|
Chápu, že jsou si ty dvě spojky ekvivalentní, ale přece jenom se mi "tehdy a pouze tehdy" zdá takové ... nejasné --[[Speciální:Contributions/89.24.91.118|89.24.91.118]] 23:56, 18. 1. 2008 (UTC)
Rád bych Vám věc ozřejmil, záleží v podstatě na tom, jaké školy je absolventem daný pisatel a jaké je stoupencem tradice ten, kdo jej učil.
Kromě tehdy a pouze tehdy se také užívá
" tehdy a jen tehdy " a později se začalo užívat
" právě tehdy když " .
Ve skutečnosti v té verzi, kde je dvakrát tehdy, je to nutné použít proto dvakrát, jelikož kdybychom
pro výraz A<=>B použili slovní vyjádření výraz A platí tehdy, když platí výraz B, tak to nemá tu správnou razanci , jako když tento výraz vyslovíme jako A platí tehdy a jen tehdy, když platí výraz B (jistěže by stačilo jen jednou "tehdy", ale chce se zdůraznit ta unikátní okolnost,za jaké výraz má pravdivostní hodnotu 1, tedy platí, TRUE, pravda).
Napsat :
Expression "A" ist veracious (veritable) "Just, at the time, if expression "B" ist veracious(veritable) by sice v té angličtině také šlo, ale asi se to neujalo, je to moc dlouhé .
Děkuji
Ing. Milan Kochaník 10.12.2008
== Malé odbočení ke čtení starověkou řečtinou napsaných slov ==
Přál bych si jenom upřesnit.
Můj příspěvek není vlastně o matematice, ale jen o názvech z řečtiny.
Ve starověké řečtině písmeno, jež vypadá jako H bylo vskutku heta (znamenalo náš zvuk H, v hebr. hét ).Pod vlivem Říma pak to byla eta (zvuk e) a dnes již jen ita(zvuk i) .
Díky této okolnosti má dnešní nová novořečtina 3 i(ita(H), iota(I), ypsilon(Y) a všechna se zvukovou hodnotou i). , z toho dvě naprosto zbytečná a tak pro zápis celkem jednoduchých slov, která jsou tradičně přepisována písmeno řecké za latinské, se musí dělat dost krkolomné gramatické konstrukce (v dnešní novořečtině) .
Dále písmeno, dnes nazývané ypsilon, bylo ve starověku upsilon (původně hebr. vav (proto také britové mu říkají foneticky vaj)) a doopravdy znamenalo zvuk u.
Takže KYKLOS (kapa , upsilon, kapa , lambda , omega, sigma ) se četlo foneticky kuklos .
Takže jak je starořecky napsáno k pojmu analýsa (jeho infinitiv), ta písmena jsou alfa,ný,alfa,lambda,upsilon,sigma,epsilon,iota,ný , a jelikož je to starořecky, tak po přepisu to je ale A N A L Y S E I N , ale je nutno dodat, že tedy by se to po starořeckém způsobu mělo vyslovovat a n a l u s i n , jelikož i dnes , epsilon+iota za sebou v krátkém tvaru (samozřejmě nesmí být epsilon součástí kmene 1. sl. a iota součastí kmene či koncovky následující), tak je to jako delší í. (takhle je to infinitiv). To slovo přepsané jako analýsis je tedy novořečtinou .Ale dnešní novořekové píší jen : alfa, ný,alfa,lambda,ypsilon,sigma,ita, tedy A N Á L Y S H a čteno a n á l y s í .(koncové sigma ani zéta, jak je v článku, tam již není).
Ještě bych chtěl poznamenat, že u několika slov tato prastará výslovnost nezanikla , např. starořecky KYBERNÉTÉS a fénicky BYRSA je dodnes GUBERN(ér, átor) a BURSA a ve starověku to čtli kubernétés a bursa (kormidelník nebo ten který řídí a hrad Bursa v Elisině městě na Krásné výspě na Dobrém mysu (to je Qart Hadašt - Město Nové - Karthágo v Tunisu).
Dále bych rád dodal, tam kde byla pro nás zvukově složitá hláska Théta (hebr. Thét) , tak to nebyl ani zvuk t, ani h po sobě, ale něco mezi a dohromady. Takže to začali učenci přepisovat universálně pomocí T. Jenže bohužel také ne důsledně, jelikož právě některá slova na Tau (t) končila a další na Héta (H) začínala a týkalo se to hlavně slov z féničtiny a dalších s podobnými písmeny a s jejich podobnými názvy a podobnou zvukovou hodnotou . Proto také slovo kartágo je nesprávně takto přepisováno, ale ve skutečnosti to T není náhrada za théta, ale nepochopení okolností.
Právě to Město Nové alias Qart Hadašt bylo psáno jako v latině KARTHAGO jednoslovně, ale v tomhle případě je t součástí kart a h je součástí zkomoleného hágo (hadašt) .Takto se ale učenci "postarali" , že se ztrácí informace a v různých pravidlech, např. českého pravopisu pak tvrdí, že to je redukce T za bývalé Th , což , jak vidět není. Nejprve by totiž musili (ti z ústavů) analysovat z jakých slov se slovo eventualně skládá, a to není vůbec tak jednoduché , nestačí jen samoúčelově znát jazyk, ale vše okolo, i to , co s jazykem nesouvisí.
Příště raději napíší něco k matematice jako takové .
Děkuji, Ing. Milan Kochaník 10.12.2008
|
