Byzantská říše v době Komnenovců: Porovnání verzí

V době vlády Komnénovců dosáhla Byzanstká říše posledního velkého rozmachu. A to jak na poli politickém, tak kulturním, a tak i hospodářském.

Roku [[1081]] se do čela Byzantské říše dostala průbojná dynastie Komnenovců, její panovníci [[Alexios I. Komnenos]], [[Jan II. Komnenos]] a [[Manuel I. Komnenos]] byli představiteli provinciální aristokracie. Zavedli množství hospodářských reforem které významně zasáhly do společenského, sociálního i politického vývoje říše. [[Alexios I. Komnenos|Alexios I.]] těžil z [[První křížová výprava|první křížové výpravy]] (1096-1099). Jeho nástupci [[Jan II. Komnenos|Janu II.]] se podařilo porazit [[Maďaři|Maďary]], [[Srbové|Srby]], [[Pečeněhové|Pečeněhy]], Seldžuky i [[Arméni|Armény]]. Jan zajistil postavení Byzantské říše ve světě jako postavení velmoci. Jeho syn [[Manuel I. Komnenos|Manuel I.]] byl císařem, jenž snil o obnovení [[Starověký Řím|Římské říše]], válčil rovněž se Seldžuky, Benátčany, Srby, [[Normané|Normany,]] a Armény, pokusil se neúspěšně o inavazi do [[Egypt]]a a upevnil svou svrchovanost nad křižáckými státy. Po jeho smrti dochází k rychlému úpadku říše.

Hospodářská situace v době Komnénovců závisela na několika faktorech. Především se značně zmenšil půdní fond a to v důsledku ztráty úrodného vnitrozemí [[Anatolie]]. V této době nastává vzestup provinciální šlechty, která získávala od státu značně rozsáhlé pozemkové úděly. V době Komnénů je pro posílení vojska a hospodářství založena instituce [[pronie]] (prononia), ježjenž byla svým způsobem obdobou západního léna. Pronie byla poprvé zmíněna za Jana II., častěji se však prosazuje za Manuela. V této době se postupně rozpadá i systém themat[[thema]]t.

== MěstkýMěstský život v době Komnénovců ==

V době Komnénovců dochází i k prudkému rozvoji městského života. Největším městem zůstávalo i nadále hlavní město [[Konstantinopol]]. Konstantinopol si udržela své privilegované postavení uvnitř říše, i nadále zůstávala největším městem Evropy (její počet obyvatel se v té době odhaduje na cca. 400 000 tisíc obyvatel). Konstantinopol byla nejen střediskem obchodu, ale i kultury, administrativy a nejmocnější pevností v celém Evropanům známém světě. Císař Manuel si vybudoval nový palác v Blachernách, který se svou velkolepostí vyrovnal staré rezidenci Justiniánově. Hlavní císařské město na Bosporu[[Bospor]]u se však v této době muselo dělit o své výsadní postavení s provinciálními městy, které se rychle začaly rozvíjet.

Druhým největším městem říše zůstávala i nadále [[Soluň|Thessaloniké]]. V ThessalonikéThessalonice docházelo k rozvoji hedvábnictví, stejně tak i na Peloponésu a v Thébách, kde prý pracovalo na 2 000 tkalců.