'''Zákonodárcem''' je [[člověk]], podílející se na vzniku zákonů[[zákon]]ů.''' V [[ČR|České republice]] to je [[Parlament České republiky|Parlament]], skládající se ze dvou komor - [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|poslanecká sněmovna]] a [[Senát Parlamentu České republiky|senát]].
Z hlediska oblasti právní úpravy není '''zákonodárce''' ničím omezen, může tedy normovat kteroukoli oblast společenských vztahů, aniž by k tomu potřeboval zvláštní zmocnění. Může dojít k tomu, že [[zákon]] nebo některé jeho ustanovení odporuje '''[[ústava|ústavnímu řádu''']]. V takovém případě zákon nebo jeho část může zrušit '''[[Ústavní soud''']].
'''[[teologie|Teleologický]] výklad''' zkoumá, jaký byl úmysl zákonodárce (popř. autora podzákonného předpisu) a jaký je účel rozebírané [[právo|právní]] normy. Při tomto výkladu se bere v potaz např. důvodová zpráva k zákonu, případně též průběh rozpravy v Parlamentu[[Parlament]]u, často se využívá argumentace ''[[ad absurdum'']].
Podle [[filozofie]] práva se má zákonodárce a [[právník]] podobat matematikovi[[matematik]]ovi, který netvoří, ale jen odkrývá právní pojmy, normy a hodnoty metodou fenomenologické [[dedukce]].
