Precese zemské osy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: es, ru, sl změnil: ro |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Praezession.png|thumb|Pohyb zemské osy: ''R'' = rotace Země kolem osy, ''P'' = precese, ''N'' = nutace]]
'''Precese zemské osy''' je krouživý [[Mechanický pohyb|pohyb]] [[zemská osa|zemské osy]] přibližně po plášti [[dvojkužel]]e. Je to speciální případ obecného fyzikálního jevu, pozorovaného u rotujících hmotných těles ([[setrvačník]]ů)
V tomto případě
Osa dvojkužele, který přitom zemské osa opisuje, míří k [[pól ekliptiky|pólu ekliptiky]], který se nachází v [[Drak (souhvězdí)|souhvězdí Draka]], vzdálen od světového pólu v současnosti o úhel 23°27´ (tj. o sklon zemského rovníku k rovině ekliptiky). Zemská osa pouze působením lunisolární precese by vykonala plný kruh za dobu 25 725 let.
Řádek 8:
Na Zemi však působí i ostatní planety. Jejich gravitačním vlivem se mění orientace roviny zemské dráhy v prostoru a to tak, že sklon zemského rovníku k rovině ekliptiky se v současné době zmenšuje o 0,46˝/rok. Celkově se úhel mezi ekliptikou a zemským rovníkem mění v rozmezí od 21,92° do 24,30° a to s periodou přibližně 40 000 let. V důsledku změny úhlu mezi ekliptikou a rovníkem se posouvá také jarní bod a to nyní o -0,12˝/rok (tedy proti smyslu lunisolární precese). Tato část precese zemské osy se nazývá ''planetární precese zemské osy''.
Složením obou těchto složek dostaneme ''všeobecnou (generální) precesi zemské osy'', při níž současná hodnota posunu jarního bodu činí 50,26˝/rok. Díky tomu se [[nebeský pól|nebeský (světový) pól]] vrátí přibližně na dnešní místo za 25 800 let. Tuto periodu nazýváme ''
Podle [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] by se měla rychlost posunu jarního bodu ještě zmenšovat o 0,02˝/rok. Tento efekt se nazývá ''geodetická precese''.
Řádek 15:
[[Soubor:Precession starchart.png|thumb|Změna polohy severního nebeského pólu v minulosti a budoucnosti]]
V současné době
Pro astrometrická měření poloh nebeských objektů má precese velký význam, protože způsobuje posun [[jarní bod|jarního bodu]], který je spolu s nebeským pólem výchozím bodem pro [[rovníkové souřadnice]] používané pro stanovení poloh [[hvězda|hvězd]], [[planeta|planet]] a dalších nebeských objektů. Jejich souřadnice se tak s časem nepatrně mění a je třeba na to brát ohled. Všechny přesné údaje o polohách nebeských objektů proto musí být vztaženy k nějakému pevnému datu ([[Ekvinokcium|ekvinokcium]]).
|