Heřman Lucemburský

Heřman ze Salmu (asi 1035 - 28. září 1088), také známý jako Heřman Lucemburský, byl hrabětem ze Salmu a německým vzdorokrálem Svaté říše římské, který vládl od roku 1081 až do své smrti. Od 10. století byli císaři Svaté říše římské voleni němečtí králové, kteří očekávali, že je papež korunuje za císaře Svaté říše římské.

Volba

Heřman byl synem hraběte Giselberta Lucemburského. Zatímco Jindřich IV., císař Svaté říše římské a římský král, byl na vojenské výpravě v severní Itálii během velkého saského povstání (občanská válka), Heřman byl zvolen saskou a švábskou šlechtou v Ochsenfurtu 6. srpna 1081 jako druhý německý vzdorokrál jako odpověď proti volbě císaře.Siegfried I., arcibiskup mohučský, korunoval Heřmana v Goslaru 26. prosince. Heřmanův předchůdce Rudolf Švábský zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvě v říjnu 1080. Protože se Jindřich domníval, že by papežství mělo uznat trůn, papež Řehoř VII. ho exkomunikoval a prohlásil, že není hoden stát se císařem Svaté říše římské. Občanská válka skončila a Heřman byl korunován za císaře papežem Řehořem VII. v roce 1084. Heřman byl tak ponechán ve velmi prekérní situaci.

Podporování papeže

Hlavním problémem mezi papežem a Jindřichem bylo jmenování biskupů. Bylo zvykem, že pokud nějaký biskup zemřel, císař jmenoval nového biskupa na základě jeho církevní kvalifikace. Jindřich však na druhou stranu jmenoval biskupy z politických důvodů, což Řehoře rozzlobilo a proto zakázal jmenování od jakéhokoliv laika, včetně císaře. Do dějin tento problém vstoupil jako boj o investituru. Kvůli tomu skončila církev s Jindřichem a jmenovala Rudolfa Švábského a později Heřmana ze Salmu. Naneštěstí pro Řehoře nebyl Heřman tak silný vůdce jako Rudolf a to způsobilo, že Jindřichova moc rostla. Jen málo se ví o tom, co se stalo Heřmanovi poté, co vládl jako vzdorokrál pod Řehořovou vládou až do roku 1093, což je pravděpodobný rok Řehořovi smrti. Po Heřmanově smrti začal svoji vládu Konrád z Frankonie.

Vojenské výpravy

Heřmanův plán shromáždit na břehu Dunaje armádu a pochodovat s ní do Itálie byl zmařen smrtí jeho největšího přívržence Oty z Nordheimu. Když v roce 1085 přišel do Saska Jindřich s armádou, Heřman uprchl do Dánska. Avšak vrátil se ve spojení s Welfem I., vévodou bavorským a porazil císaře v bitvě o Bleichfeld na řece Mohanu a přebral Würzburg. Brzy po jeho vítězství však trpěl tím, že byl pěšákem v rukách šlechty a odešel do důchodu na své rodinné statky. Zemřel blízko Kochemu v roce 1088 a tím skončilo velké saské povstání.

Jeho manželka, Sofie z Formbachu, mu zanechala syna, Otu, který se stal jeho nástupcem v Salmu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hermann of Salm na anglické Wikipedii .