Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 3471984 uživatele 147.251.10.89 (diskuse) zrušena
→‎Historické pozadí: buržoazie - odkaz převeden na kapitalismus
Řádek 17:
Romantické ideje se masově rozšířily zhruba v období [[napoleonské války|napoleonských válek]]. Po období relativního klidu [[18. století]], kdy se řada sporů urovnala diplomatickou cestou (poslední velký celoevropský konflikt byla [[třicetiletá válka]], jež skončila roku [[1648]]; to ovšem neznamená, že by se [[18. století]] vyhnuly válečné konflikty: např. [[válka o španělské dědictví]] či [[sedmiletá válka]]) byl celý kontinent zatažen nejprve do válek proti revoluční Francouzské republice a poté proti Napoleonovi Bonaparte. Válečné hrůzy, dobrodružství či potřeba silných individualit (zejména vojevůdců - téměř v každém národě se takový objevil: ve [[Francie|Francii]] [[Napoleon Bonaparte]], v [[Spojené království|Británii]] admirál [[Horatio Nelson|Nelson]], v [[Rusko|Rusku]] generál [[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]] atd.) rozněcovaly fantazii umělců (jak spisovatelů, tak i hudebníků, např. [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]]) i jejich publika.
 
Druhým důležitým bodem byla zvýšená vzdělanost měšťanů (např. v českých zemích byla dána školskými reformami [[Marie Terezie]]), jejich touha po vzdělávání, resp. po četbě (dědictví osvícenské touze po poznání), stejně jako jejich větší finanční síla způsobená počátkem liberalizace výroby a podníkání, způsobily, že [[kapitalismus|buržoazie]] si mohla dovolit kupovat knihy, hudební nástroje či lístky do divadla. Od konce [[18. století]] tak začíná i měšťanská společnost číst, provozovat hudbu či navštěvovat divadla. Jako reakce na emancipaci měšťanstva se aristokracie uzavřela vůči novým společenským vlivům a formám a v [[19. století]] již nenalezneme téměř žádného šlechtického spisovatele či filozofa (zatímco do [[18. století]] byly tyto domény typicky šlechtické a v [[18. století]] začala buržoazie šlechtě konkurovat).
 
==Životní styl romantismu==