Byzantská říše v době Komnenovců: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 30:
== Hospodářský vývoj za dynastie Komnénů ==
Hospodářská situace v době Komnénovců závisela na několika faktorech. Především se značně zmenšil půdní fond a to v důsledku ztráty úrodného vnitrozemí Anatolie. V této době nastává vzestup provinciální šlechty, která získávala od státu značně rozsáhlé pozemkové úděly. V době Komnénů je pro posílení vojska a hospodářství založena instituce pronie (prononia), jež byla svým způsobem obdobou západního léna. Pronie byla poprvé zmíněna za Jana II., častěji se však prosazuje za Manuela. V této době se postupně rozpadá i systém themat.
== Městký život v době Komnénovců ==
V době Komnénovců dochází i k prudkému rozvoji městkého života. Největším městem zůstávalo i nadále hlavní město Konstantinopol. Konstantinopol si udržela své privileigované postavení uvnitř říše, i nadále zůstávala největším městem Evropy (její počet obyvatel se v té době odhaduje na cca. 400 000 tisíc obyvatel). Konstantinopol byla nejen střediskem obchodu, ale i kultury, administrativy a nejmocnější pevností v celém známemém světě. Císař Manuel si vybudoval nový palác v Blachernách, který se svou velkolepostí vyrovnal staré rezidenci Justiniánově. Hlavní císařské město na Bosporu, se však v této muselo dělit o své výsadní postavení s provinciálními městy které se rychle začaly rozvíjet.
Druhým největším městem říše zůstávala i nadále Thessaloniké. V Thessaloniké docházelo k rozvoji hedvábnictví, stejně tak i na Peleponésu a v Thébách, kde bylo pracovalo prý na 2 000 tkalců.
|