Verze z 14. 1. 2006, 20:36 editovat Porthos (diskuse \| příspěvky) 74 638 editací m robot přidal: it ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 1. 2006, 14:51 editovat zrušit editaci PetrS. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 4 852 editací poněkud upraven článek ve podle doporučení Postracha Přejít na další porovnání →
Řádek 3: [[Image:Napajeci_kolejnice_straussberg_2004.jpg\|thumb\|220px\|Napájecí kolejnice berlínského S-Bahnu - stanice Strausberg. Po prodloužení trasy do stanice Strausberg Nord projíždějí soupravy S-Bahnu, které pokračují do této stanice, ve stanici Strausberg odbočkou od nástupiště původní konečné kolem nástupiště pro klasické vlaky. Napájecí kolejnice začíná prakticky v úrovni konce nástupištní hrany a výhybkou je výjimečně vedena bez přerušení, neboť přímo S-Bahn nejezdí. Za pozornost stojí i mohutná ochrana pilíře v pozadí proti vykolejeným vozidlům - beton, naváděcí a přídržné kolejnice ]] [[Image:Arcing_pickup_shoe.jpg\|thumb\|220px\|Napájení londýnského metra pomocí 3. a 4. kolejnice]] ~~slouží~~je elektricky izolovaná kolejnice umístěná v malé výšce podél koleje. Obvykle bývá připevněna pomocí izolátorů a stojin k pražcům. Slouží k napájení vozidel elektrické trakce, především v ~~oblastech~~provozech s vysokou hustotou dopravy a tím pádem i s vysokými nároky na trvanlivost a spolehlivost napájecího systému. K nevýhodám patří nemožnost použití vysokého napětí, poměrně velké proudy, přerušení v místech výhybek, křížovatek a křížení s jinými komunikacemi a nutnost zabránění přístupu k trati. Napájení třetí kolejnicí se používá obvykle- v [[metro\|metru]] a v systémech městských a příměstských drah - ([[S-bahn]]). Maximální použité napětí je 1200 V (S-bahn [[Hamburg]]), obvykle 600 - 750 V ss. Maximální rychlost vozidel při napájení třetí kolejnicí je uváděna 80 km/h, pouze v jihovýchodní Anglii 90 mph, pro vlaky Eurostar dokonce 100 mph (144, resp. 160 km/h). Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie\|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha\|berlínském metru]] na malém profilu, v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například berlínský S-bahn na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i sběrače. ▼ Londýnské metro používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů, zejména se jednalo o omezení [[bludné proudy\|bludných proudů]]. Zároveň se zcela oddělily zabezpečovací obvody, a kromě toho existuje permanentní kontrola izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel.▼ Kromě uvedených výhod přináší použití napájecí kolejnice i určitá omezení: nemožnost použití vysokého napětí z toho plynoucí poměrně velké proudy nutnost přerušení v místech výhybek, křížovatek a křížení s jinými komunikacemi zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým proudem - nutnost zabránění vstupu nepovolaných osob i zvířat na trať ▲Z hlediska umístění kontaktní plochy rozlišujeme vrchní, spodní a boční odběr. Nejstarší a nejjednodušší je odběr vrchní, avšak zároveň představuje největší riziko z hlediska náhodného dotyku. Používá se například v celé jihovýchodní [[Anglie\|Anglii]], v [[Berlínská podzemní dráha\|berlínském metru]] na malém profilu, nebo v Pyrenejích na úzkorozchodné dráze Villefranche - La Tour de Carol. O něco bezpečnější je spodní odběr, kdy je svrchu přívodní kolejnice chráněna izolačním krytem. Tento způsob odběru používá i [[Pražské metro]]. Boční odběr se užívá spíše výjimečně, například berlínský S-bahn na starších mostech, kde není dostatek místa pro umístění klasické přívodní kolejnice. Tomu jsou ovšem přizpůsobeny i sběrače. ▲[[Londýnské metro]] používá přívodní kolejnici pro oba póly, čtvrtá kolejnice je umístěna v ose koleje. Je to z historických technických důvodů, ~~zejména~~- jednalo se ~~jednalo~~ o omezení [[bludné proudy\|bludných proudů]]. ~~Zároveň~~Tímto sekomplikovaným opatřením bylo na druhou stranu umožněno zcela ~~oddělily~~oddělit zabezpečovací obvody, a ~~kromě toho existuje~~zavést permanentní ~~kontrola~~kontrolu izolačního stavu vysokonapěťové části vozidel. [[Kategorie:Železnice]]

Napájecí kolejnice: Porovnání verzí