Verze z 5. 9. 2008, 18:02 editovat VolkovBot (diskuse \| příspěvky) 141 688 editací m robot přidal: uk:Крейсер ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2008, 01:00 editovat zrušit editaci Postrach (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 27 339 editací prehazeni odstvcu podle chronologie, wiki Přejít na další porovnání →
Řádek 2: '''Křižník''' je velká [[válečná loď]] schopná současně monitorovat a útočit na více různých cílů. Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace. Pojem křižník se objevil v americké občanské válce. Byly jím označovány korvety, které ''křižovaly'' podél pobřeží jižních států a prováděly námořní blokádu. Za jeden z prvních ocelových křižníků lze považovat anglickou fregatu Inconstant, postavenou v roce 1868.▼ ▲Pojem křižník se objevil v americké občanské válce. Byly jím označovány [[korveta\|korvety]], které ''křižovaly'' podél pobřeží jižních států a prováděly [[námořní blokáda\|námořní blokádu]]. Za jeden z prvních ocelových křižníků ~~lze považovat~~je ~~anglickou~~považována ~~fregatu~~[[fregata]] [[Inconstant]], ~~postavenou~~postavená v roce [[1868]]. Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace. Během [[druhá světová válka\|druhé světové války]] byly těžké křižníky často rozhodující silou na bojišti a jejich role byla nezastupitelná. Jejich úkoly byly hodně rozmanité - sahaly od ochrany námořních konvojů, přes útočné operace a ostřelování nepřátelského [[pobřeží]] až po [[průzkum]]. Velmi aktivně křižovaly oceány ve službách všech hlavních válečných soupeřů a nesmírně se osvědčily.▼ Po [[první světová válka\|první světové válce]] se křižníky začínají rozdělovat na ~~- '''~~[[Lehký křižník\|lehké křižníky]]~~'''~~ a ~~'''~~[[Těžký křižník\|těžké křižníky]]~~'''~~. Obě nové podtřídy lodí byly z velké části definovány svojí dělovou výzbrojí, která byla přesně určena ve [[Washingtonská konference\|Washingtonské námořní dohodě]] z roku [[1922]]. Každý lehký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 152 mm (6 palců). Před začátkem [[druhá světová válka\|druhé světové války]] došlo k úpravě na 155 mm (6,1 palců), ale mnoho lodí zůstalo u standardní ráže 152 mm. Každý těžký křižník mohl být vyzbrojen děly o maximální ráži 203 mm (8 palců). Většina tehdy moderních těžkých křižníků byla vyzbrojena 8 děly ráže 203 mm (britské křižníky třídy ''County'') nebo 9 děly ráže 203 mm (americké křižníky třídy ''Baltimore''). Většina tehdy moderních lehkých křižníků byla vyzbrojena 9 až 12 děly ráže 152 mm (americké křižníky třídy ''Cleveland''). Washingtonskou námořní dohodou byl rovněž omezen maximální výtlak křižníků na 10 160 metrických tun (10 000 [[Angloamerická měrná soustava#Jednotky váhy (masy)\|imperiálních tun]]). Výtlak křižníků při jejich rozdělování na lehké a těžké nehrál roli – mnoho lehkých křižníků mělo stejný výtlak jako většina těžkých křižníků. ▲~~Historicky jsou křižníky obecně považovány za nejmenší lodě schopné provádět nezávislé vojenské operace.~~ Během [[druhá světová válka\|druhé světové války]] byly [[těžký křižník\|těžké křižníky]] často rozhodující silou na bojišti a jejich role byla nezastupitelná. Jejich úkoly byly hodně rozmanité - sahaly od ochrany námořních konvojů, přes útočné operace a ostřelování nepřátelského [[pobřeží]] až po [[průzkum]]. Velmi aktivně křižovaly oceány ve službách všech hlavních válečných soupeřů a nesmírně se osvědčily. == Související články ==

Křižník: Porovnání verzí