Raketový letoun: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odkaz na redirect: SSSR |
m Odkaz na redirect: USA |
||
Řádek 3:
Vzhledem k tomu, že pro lety v atmosféře jsou výhodnější [[proudový motor|proudové motory]], které nepotřebují ke své činnosti dodávku okysličovadla z nádrží, protože v jeho roli používají atmosférický [[kyslík]], nedoznaly raketoplány většího rozšíření. Jejich výhodou je možnost dosahovat velmi vysokých rychlostí, při nichž již proudové motory ztrácejí účinnost. Nejčastěji se proto objevují jako experimentální letadla. V době [[Druhá světová válka|2. světové války]] byly nasazovány [[Německo|německým]] [[Luftwaffe|vojenským letectvem]] jako záchytné stihače nebo [[Japonsko|Japonskem]] jako sebevražedné letouny ([[kamikaze]]). V období 40. až 70. let 20. století sloužily raketoplány především jen jako experimentální stroje.
Koncem 60. let začal v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Sovětský svaz|SSSR]] vývoj [[Kosmický raketoplán|kosmických raketoplánů]], určených pro dopravu osob a nákladu ze Země na [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]]. Z nich pouze americký kosmický raketoplán [[Space Shuttle]] se dostal do běžného provozu, během něhož však dva exempláře havarovaly a jejich posádky zahynuly. Sovětský kosmický raketoplán [[Buran]] uskutečnil pouze jediný zkušební bezpilotní let.
Počátkem 21. století se začala rýsovat renezance raketoplánů, o nichž se uvažuje jako o prostředku pro tzv. ''[[kosmická turistika|kosmickou turistiku]]''. Jako první se objevil raketoplán [[Scaled Composites SpaceShipOne]], se kterým byla v roce 2004 získána cena [[Ansari X-Prize]]. Další podobné, avšak pokročilejší typy jsou v různém stádiu vývoje a jejich komerční nasazení je otázkou nejbližších let.
| |||