Bitva u Zvole: Porovnání verzí

Ze Zábřeha měla výprava namířeno již přímo k [[Olomouc|Olomouci]]. Zdeněk Kostka však pro pokračování výpravy stál před dilematem. Mohl volit ze dvou variant pokračování cesty podél řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] a obě byly nebezpečné. Pokud by volil cestu po levém břehu, musela by se u vsi [[Leština]] výprava složitě přebrodit nebezpečně rozvodněnou řeku Moravu a dále se probíjet územím drženým a ovládaným úsovským pánem Karlem z Vlašimi, přívržencem krále Matyáše. Z těchto důvodů padlo Zdeňkem Kostkou rozhodnutí pro postup po pravém širším a schůdnějším břehu řeky, i když zde číhalo trojí nebezpečí. První překážkou byla tvrz v [[Rájec (tvrz)|Rájci]], tehdy v držení a pod velením biskupského [[Man (leník)|mana]] [[Jan Rájecký z Mírova|Jana Rájeckého z Mírova]]. Dalším problémem a překážkou byla poměrně pevná a dobře vyzbrojená tvrz ve [[Zvole (tvrz)|Zvoli]]. Této posádce velel další biskupský man - [[Rytíř|rytíř]] [[Zikmund ze Zvole]]. A třetí a také největší komplikací bylo v cestě stojící biskupské město [[Mohelnice]]. Dobře opevněné a pod ochranou blízkého a taktéž silně opevněného hradu [[Mírov (hrad)|Mírova]] s poměrně početnou dobře vyzbrojeno a vycvičenou posádkou. Tito všichni byli přívrženci krále Matyáše. Přes tato rizika se České vojsko vydalo cestou po pravém břehu Moravy, neboť Zdeněk Kostka předpokládal a očekával, že mu v ústrety přijede na pomoc posádka z jeho [[Bouzov (hrad)|Bouzova]]. Ke zpevnění obrany a posílení mužstva vyslala mírovská posádka značný počet vojska na tvrze v Rájci a ve Zvoli. Rájecká posádka však neprovokovala a nevyvolávala střety a volně ponechala české vojsko bez napadení projít. Před Zvolí se Zdeněk Kostka rozhodl tuto obejít a vyhnout se tak dalšímu možnému konfliktu. Výprava tedy odbočila vpravo po tzv. „staré cestě“. Zde se však střetla s překážkou - hluboký úvoz cesty nad vsí byl zatarasen zásekem. Postupovat bylo nemožné, neboť z obou stran cesty byly připraveny protivníkovy zálohy. Nebylo proto jiného řešení, než se vrátit před osadu Zvoli, vybudovat tam ležení, tábor opevnit z vozové hradby a vyčkat příhodné situace a momentu překvapení při prudkém výpadu. Při setmění se snažila lehká uherská jízda několikrát atakovat tábor, avšak bez většího efektu a škod na české straně.