Radioteleskop: Porovnání verzí

'''Radioteleskop''' je forma směrové [[Anténa|antény]] využívaná v [[Radioastronomie|radioastronomii]] a také při příjmu a sběru dat z [[Družice|družic]] a [[Vesmírná sonda|vesmírných sond]]. Od [[Teleskop|optických teleskopů]] se liší tím, že pracují v radiové části elektromagnetického spektra, v kterém detekují a sbírají data z radio-emitujících zdrojů. To znamená, že neposkytují žádný přímo viditelný obraz. Radioteleskopy jsou většinou velké parabolické antény užívané buďto samostatně nebo ve formacích. Radioobservatoře bývají situovány co nejdále od velkých městských center, aby se co nejvíce eliminoval vliv rušivých radioemisí, které tato centra produkují (např. [[Rádio|rádia]], [[televizní vysílání]]). Je to podobné jako u optických teleskopů, s tím rozdílem, že u nich v blízkosti velkých měst dochází k rušení [[Světelné znečištění|světelnými emisemi]].

 

První anténa určená k identifikaci radiových zdrojů ve [[Vesmír|vesmíru]] byla sestrojena roku [[1931]] Karlem Guthem Janskym, inženýrem z [[Bellovy laboratoře|Bellových laboratoří]]. Úkolem Janskyho byla identifikace zdrojů radiového šumu, které by mohly rušit komunikaci [[Radiotelefon|radiotelefonů]]. Janskyho anténa byla zkonstruována pro přijem krátkovlnných radiových signálů na [[Frekvence|frekvenci]] 20,5 [[MHz]] (přibližná [[vlnová délka]] λ=14,6 m).

Anténa byla umístěna na otočnou plošinu, díky níž se mohla pohybovat v libovolném směru (zanedlouho proto získala přezdívku ''Jansky's merry-go-round''). Měla průměr přibližně 30 m a výšku 6 m. K pohybu bylo využito sady pneumatik z automobilu Ford-T a díky tomu mohl být přesně nastaven směr zdroje, ze kterého měly být sledovány signály sledovány. Po straně antény byl umístěn malý a jednoduchý analogový systém záznamu přijímaných dat. Po několikaměsíčním záznamu Jansky data roztřídil a kategorizoval do tří předem určených kategorií rušení: ''blízké bouře'', ''vzdálené bouře'' a ''nepravidelný šum neznámého původu''. Jansky zanedlouho zjistil, že tento ''nepravidelný šum'' se opakuje vždy v cyklech po 23 hodinách a 56 minutách. Ono čtyřminutové zpoždění je ukazatelem tzv. [[Hvězdný čas|hvězdného času]], což je doba, kterou "pevnému" objektu trvají dva pohyby po [[Nebeská sféra|nebeské sféře]]. Po porovnání svých pozorování s nebeskými mapami Jansky učinil závěr, že ''nepravidelné rušení'' přichází z [[Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] a je nejsilnější ve směru, kde se nachází její střed - tedy v [[Souhvězdí Střelce]].

Rozsah frekvencí v elektromagnetickém spektru, které společně vytvářejí radiové spektrum je velmi velký. To znamená, že různých variant radioteleskopů, co se velikosti, konfigurace atp. týče, existuje široká škála. Antény, které se používají pro průzkum vlnových délek od 30 m do 3 m (10 MHz–100 MHz) jsou většinou velká seskupení směrových antén, které se podobají klasicikým „televizním anténám“ anebo jsou to statické reflektory s pohyblivým ohniskovým bodem. Po bližším průzkumu různých vlnových délek "klasickými" anténami bylo zjištěno, že jako povrch reflektorových antén lze použít obyčejné drátěné [[drátěné pletivo|pletivo]]. V případě krátkých vlnových délek jednozačně vedou antény talířové. Úhlovým rozlišením antény se rozumí funkce průměru talířové antény, který je přizpůsoben vlnové délce elektromagnetického záření, kteté má být pozorováno. Vlnová délka tedy přesně udává průměr talíře, který je potřebný k jejímu pozorování. Radioteleskopy, které jsou určeny pro sledování vlnových délek od 3 m do 30 cm (100 MHz až 1 GHz) mají většinou přes 100 m v průměru. Průměr radioteleskopů operujících ve vlnové délce kolem 30 cm (1 GHz) se pohybuje od 3 m do 90 m.

 

[[Image:Arecibo naic big.gif|thumb|[[Observatoř Arecibo]]]]

Na přelomu 50. a 60. let 20. století došlo k velkému rozmachu jedno-talířových antén. Největším samostatným radioteleskopem je [http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD_astrofyzik%C3%A1ln%C3%AD_observato%C5%99_Rusk%C3%A9_akademie_v%C4%9Bd#Radioteleskop_RATAN-600 RATAN-600] postavený v [[SSSR]] roku [[1977]] s průměrem kruhové antény 576&nbsp;metrů <ref>[http://www.sao.ru/ratan/technic/desc.html.en RATAN-600 description]</ref>). Největším radioteskopem v Evropě je 100&nbsp;metrová anténa ve městě Effelsberg v [[Německo|Německu]], který byl do zprovoznění teleskopu ''Green Bank Telescope'' v roce [[2000]] po dobu 30 let největším, plně ovladatelným radioteleskopem. Největším radioteleskopem na území [[Spojené státy americké|USA]] byl do roku [[1988]] "[[The Big Ear (radioteleskop)|Big Ear]]" patřící Ohio State University.