Josef Pilnáček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot: úpravy syntaxe
Odis (diskuse | příspěvky)
oprava obsahu, viz napsano v diskusi
Řádek 10:
|}
 
 
'''Josef Pilňáček''', [[9. únor]]a [[1883]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] u [[Brno|Brna]], český spisovatel [[historik]]. Založil r. [[1933]] Čsl. vlastivědný ústav ve Vídni. Jeho pracím z oboru [[topografie]], [[herealdika|heraldiky]] a [[genealogie]] chybí mnohdy náležité kritické ocenění a výběr. Sp.: Královéhradecké. chrudimské. pražské a jiné rodiny erbovní a měšťanské [[1919]], Dějiny rodu Pilniaczků z Radostic a svobodnické rodiny Pilniaczků [[1920]], Paměti městyse Černé Hory [[1926]], Rodokmen a vývod T. G. Masaryka 1927, Genealogie Podstatských z Prusinovic [[1929]], Staromoravští rodové [[1930]] a množství genealogických vývodů. Cht.
'''Josef Pilňáček''' - [[historik]], [[9. únor]]a [[1883]] v [[Černá Hora|Černé Hoře]] u [[Brno|Brna]], jako nejmladší syn (ze 4 dětí)
Josefa Pilňáčka, řezníka a půlláníka. Jeho matka, rozená Přibylová pocházela z Jestřebí.
Obecní školu vychodil v Černé Hoře a v 10 letech přešel na I.české gymnasium v Brně pak na vyšší hospodářskou školu
v Přerově. Po její absolvování sloužil 1 rok presenční služby u vozatajstva v Praze a poté se aktivním důstojníkem.
Po skončení I.světové války odešel na odpočinek jako rytmistr vozatajstva v.v. a žil ve Vídni.
Oženil se ještě pře první světovou válkou, vzal si vdovu po bankéři (vdovské jméno Mediánská Mery), která byla velmi bohatá.
Byla němka a ocházela z Budína , česky vůbec neuměla. Spolu pak hodně cestovali po evropě.
 
 
O historii se od studenských let, když debatovával s obchodníkem R.Niklem o dějinách Černé Hory. Pilňáček byl nejplodnějším
moravským spisovatelem historie první republiky, v oboru moravské [[topografie]], [[herealdika|heraldiky]] a [[genealogie]].
a svými znalostmi rakouských a vídeňckých archívů týkajících se moravicam, bohemica a silesiaca prokázal velkou službu
vlastvědným pracovníkům tehdejší ČSR a čemuž mnohdy chybí náležité kritické ocenění.
 
Zabýval se výhradně historisko-literárními pracemi, které uveřejňoval v Časopise vlasteneckého muzea v Olomouci, v časopise
rodopisné společnosti československé v Praze, ve vlastivědném věštníku moravském a jinde.
 
Podle Dr. Rudolfa Tukala, jednatele Musejního spolku v Brně vydal Pilňáček:
Královéhradecké. chrudimské. pražské a jiné rodiny erbovní a měšťanské ([[1919]]),
Dějiny rodu Pilniaczků z Radostic a svobodnické rodiny Pilniaczků ([[1920]]),
Paměti městyse Černé Hory ([[1926]]),
Rodokmen a vývod T. G. Masaryka ([[1927]]),
Genealogie Podstatských z Prusinovic ([[1929]]),
Dějiny města Blanska a okolních hradů,
Stěžejní dílo je "Staromoravští rodové"([[1930]]),
Poslední jeho dílo, které dokončil, jsou "Slezké rody" - dílo toto psal pro studijní ústav slezký v Opavě
a množství genealogických vývodů. Cht.
 
Ve své závěti odkázal celý svůj majetek (bytové zařízení, velkou odbornou knihovnu, obsáhlou literární pozůstalost, podhledávky
po honorářích ve výši 100.000kčs) zemskému archívu v Brně.
 
Zdroj: Ottova encyklopedie naučná, Paměti Městýse Černá Hora, Pamětní knihy Černé Hory.
 
{{NK ČR|jk01093093}}
{{pahýlPahýl - biografie}}
 
{{DEFAULTSORT:Pilňáček, Josef}}
 
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští historikové]]