitola1"/>
 
Na [[Povrch Země|zemském povrchu]] je žhavá láva [[izolant|izolována]] od okolí atmosférou, takže se neochlazuje příliš rychle. V prostředí [[vakuum|vakua]] ale veškeré teplo z povrchu lávy musí unikat pouze [[radiace|radiací]], což je značně rychlejší proces a láva se tak rychleji ochladí. Na Zemi při delším pohybu lávy dochází k tomu, že se na jejím povrchu vytvoří krusta, která umožňuje proudit lávě pod ní na delší vzdálenosti. Problémem je, že v oblastech Rilles nic takového jako propadlá krusta či její náznaky její existence nejsou.<ref name="apollo"/> Měsíc má pouze šestinovou gravitaci, což by mohlo být vysvětlením, jak je možné, že láva může cestovat na takovou vzdálenost (až stovky km, na Zemi nejdelší lávový tunel je dlouhý 35&nbsp;km).<ref name="apollo"/>
 
Při pozorování Rilles vyvstávají i další nezodpovězené otázky. U ústí Rilles se většinou nenachází žádný lávový materiál, takže vyvstává otázka, kam se poděla láva tekoucí korytem. Dalším je schopnost tekoucí lávy zahnout až o 90° bez náznaků břehů či pozvolného stáčení jaké je známé od tekoucí vody.<ref name="apollo"/>
Řádek 147:
Předpokládá se, že Rilles vzniklá na Měsíci a i dalších tělesech jsou výsledkem vulkanismu [[viskozita|nízkoviskózní]] bazaltické lávy o velmi vysoké [[teplota|teplotě]].<ref name="zakladny"/>
 
== Dle výskytuVýskyt ==
 
=== Na ZemiZemě ===
{{Viz též|Země}}
Útvary podobné Sinuous Rilles se na Zemi vyskytují jen velmi zřídka a ve velmi malých rozměrech.<ref name="zakladny"/> Je to dáno nejspíše tím, že silné erozivní účinky působící na povrchu Země rychle překryjí jakékoliv známky jejich existence, či dojde k jejich vyplnění vodou a začleněním do říční sítě. Eroze je hlavní důvod pro absenci významnějších struktur na zemském povrchu. Jedna z mála oblastí, kde je možné podobné struktury objevit, je sopečná provincie v oblasti [[Snake River Plain]], kde se nachází přibližně 5&nbsp;km dlouhý [[lávový kanál]] vycházející ze sopečného kráteru.<ref name="kapitola1"/> I z jiných míst jako např. [[Havajské ostrovy]] je znám mechanismus, kterým lávové tunely vznikají a které jsou nejspíše příhodná pro vznik propadlých Rilles v průběhu doby. Z výzkumu Havajských ostrovů vyplývá, že přibližně 30&nbsp;% lávových tunelů je později vyplněno druhotně dalším lávovým výlevem.<ref name="zakladny"/>
Řádek 158:
Sinuous Rilles na Měsíci jsou způsobeny nejspíše [[vulkanismus|sopečnou činností]] v rané fázi formování povrchu tělesa, kdy byl pravděpodobně celý [[Povrch Měsíce|povrch Měsíce]] roztaven v podobu [[magmatický oceán|magmatického oceánu]]. Slabá vznikající kůra umožňovala snadný pohyb magmatu jen blízko povrchu formující kanály. Další možností vzniku mohou být velké [[impakt mimozemského tělesa|impakty]] těles na povrch Měsíce, kdy došlo k [[tavení|roztavení]] velké části povrchu a vzniku velkého množství lávy.<ref name="zakladny"/> Začátek Rille je často nalézán v oblasti [[impaktní kráter|kráterů]], i když některé mají zcela nejasný původ.<ref name="nature"/> Začátek koryta je vždy situován ve výše položených oblastech, odkud pak láva vlivem [[gravitace|gravitačního]] působení odtéká do nižších oblastí, kde se v oblasti okolních planin pak hromadí. V některých případech je na konci koryta vidět nahromaděný materiál jako např. v oblasti [[Krieger (kráter, Měsíc)|kráteru Krieger]].<ref name="nature"/> Většinou nejsou přerušovaná až na několik pozorovaných případů, kdy byly přerušeny [[stratigrafie Měsíce|mladším impaktem]] či pohořím.<ref name="nature"/>
 
K roku 2008 lidstvo nedisponovalo technologií umístěnou na povrchu Měsíce či na jeho orbitální dráze, schopnoukterá by byla schopna objevit a zaměřit neporušené lávové kanály. Jediným nepřímým důkazem jejich existence se tak staly právě nejspíše propadlé lávové kanály v podobě Sinuous Rilles. Vyskytují se např. v oblasti [[Vallis Schröteri]], kde se nachází jedno z největších měsíčních Rilles,<ref name="kapitola1"/> či okolo kráteru [[Alfred E. Neuman (kráter, Měsíc)|Alfred E. Neuman]].<ref name="nature"/>
 
Mezi nejznámější a nejlépe prozkoumané Rilles patří první objevené v oblasti [[Vallis Schröteri]], které se stalo předmětem detailního fotografického výzkumu posádky [[Apollo 15|Apolla 15]].<ref name="apollo"/> Astronauti z Apollo 15 později prozkoumali i oblast [[Hadley Rille]], což přineslo poznatky o přítomnosti [[bazalt]]ických láv v okolí a na stěnách údolí.<ref name="kapitola1"/> Další významné oblasti výskytu jsou [[Mare Imbrium]] a [[Oceanus Procellarum]].<ref name="origin"/> Většina se vyskytuje v oblasti [[mare|moří]] [[přivrácená strana Měsíce|přivrácené strany Měsíce]], na hranicích moří a pohoří, ale několik jich začíná i v pohořích.<ref name="origin"/>