Apoštolská posloupnost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 46:
Římští katolíci uznávají platnost apoštolské posloupnosti pravoslavných a východních monofyzitských církví, východní církve však naopak platnost apoštolské posloupnosti u katolíků neuznávají. Papež [[Lev XIII.]] prohlásil ve své [[papežská bula|bule]] ''Apostolicae curae'', že [[římskokatolická církev]] věří, že svěcení u anglikánů nejsou platné, protože v obřadu svěcení došlo ke změně v době anglického krále [[Edward VI.|Edwarda VI.]]Dnes přijímají anglikánští biskupové svěcení i od starokatolických biskupů, kde je apoštolská posloupnost neporušená.
 
Apoštolská posloupnost u starokatolických církví byla zaručena svěcením od holandské starokatolické církve, kde je posloupnost doložena již od počátků 18. století. Jak ukazuje web http://www.catholic-hierarchy.org, apoštolská posloupnost starokatolické církve se odvíjí od kardinála Scipiona RebibuRebiby (+1577), stejně jako u většiny současných římsko-katolických biskupů.
 
Krom zachování historického předání posloupnosti východní monofyzitské církve a pravoslavné církve ještě vyžadují, aby nositel církevního úřadu zachoval pravoslavnou víru, tj. v jejich chápání víru apoštolů. [[Arménská apoštolská církev]], jedna z východních monofyzitských církví uznává katolická biskupská svěcení bez tohoto vymezení (a naopak katolická církev uznává biskupská svěcení této církve).