Československé legie: Porovnání verzí

Z československých legií vyšlo celé politické spektrum osobností, například generál [[Radola Gajda]], který se příklonil k [[Fašismus|fašismu]] podle italského vzoru – v roce [[1926]] založil Gajda [[Národní obec fašistická|Národní obec fašistickou]]. Někteří legionáři se naopak stali komunisty. Legionáři se do politického dění v Československu zapojovali ihned po příchodu zpět domů, což dokazují aktivity legionářů 1. střeleckého pluku v Železné Rudě v červenci [[1919]]. Část legionářů tehdy chtěla prosadiprosadit v novém Československu zásady bratrství uplatňované v legiích.<ref>Zdeněk Čech: Drsný střed Evropy III – Potlučený lev aneb Od monarchie k republice, Daranus 2006. Kapitola Tož to teda ne... aneb bolševické vzbouření v Železné Rudě, str. 176: „Nálada povstalců se bortí. Svědčí o tom jejich rozdělení do tří proudů – většina je pro lepší organizaci armády a vyloučení bývalých rakouských důstojníků, také jim jde o celkové zlepšení sociálních poměrů, k převratu se nechali strhnout zejména pod vlivem špatného stravování a rakušáckého ducha, který v určitých posádkách existuje. Část jsou nacionalisté, chtějí Masarykovu diktaturu a odstranění byrokracie, ale celkem neuvažují o žádné socializaci. Třetí proud je sice bolševický, chtějí volit důstojníky a sestavit vojenské rady, jinak však mají o revoluci naprosto romantické představy.“</ref>