Křižník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: uk:Крейсер
prehazeni odstvcu podle chronologie, wiki
Řádek 2:
'''Křižník''' je velká [[válečná loď]] schopná současně monitorovat a útočit na více různých cílů.
 
Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace.
Pojem křižník se objevil v americké občanské válce. Byly jím označovány korvety, které ''křižovaly'' podél pobřeží jižních států a prováděly námořní blokádu. Za jeden z prvních ocelových křižníků lze považovat anglickou fregatu Inconstant, postavenou v roce 1868.
 
Pojem křižník se objevil v americké občanské válce. Byly jím označovány [[korveta|korvety]], které ''křižovaly'' podél pobřeží jižních států a prováděly [[námořní blokáda|námořní blokádu]]. Za jeden z prvních ocelových křižníků lze považovatje anglickoupovažována fregatu[[fregata]] [[Inconstant]], postavenoupostavená v roce [[1868]].
Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly těžké křižníky často rozhodující silou na bojišti a jejich role byla nezastupitelná. Jejich úkoly byly hodně rozmanité - sahaly od ochrany námořních konvojů, přes útočné operace a ostřelování nepřátelského [[pobřeží]] až po [[průzkum]]. Velmi aktivně křižovaly oceány ve službách všech hlavních válečných soupeřů a nesmírně se osvědčily.
 
Po [[první světová válka|první světové válce]] se křižníky začínají rozdělovat na - '''[[Lehký křižník|lehké křižníky]]''' a '''[[Těžký křižník|těžké křižníky]]'''. Obě nové podtřídy lodí byly z velké části definovány svojí dělovou výzbrojí, která byla přesně určena ve [[Washingtonská konference|Washingtonské námořní dohodě]] z roku [[1922]].
 
Každý lehký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 152 mm (6 palců). Před začátkem [[druhá světová válka|druhé světové války]] došlo k úpravě na 155 mm (6,1 palců), ale mnoho lodí zůstalo u standardní ráže 152 mm. Každý těžký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 203 mm (8 palců). Většina tehdy moderních těžkých křižníků byla vyzbrojena 8 děly ráže 203 mm (britské křižníky třídy ''County'') nebo 9 děly ráže 203 mm (americké křižníky třídy ''Baltimore''). Většina tehdy moderních lehkých křižníků byla vyzbrojena 9 až 12 děly ráže 152 mm (americké křižníky třídy ''Cleveland'').
 
Washingtonskou námořní dohodou byl rovněž omezen maximální výtlak křižníků na 10 160 metrických tun (10 000 [[Angloamerická měrná soustava#Jednotky váhy (masy)|imperiálních tun]]). Výtlak křižníků při jejich rozdělování na lehké a těžké nehrál roli – mnoho lehkých křižníků mělo stejný výtlak jako většina těžkých křižníků.
 
Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly [[těžký křižník|těžké křižníky]] často rozhodující silou na bojišti a jejich role byla nezastupitelná. Jejich úkoly byly hodně rozmanité - sahaly od ochrany námořních konvojů, přes útočné operace a ostřelování nepřátelského [[pobřeží]] až po [[průzkum]]. Velmi aktivně křižovaly oceány ve službách všech hlavních válečných soupeřů a nesmírně se osvědčily.
 
 
== Související články ==