Pomník padlým za Těšínsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
založení
 
napřímení vn.odk.,rekat.
Řádek 9:
Ihned po vypuknutí Sedmidenní války začali členové orlovského [[Sokol (spolek)|Sokola]] organizovat materiální i finanční sbírky na podporu raněných českých vojáků a pozůstalých po padlých českých vojácích.<ref>Matroszová (2005), str. 27.</ref> Vybrané finanční prostředky narůstaly a v [[listopad]]u [[1919]] vzniklo volné sdružení bez stanov s názvem „''Fond pro pozůstalé a pro zbudování pomníku padlým za Těšínsko se sídlem v Orlové''“.<ref name="Matroszová28">Matroszová (2005), str. 28.</ref> Cílem fondu bylo organizování dobročinných akcí, z jejichž výnosu by se vyplácely podpory rodinám padlých a udržovaly se hroby na orlovském hřbitově.<ref name="Matroszová28"/>
 
Hlavním cílem fondu se postupně stalo vybudování důstojného pomníku padlým za Těšínsko.<ref name="Matroszová28"/> Již v roce 1919 byl na orlovském hřbitově vybudován u hrobu padlých zatímní dřevěný pomník.<ref name="Matroszová28"/> Na počátku roku [[1922]] fond spolu se Sokolskou župou Těšínskou [[Jan Čapek (legionář)|Jana Čapka]] inicioval [[exhumace|exhumaci]] a převoz tělesných ostatků 22 [[Československé legie|legionářů]] a vojínů pohřbených v nyní polské části [[Těšínsko|Těšínska]] (v [[Těšín]]ě a v [[Pruchná|Pruchné]]) do Orlové. V [[červenec|červenci]] téhož roku byly na orlovský hřbitov slavnostně uloženy ostatky Jana Čapka. Celkem tak bylo na orlovském hřbitově pochováno vedle Jana Čapka dalších 55 mužů, kteří padli v Sedmidenní válce, nebo v následujícím tzv. plebiscitním období.<ref name="Matroszová28"/> U hrobu padlých se každoročně [[1. listopad]]u konal pietní akt.<ref name="Matroszová28"/>
 
V roce [[1924]] se fond přeměnil na spolek a jeho název se změnil na „''Spolek pro poctu padlých za Těšínsko''“. Jeho cíle zůstaly nezměněny.<ref name="Matroszová28"/>
Řádek 41:
 
[[Kategorie:Orlová]]
[[Kategorie:Československo-polsképolský pohraničníspor sporyo Těšínsko]]