Infračervená astronomie: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 12 lety
m
Robot opravil přesměrování na Zemská atmosféra - Změněn(y) odkaz(y) na Atmosféra Země
m (Oprava nadpisů)
m (Robot opravil přesměrování na Zemská atmosféra - Změněn(y) odkaz(y) na Atmosféra Země)
Infračervené záření, které se svou [[Vlnová délka|vlnovou délkou]] blíží viditelné části světla, se mu i svým chováním do značné míry podobá - může být tedy i detekováno podobnými zařízeními jako viditelné světlo. Z tohoto důvodu se blízké IR záření včleňuje do viditelného optického spektra - většina teleskopů je tedy schopna provádět pozorování i v „blízkém“ IR spektru. Vzdálenější části IR spektra musí již být pozorovány speciálními tleskopy jako je např. ''James Clerk Maxwell Telescope'' v [[Mauna Kea Observatory]].
 
Tak jako ostatní formy elektromagnetického záření je i to infračervé vědci využíváno pro hlubší zkoumání [[Vesmír|vesmíru]]. Jelikož má IR záření vysokou teplotu, je nutné, aby byl teleskop při jeho pozorování stíněn a navíc ochlazován tekutým [[Dusík|dusíkem]] (LN<sub>2</sub>) nebo [[Helium|heliem]] (LHe). Nejvíce se tado nutnost projevuje ve střední až vzdálené části IR spektra. Značné problémy při pozorování IR záření pozemními teleskopy působí vodní pára v [[ZemskáAtmosféra atmosféraZemě|Zemské atmosféře]], která absourbuje jeho značnou část. Z tohoto důvodu jsou tedy teleskopy umísťovnány do míst s velkou nadmořskou výškou a nízkou vlhkostí vzduchu. Mezi observatoře, které jsou vybudovány na takovém místě patří ''Mauna Kea Observatory'' (4205 m.n.m.) nebo ''Atacama Large Millimeter Array'' v [[Chile]] (5000 m.n.m.).
 
Stejně tak, jak je tomu u optických teleskopů, je i pro infračervené teleskopy nejlepší umístění ve vesmíru. Mezi takové patří [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], který dokáže sledovat i IR část a nedávno vypuštěný [[Spitzerův vesmírný dalekohled]], který je přímo určen pro pozorování infračerveného záření.
1 121 614

editací