Prvními masivně pancéřovanými bojovými prostředky byly lodě. I když první civilní loď ze železa byla spuštěna vnana vodu už v roce 1821, první vážné pokusy s pancéřováním válečných lodí proběhly až kolem poloviny 19. století. První lodě s pancířem tloušťky 120 mm použila úspěšně Francie v Krymské válce. Úspěch takto chráněných lodí podnítil francouzskou admiralitu, konkrétně jejího hlavního konstruktéra [[Henri Dupuy de Lôme]] v roce [[1858]] ke stavbě první velké pancéřované lodi [[La Glorie (1858)|La Glorie]]. Tato ještě dřevěná loď měla 120 mm železný pancíř, což bylo technologické maximum, dosažitelné v té době. Británie odpověděla stavbou lodi [[HMS Warrior (1860)|HMS Warrior]], už stavěné ze železa, která měla na železném trupu 457 mm vrstvu teakového dřeva a na ní 114 mm železný pancíř. Teakové dřevo mělo chránit trup i při velké deformaci pancíře.
Nejdůležitějším předělem ve vývoji pancéřovaných lodí byla [[bitva v Chesapeacké zátoce]] v roce 1862, kde se poprvé střetly pancéřované lodě s dřevěnými válečnými loděmi i mezi sebou navzájem. Ukázalo se, že loď bez pancéřování nemá praktickou bojovou hodnotu.
