Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 3 372 bajtů ,  před 10 lety
Nové podle dewiki
#REDIRECT{{Možná hledáte|tento=emotivní řeči|jiné=[[Patos (město)]] (v Albánii)}}
 
'''Patos''' nebo '''pathos''' (z [[řečtina|řec.]] ''pathein'', podléhat něčemu, trpět) znamená v klasické [[rétorika|rétorice]] jeden ze tří způsobů přesvědčování (vedle osobní přesvědčivosti řečníka čili [[étos]]u a věcných argumentů čili [[logos|logu]]), totiž emotivní apelování na posluchače nebo čtenáře. '''Patetický''' řečník používá citově nabité [[metafora|metafory]], povznesený jazyk i způsob přednesu a velká, působivá gesta. Může na posluchače útočit výčitkami i přímo vyzývat k činu.
 
== Původ ==
Řecké slovo ''pathein'' znamená původně prudké hnutí mysli, citové pohnutí nebo [[vášeň]], tedy něco, čemu člověk více méně bezmocně podléhá. Tentýž výraz označoval i utrpení, tělesné i duševní– podobně jako latinské ''passio'', od něhož se odvozuje naše „pasivní“. Podle [[Aristotelés|Aristotelovy]] "Poetiky" je patos spojen s [[tragédie|tragédií]]. Do evropských jazyků bylo slovo převzato v [[humanismus|humanismu]] a označuje spíše určitý citový duševní stav a prostředky, které ho vyvolávají. Patos se obvykle týká témat a předmětů, které příslušná společnost pokládá za posvátné ([[vlast]], [[čest]], matka, hrdinství), a je tudíž charakterizován krajní vážností a vznešeností; nesnáší se s všednodenností, nepřipouští žádné zlehčení a už vůbec ne posměch.
 
Už antická rétorika si uvědomovala nebezpečí patetické řeči a Aristotelés ji různě omezuje. Všichni starověcí filosofové varují před „vášněmi“, protože člověka unášejí a zbavují tak rozumu i svobody. Ale už spis „O vznešeném“ (''Peri hypsús''), připisovaný jakémusi Longinovi, uvádí právě souvislost patosu a vznešenosti, která se ovšem musí pečlivě vyhýbat přehánění, aby se nestala směšnou.
 
== Romantismus ==
V tomto smyslu objevila spis evropská literatura 18. století a patos se pak stal podstatnou složkou literérního i uměleckého [[romantismus|romantismu]] v 19. století. Souběžně s kritikou romantismu získal i patos vcelku špatnou pověst a označení patetický se dnes užívá zpravidla pejorativně. Nicméně základní možnost patetické, apelující a strhující řeči, je živá i dnes, zejména v politice a ve veřejném životě, protože může působit a mobilizovat posluchače. I patetické metafory se v politice stále vyskytují (například „Sarajevský atentát“). Naproti tomu v literatuře panuje dnes opačná nálada a řada autorů 19. století působí na současného čtenáře spíše přehnaně nebo dokonce směšně a teatrálně.
 
==Odkazy==
{{Portál Filosofie}}
===Související články===
* [[Rétorika]]
* [[Romantismus]]
===Externí odkazy===
* [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/312824-pathos ''Ottův slovník naučný'', heslo Pathos]
 
{{překlad| jazyk = de| článek = Pathos
}}
 
[[Kategorie:Cizí slova]]
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]
[[Kategorie:Literární pojmy]]
[[Kategorie:Rétorika]]
 
[[da:Patos]]
[[de:Pathos]]
[[en:Pathos]]
[[es:Pathos]]
[[fr:Pathos]]
[[he:פאתוס]]
[[it:Pathos]]
[[nl:Pathos]]
[[no:Pathos]]
[[pl:Patos (estetyka)]]
[[pt:Pathos]]
[[ru:Пафос (риторика)]]
[[sv:Patos]]
[[uk:Пафос]]