Satori: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: es, fi, fr, sr změnil: vi
m překlep pojmímivý
Řádek 4:
[[Japonsko|Japonskému]] termínu ''satori'' odpovídá [[sanskrt]]ský a [[páli]]jský pojem ''[[bódhi]]'', avšak není zcela jisté, zda-li oba termíny skutečně označují tentýž prožitek. Jestliže je pojem satori používán k označení konečného hlubokého osvícení [[Gautama Buddha|Buddhy]] a jiných význačných mistrů, lze určitě souhlasit, že ano. Avšak označuje-li satori vhled do reality, který však ještě není spojen s prožitkem [[Nirvána (buddhismus)|nirvány]], pak spíše odpovídá [[páli]]jskému výrazu [[ňána]] (v [[sanskrt]]u [[ňána|džňána]]), který se do [[Čeština|češtiny]] překládá právě jako ''vhled''.
[[Zen]]oví mistři obecně odmítají jakýkoli popis nebo vysvětlení, co to je satori, jelikož k jeho pochopení je samozřejmě nutná osobní zkušenost. Někdy je satori popisováno jako náhlý vhled do ne-duality, do vše spojující jednoty našeho bytí. Termín satori má široký význam, jak bylo zmíněno, může být použito pro označení konečného hlubokého osvícení (v [[sanskrt]]u [[bódhi]]), nebo i pro chvilkový, náhlý a přechodný zážitek, který ale leží na cestě k trvalému pochopení podstaty všeho bytí (v [[sanskrt]]u [[ňána|džňána]]). V tomto druhém významu se spíše používá termín [[kenšó]]. Někteří [[zen]]oví mistři označují jako osvícení i stavy hlubokého soustředění, které jsou v [[páli]] známy jako [[džhána|džhány]] a [[sanskrt]]u [[džhána|dhjány]]. Jedná se o stav tzv. jednobodovosti mysli, mysli, které splynula se svým meditačním objektem. Lidká mysl je v tomto stavu hluboce klidná, člověk ztrácí vědomí sebe sama a v důsledku splynutí s meditačním objektem mizí i rozlišování na subjekt a objekt, proto může být tato zkušenost považována za zážitek neduality. Jedná se však jen o pojmímivýpomíjímivý prožitek, který není spojen s vhledem do skutečné reality.
 
Zážitek satori je zpravidla výsledkem soustavné spirituální praxe. Tradičně jsou používány dvě metody vedoucí k dosažení satori, buď sezení v [[zazen]]u, jež je typická pro tzv. [[Sótó|sótó zen]], nebo kontemplace (soustřeďování se) na [[paradox]]ní a logikou neřešitelné duševní úlohy , tzv. [[koán]]y, z nichž se mysl „osvobozuje“ skokem k sloučení protikladů ve všeobjímající jednotu - právě zážitek satori, tato metoda je používáná v tzv. [[Rinzai zen|rinzai zenu]].