Franz Boas: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
Rozhodují převrat v jeho životě znamenala účast na expedici do [[Baffinův ostrov|Baffinovy země]] v roce 1883, kde se věnoval výzkumu [[Eskymáci|eskymácké]] kultury. Na základě svých výzkumů prokázal, že eskymácká kultura není mechanicky determinována přírodním prostředím, ale že různé skupiny Eskymáků kontrolují a využívají podobné přírodní prostředí odlišným způsobem. Kontakt s eskymáckými kulturami jej natolik ovlivnil, že po návratu do Německa začal pracovat v Královském [[etnografie|etnografickém]] muzeu v [[Berlín|Berlíně]] a jako soukromý docent přednášel na zdejší univerzitě.
Od roku 1895 prováděl Boas jako jeden z prvních antropologů systematický průzkum indiánů severozápadního pobřeží [[Amerika|Ameriky]]. Studoval zde kmeny Cimšjanů, Tlinkitů, Haidů, Nutků, Selišů, Bellakulů aj. Ve středu jeho zájmu stál především kmen Kwakiutlů z ostrova [[Vancouver|Vancouver]]. Hlavním předmětem Boasových výzkumů byla [[mytologie|mytologie]], [[folklór|folklór]], [[jazyk|jazyk]] a [[umění|umění]]. Spolu s E. Goddardem má osobní podíl na vzniku nejvýznamnějšího časopisu pro výzkum amerických domorodých jazyků, Mezinárodního časopisu americké lingvistiky
Vedle Boasových terénních výzkumů je významná i jeho činnost organizátorská a pedagogická. Boas založil časopis Science (1887), organizoval antropologické sbírky pro [[Chicago|chicagskou]] světovou výstavu (1893) nebo modernizoval časopis American Anthropologist (1898). Byl jedním ze zakladatelů Americké antropologické společnosti, působil jako správce antropologických sbírek v Americkém muzeu přírodní historie. V roce 1889 stanul v čele nově založené katedry antropologie na [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzitě]], která se za jeho života stala centrem moderních antropologických výzkumů.
Řádek 13:
== Dílo ==
Na rozdíl od francouzských sociologů se Boas nezabýval teoretickými úvahami, ale kladl důraz na empirický výzkum. Byl ovlivněm představiteli difuzionismu, zejména [[Fridrich Ratzel|Fridrichem Ratzelem]], ale stýkal se i s evolucionisty [[Adolf Bastian|Adolfem Bastianem]] a [[Edward Taylor|Edwardem Taylorem]]. V roce 1886 odešel do [[USA|USA]], kde působil na několika vysokých školách. Franz Boas zavedl v americké antropologii [[interdisciplinární|interdisciplinární]] přístup, založený na datech z [[archeologie|archeologie]], [[etnografie|etnografie]], [[jazykověda|jazykovědy]] a [[fyzická antropologie|fyzické antropologie]]. Kulturu Boas chápe jako komplex, složený z kulturních znaků, který se přizpůsobuje změnám přírodního prostředí. Tento synchronní přístup spojuje s důrazem na [[historie|historii]] jednotlivých kulturních fenoménů. Boas neusiloval o sestavení vývojové řady od nejjednoduššího k nejsložitějšímu, jak se o to snažili evolucionisté (např. [[Herbert Spencer|Herbert Spencer]]), ale o analýzu společného původu společenství, které se vyznačovaly obdobnými kulturními znaky. Každá kultura je proto považována za jedinečný sociální útvar, který má svou vlastní [[historii|historie]].
První vážný útok na základy [[evolucionismus|evolucionismu]] učinil Boas ve své slavné přednášce Omezení komparativní metody v antropologii, se kterou vystoupil na vědeckém sympoziu v roce 1896. Zdůraznil zde, že podobnost kulturních prvků není důkazem jejich historických vztahů. Realističtější přístup při zkoumání jednoty kulturních procesů spočívá podle jeho názoru ve výzkumu historického původu konkrétních kulturních prvků.
Boas zdůrazňoval [[lingvistika|lingvistický]] aspekt antropologického výzkumu. Jazyk pokládal za neodmyslitelnou součást studované kultury a prvořadé svědectví o jejím charakteru. Franze Boase můžeme považovat za zakladatele [[lingvistická antropologie|lingvistické antropologie]]
V názorech na předmět a cíl antropologických výzkumů byl Boas ovlivněn evropskou filozofií druhé poloviny 19. století, především [[novokantovství|novokantovstvím]] řešením vztahu přírodních a společenských věd. Proto Boas definuje kulturní antropologii jako historickou vědu, která se zabývá dějinami lidské společnosti : „Předmět antropologie vyžaduje historickou vědu, jednu z věd, jejichž zájem se koncentruje na pochopení individuálního fenoménu více než na ustanovení všeobecných zákonů, které budou nesmírně vágní“. Základní úkol antropologie vidí v rekonstrukci kulturní historie, objasnění příčin dynamiky [[kultura|kultury]], pochopení podstaty sociálních vztahů a významu kulturních jevů v konkrétním historickém kontextu.
| |||