Metoděj Vlach: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Slady (diskuse | příspěvky)
m →‎Externí zdroje: formát odkazu
Lsla (diskuse | příspěvky)
m dvojplošník dvouplošník
Řádek 5:
První místo získal v [[Kopřivnice|Kopřivnici]] jako montér při výrobě [[šoupátko|šoupátek]] pro [[lokomotiva|lokomotivy]]. Často měnil místa, v roce [[1905]] pracoval v [[Maribor|Mariboru]], od roku [[1907]] ve [[Graz|Štýrském Hradci]] a od roku [[1908]] u firmy [[Laurint a Klement]] v [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kde se vypracoval z montéra až na dílovedoucího v nástrojárně. Jeho kariéra pokračovala v [[Písek|Písku]], kde od roku [[1922]] neúspěšně podnikal v menší továrně na hospodářské stroje. Roku [[1924]] nastupuje u firmy Wawerka v [[Lipník nad Bečvou|Lipníku nad Bečvou]], kde zavedl výrobu [[soustruh|soustruhu]] s rychlostní skříní a vlastním elektromotorem. Z tohoto místa odešel do strojíren v [[Orlová|Orlové]] kde zdokonaloval cementářské stroje. Roku [[1933]] nastupuje u firmy [[Baťa]] jako konstruktér ve [[Zlín|Zlíně]] a od roku [[1941]] jako ředitel strojíren v Sezimově Ústí.
 
V Mladé Boleslavi intenzivně pracoval na konstrukci letadel. Podle dochovaných záznamů jich sestavil hned několik. První z nich vzniklo v roce [[1908]], jednalo se o [[dvouplošníkdvojplošník]] na lyžích. Letadlo nebylo dokončeno, protože Metoděj Vlach nesehnal vhodný motor. Všechny pokusy financoval ze svého montérského platu.
 
Druhé letadlo, rovněž [[dvojplošník]] s rozpětím sedm metrů o hmotnosti 350 kg, sestavil v roce [[1909]]. Motor zakoupil u firmy Trojan a Négl v [[Kolín|Kolíně]], později jej však vyměnil za motor do osobních automobilů od Laurinta a Klementa. Vrtuli vyrobil osobně. Letadlo bylo schopné krátkých skoků mezi 30 a 50 metry. Pro delší lety chyběla dostatečná stabilita.
 
Třetí, nejúspěšnější, letadlo vzniklo v letech [[1910]] až [[1912]]. Byl to celodřevěný [[jednoplošník]] o rozpětí deseti metrů, vážící 720 kg. Vrtule měla dva metry, výkon motoru dosahoval 28 kW. První veřejný let se konal [[8. listopad]]u [[1912]]. Po sedmdesátimetrovém rozjezdu se letadlo vzneslo a Vlach uskutečnil první let ve výši dvaceti metrů, který ten den ještě pětkrát zopakoval. Pokaždé letadlo uletělo 300 až 500 metrů. Rychlost dosáhla 100 km/h. Po šestém letu Vlach havaroval a lehce se zranil. Problém nebyl v letadle, které létalo velmi stabilně, jako spíše v nulových pilotních zkušenostech konstruktéra. Vlachovy pokusy ukončila [[první světová válka]].
 
Kromě letectví se Metoděj Vlach věnoval i zlepšování závodních automobilů jako mechanik několika úspěšných závodníků.