Happening: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →USA: Protože v diskusi nikdo nereagoval a sám jsem nenašel referenci, mažu neozdrojovanou informaci. |
m Robot: typografické úpravy referencí |
||
Řádek 1:
'''Happening''' (vysl. ''hepenynk'') je výraz se širší škálou významů. Může označovat [[mítink]], příležitostné mimořádné shromáždění, <ref>''Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost'', Academia, Praha, 1994, ISBN 80-200-0493-9, heslo happening</ref> ale některé slovníky uvádějí jako základní nebo dokonce jediný význam používání netradičních uměleckých forem a prvků (například divadelních, výtvarných nebo hudebních) se záměrem šokovat nebo provokovat diváky a vtahovat je do akce.
Roman Týc v rozhovoru pro Reflex vyjádřil k fiktivnímu výbuchu postoj, který je typický pro mnoho z těchto akcí, o jejichž smyslu mnozí pochybují: „…popis toho, jaký to má význam, jsme nenapsali jako intelektuální teoretickou vizi, ale on se píše sám prostřednictvím médií a diskusí na netu. … My jsme z toho tušili tak dvacet procent. Ale dobré umění by mělo mít více vrstev. Po tom, co se to spustilo, objevilo se najednou plno souvislostí.“ Je typické pro mnoho akcí inspirovaných žánrem happeningu, že jejich obsah a smysl nejsou předem domyšleny a deklarovány původcem, ale dotváří je až následná veřejná diskuse.
Řádek 5:
== Historie ==
=== USA ===
Happening jako netradiční a provokující umělecká forma vznikl v 60. letech 20. století v [[Spojené státy americké|USA]].
Za původce termínu je považován [[Allan Kaprow]], který jej použil na jaře 1957 na uměleckém pikniku. V tisku se výraz poprvé objevil roku 1959 v zimním čísle vysokoškolského literárního časopisu ''Anthologist'', který vycházel na Rutgers University.
<ref>Joan M. Marter and Simon Anderson, ''Off Limits: Rutgers University and the Avant-Garde, 1957–1963'', Rutgers University Press, 1999, str. 10. ISBN 0813526108</ref> <ref name=artlist>[http://artlist.cz/?id=107 Happening], Artlist, databáze současného umění</ref>
Jako první představení označované slovem happening bývá uváděno ''18 Happenings in 6 Parts'' Allana Kaprowa, které bylo předváděno v Reuben Gallery v New Yorku v roce 1959. Podobná představení však skupina kolem Kaprowa prováděla již roku 1952. Jako další tvůrci happeningů v USA bývají uváděni například [[Carolee Schneemann]], [[Red Grooms]], [[Robert Whitman]], [[Jim Dine]], [[Claes Oldenburg]], [[Robert Rauschenberg]].
Happeningy a performance jsou metodou blízké [[surrealismus|surrealismu]]. Často citovaný výrok francouzského básníka [[André Breton]]a: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ dochází naplnění zejména ve školním prostředí USA tak často, že v médiích tento fenomén zevšedněl.
=== Česko ===
V Česku jsou jako protagonisté happeningů uváděni [[Milan Knížák]], [[Zorka Ságlová]] a [[Olaf Hanel]] od roku [[1963]], v 70. letech například [[Petr Štembera]], [[Karel Miller]], [[Jan Mlčoch]], [[Jiří Kovanda]].
Od 90. let 20. století v Česku na tradici happeningů navázaly akce různých umělců a skupin umělců, z nichž některé bývají částí veřejnosti považovány za pouhé [[výtržnost]]i nebo snahy o sebezviditelnění bez umělecké hodnoty. V některých případech umělci své počínání vysvětlují různými osvětovými nebo politickými motivy. Ačkoliv se podobné akce označují různými výrazy ('''[[performance]]''', '''[[aktivistické umění]]''', '''[[politické umění]]''', public-art, politic-art atd.), jde o poměrně ucelené hnutí reprezentované několika málo skupinami a umělci.
| |||