Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 5 bajtů ,  před 10 lety
m
+defsort + kat + formality
'''Dagmar Hochová''' (* [[1926]], [[Praha]]<ref>http://digiarena.zive.cz/default.aspx?article=3332</ref>) je česká dokumentární a reportážní [[Fotografie|fotografka]].
 
Dagmar HochováNarodila se narodila v roce 1926 v Praze. Studovala v letech [[1942]]-[[1943]] na [[Státní grafická škola v Praze|Státní grafické škole v Praze]], kde byla žačkou [[Jaromír Funke|Jaromíra Funkeho]] a [[Josef Ehm|Josefa Ehma]]. Po krátkém válečném přerušení dokončila školu v ročníku [[1945]]/[[1946]]. Poté pracovala v laboratořích firmy Illek a Paul, orientované na [[Reklama|reklamní]] fotografii, a stala se jednou z prvních studentek [[prof.]] [[Karel Plicka|Karla Plicky]] na nově založené [[Filmová akademie múzických umění|Filmové akademii múzických umění]].
 
Obor filmová fotografie absolvovala roku [[1953]]. Už během studií spolupracovala s časopisy a s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]]. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii.
DagmarProslavily Hochovou proslavilyji cykly ''Děti'', ''Síla věku'', ''Dvojice'', ''Svátky'' a slavnosti. Její [[Fotoaparát|kamera]] zachytila životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky.
Jako fotografku ji to vždy přitahovalo na místa, kde se něco dělo. Právě tam hledala své okamžiky pravdy.
 
PhDr. Marie Klimešová, 29. dubna 2001 o Dagmar Hochové řekla: ''Dáša Hochová dětem rozumí. Ani na okamžik je nevnímá jako objekt jakéhosi sentimentu; děti jí jsou vždy partnery a ona je nadšena, když v nich nalézá životaschopnost, která jim v budoucnu pomůže rozvinout se v dospělou osobnost. Sleduje je mnohdy s radostnou jízlivostí, s porozuměním pro jejich přirozenou nenucenost, zároveň jim ale svou vitální přítomností dává podnět ke zvlášť pádnému projevení své podstaty.'' <ref>http://www.phpweb.cz/archiv-vystav/2001/dagmar-hochova.html</ref>
 
DagmarJejí Hochovádílo se vymyká dobové tvorbě nejen nekonformností námětů a tvrdošíjností v hledání a odkrývání lidských okamžiků, ale i programovou rezignací na zažité a osvědčené tvůrčí konvence. Nerespektuje žádná kompoziční pravidla, pohrdá aranžováním scén a fotografovaných lidí či objektů, nesnáší umělé osvětlení, zejména bleskové světlo, nezajímá jí technická preciznost. Hlavní je pro ni síla výpovědi o člověku a té pak podřizuje vše.
 
[[Fotoaparát]] neodkládá ani dnes, i když se v posledním desetiletí spíše soustřeďuje na bilancování svého rozsáhlého díla. Dostalo se jí satisfakce za dlouhá léta, kdy její nejlepší fotografické cykly končily v šuplíku. Od roku 1994 začala vydávat ve spolupráci s nakladatelstvím [[Kuklík (nakladatelství)|Kuklík]] knižní rekapitulaci svého fotografického díla.
 
V Nakladatelství [[Torst]] publikovala v roce [[2001]] zatím svou poslední knihu fotografických portrétů českých spisovatelů nazvanou ''Konec chleba, počátek kamení''.
V letech [[1990]]-[[1992]] byla Dagmar Hochová poslankyní [[Česká národní rada|České národní rady]]. V roce [[2000]] jí byla za vynikající umělecké výsledky udělena [[medaile]] [[Medaile Za zásluhy|Za zásluhy]].
 
Za svou zásadní práci považuje snímek ''Proti zdi'' z roku [[1960]], portrét dvou kluků, kteří vší vervou skáčou proti oprýskané stěně a kopou do ní. Je na něm vidět jejich nespoutaná snaha překonat překážku, i když moc dobře vědí, že si o ni leda tak zničí boty.<ref>http://artalkweb.wordpress.com/2008/12/16/recenze-knihy-vzpominek-dagmar-hochove/</ref>
 
==Výstavy==
<references />
 
[[Kategorie{{DEFAULTSORT:Čeští fotografové|Hochová, Dagmar]]}}
 
[[Kategorie:Narození 1926|Hochová, Dagmar]]
[[Kategorie:ŽijícíČeští lidé|Hochová, Dagmarfotografové]]
[[Kategorie:Narození 1926|Hochová, Dagmar]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Poslanci České národní rady]]