Wikipedie

Panmiktická populace: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m kategorie
m formátování, úvodní definice atd.
Řádek 1:
'''Panmiktická populace''' představuje určitýje [[ideál|idealizovaný]] [[model]] [[populace]] používaný v teoretické [[genetika|genetice]]. Pokud zaje panmiktickoujako označímepanmiktická označena reálně existující [[populace|populaci]], mámeje tím na myslimíněno, že se našemutakovému ideálu pro našedané aktuální potřeby dostatečně blíží. Nutno však mít na paměti, že reálně neexistuje žádná čistě panmiktická populace a že tudíž všechna pravidla popsaná u ideální panmiktické populace nemohou v přírodě fungovat zcela přesně. Odchylky jsou pak přímo úměrné odlišnosti zkoumané populace od ideálu.
 
== Základní vlastnosti definující panmiktickou populaci ==
1)#'''nekonečnýNekonečný počet jedinců.''' ▼
*#:Reálně existující populace zpravidla nemá smysl brát jako panmiktické, pokud čítají méně než 1000 rozmnožujících se jedinců. V případě nevyváženosti [[pohlaví]] v populaci je nutné, aby počet rozmnožujících se jedinců méně četného pohlaví dosáhl počtu alespoň 500.▼
2)#'''neomezenáNeomezená možnost páření mezi všemi jedinci opačného pohlaví.''' ▼
*#:Proti tomuto požadavku působí hned několik faktorů, z nichž nejvýznamější jsou prostorová omezení a [[pohlavní výběr]]. ▼
 
Prostorové omezení spočívá jednoduše v tom, že v případě populace s rozlehlým areálem výskytu je mnohem pravděpodobnější spáření dvou jedinců žijících poblíž, než dvou jedinců žijících na protějších hranicích areálu. Přestože mnoho druhů živočichů má spoustu vynalézavých [[strategie|strategií]], jak toto omezení obejít, u většiny z nich v té či oné míře funguje. Ještě výrazněji se uplatňuje u [[rostliny|rostlin]] a [[houby|hub]], které mají při absenci pohybu jen velmi málo způsobů, jak toto omezení účinně potlačit.▼
▲1)'''nekonečný počet jedinců'''
▲*Reálně existující populace zpravidla nemá smysl brát jako panmiktické, pokud čítají méně než 1000 rozmnožujících se jedinců. V případě nevyváženosti [[pohlaví]] v populaci je nutné, aby počet rozmnožujících se jedinců méně četného pohlaví dosáhl počtu alespoň 500.
 
Pohlavní výběr funguje zase tak, že jedinec má určitý způsob hodnocení, dle kterého upřednostňuje (nebo zcela odmítá) [[páření]] a produkci potomstva s různými jedinci. Může se jednat o to, že bažantí[[bažant]]í slepice upřednostňuje kohouta s dlouhými péry a chudák, co je zrovna nechal v tlamě lišce, má pro tentokrát smůlu, nebo třeba o to, že [[blizna]] rostliny nedovolí [[pylová láčka|láčce]] s určitým [[fenotyp]]em prorůst až k [[vajíčko|vajíčku]]. ▼
▲2)'''neomezená možnost páření mezi všemi jedinci opačného pohlaví'''
▲*Proti tomuto požadavku působí hned několik faktorů, z nichž nejvýznamější jsou prostorová omezení a [[pohlavní výběr]].
 
▲Prostorové omezení spočívá jednoduše v tom, že v případě populace s rozlehlým areálem výskytu je mnohem pravděpodobnější spáření dvou jedinců žijících poblíž, než dvou jedinců žijících na protějších hranicích areálu. Přestože mnoho druhů živočichů má spoustu vynalézavých [[strategie|strategií]], jak toto omezení obejít, u většiny z nich v té či oné míře funguje. Ještě výrazněji se uplatňuje u rostlin a hub, které mají při absenci pohybu jen velmi málo způsobů, jak toto omezení účinně potlačit.
 
▲Pohlavní výběr funguje zase tak, že jedinec má určitý způsob hodnocení, dle kterého upřednostňuje (nebo zcela odmítá) [[páření]] a produkci potomstva s různými jedinci. Může se jednat o to, že bažantí slepice upřednostňuje kohouta s dlouhými péry a chudák, co je zrovna nechal v tlamě lišce, má pro tentokrát smůlu, nebo třeba o to, že [[blizna]] rostliny nedovolí [[pylová láčka|láčce]] s určitým [[fenotyp]]em prorůst až k [[vajíčko|vajíčku]].
 
== Další vlastnosti ideální panmiktické populace ==
-* neexistujeNeexistuje zde [[migrace]],
-* nepočítá se s možností [[mutace|mutací]],
-* neuvažuje se žádný typ [[selekce]],
-* [[genetický drift]] nemá význam.
 
== Hardy-Weinbergův zákon ==
'''Hardy-Weinbergův zákon''' praví, že podíl jednotlivých [[alela|alel]] se v panmiktické populaci nemění. V případě, že pro daný gen existuje pouze systém dvou alel, znamená to (dle úzu značíme četnost dominantní alely ''p'' a recesívní ''q''):
 
1)# ''p'' + ''q'' = 1 (tj. 100 %)▼
'''Hardy-Weinbergův zákon''' praví, že podíl jednotlivých alel se v panmiktické populaci nemění.
2)# pravděpodobnostPravděpodobnost vzniku homozygota[[homozygot]]a dominantního je ''p*p''², homozygota recesívního je ''q*q''² a u heterozygota[[heterozygot]]a to je 2p*q2''pq''. Celkové genotypové[[genotyp]]ové složení populace tedy lze vyjádřit s pomocí vzorce:▼
 
#: ''p''&sup2 + 2''pq'' + q² = 1
Vyjádření vzorcem:
 
Dle úzu značíme četnost dominantní alely p a recesívní q.
 
V případě, že pro daný gen existuje pouze systém dvou alel, znamená to:
 
▲1) p + q = 1 (tj. 100%)
▲2) pravděpodobnost vzniku homozygota dominantního je p*p, homozygota recesívního je q*q a u heterozygota to je 2p*q. Celkové genotypové složení populace tedy lze vyjádřit s pomocí vzorce:
 
'''p2+2pq+q2 = 1 (100%)'''
 
[[kategorieKategorie:Genetika]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Panmiktická_populace“