Koněspřežná tramvaj v Praze: Porovnání verzí

m
Robot: typografické úpravy referencí
m (Robot automaticky nahradil text: (-. <ref> +.<ref>))
m (Robot: typografické úpravy referencí)
[[Vozovna|Vozovnu]] měla koňka nejprve v [[Karlín]]ě u dnešní křižovatky Sokolovská – Šaldova (1875, 10 vozů a 32 koní), od roku 1876 i na Smíchově (smíchovská vozovna byla roku 1883 přemístěna, resp. nahrazena novou, již zděnou vozovnou). Další vozovny pak byly na Žižkově a na vinohradské Zvonařce.<ref name=crkal />
 
Vozy od roku 1876 dodávala firma [[Ringhoffer]], většina vozů koňky byla později přestavěna na vlečné vozy elektrické dráhy.<ref name=crkal /> V roce 1890 měla koňská dráha 117 vlečných vozů a 528 koní. <ref name=mhdnet>[http://www.mestskadoprava.net/index.php?mod=staticpages_view&page_id=184 Historie MHD v Praze], mestskadoprava.net</ref>
 
== Tratě ==
První trať, slavnostně zprovozněná [[23. září]] [[1875]] v 15:15 hodin, vedla od [[Most císaře Františka I.|řetězového mostu císaře Františka I.]] (od právě budovaného [[Národní divadlo|Národního divadla]]) do [[Karlín]]a k Invalidovně, zhruba do míst dnešní zastávky Urxova, tedy zhruba ve směru dnešní linky [[Metro v Praze|metra]] [[B (linka metra v Praze)|B]].
 
[[16. května]] [[1876]] byla uvedena do provozu navazující trať za [[Most císaře Františka I.|Řetězovým mostem]] přes Újezd k&nbsp;[[Nádraží Praha-Smíchov|nádraží Západní dráhy]] do města [[Smíchov]]a. Řetězový most cestující přecházeli pěšky, protože se vedení dráhy přes most nepodařilo technicky vyřešit. <ref name=iv /> Vozy z levého břehu Vltavy byly však byly na větší opravy přetahovány přes most i bez kolejí a opravovány v Karlíně. <ref name=iv /> [[Palackého most]] byl sice postaven v roce 1878, ale koňka po něm propojila oba břehy Vltavy až v roce 1883. <ref name=iv>[http://www.dpp.cz/index.php?q=cs/130-let-mestske-hromadne-dopravy-v-praze-dil-iv Koňka vládne pražské dopravě], 130 let městské hromadné dopravy v Praze - díl IV., 6. 4. 2005, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s.</ref>
 
V roce [[1882]] uzavřela pražská obec s Otletovou firmou ''Smlouvu o koňskou dráhu pražskou'', která mu povolila použít další ulice pro provoz koňky. Smlouva stanovila přesné termíny pro dokončení nových tratí včetně penále za nedodržení, stanovila nájemné za užívání pozemků i další závazky obou stran. Otletova firma mohla podle smlouvy při stavbě každý den rozkopat jen takový úsek ulice, který byla schopna téhož dne i dokončit. <ref name=iv />
 
[[28. června]] [[1883]] byla otevřena trať od dnešního [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykova nádraží]] Dlážděnou, Jindřišskou, Vodičkovou a Myslíkovou ulicí a přes [[Palackého most]] do města [[Smíchov]]a k Andělu. [[1. srpna]] [[1883]] byla prodloužena trať od Národního divadla přes [[Křižovnické náměstí]] a [[Karlův most]] na [[Malostranské náměstí]].
 
[[24. prosince]] [[1883]] byl zprovozněn úsek přes Staré Město, [[31. prosince]] [[1883]] celá trať, která vedla ze Žižkova (za usedlostí Bezovka, Chelčického ulice) ulicemi Chelčického, Rokycanovou, Prokopovou a Husitskou, přes Bulhar, Hybernskou ulici, [[Prašná brána|Prašnou bránu]], Celetnou ulici, přes [[Staroměstské náměstí]] a [[Mariánské náměstí]], Platnéřskou ulici na [[Křižovnické náměstí]]. <ref name=zi /> <ref name=iv /> <ref name=crkal /> Roku 1893 byla na Žižkově prodloužena až na místo dnešní křižovatky na Olšanském náměstí<ref name=zi> Pražský dopravní zeměpis III, 38. část, Žižkov, [http://www.metroweb.cz/dp-kontakt/2004/06_2004.pdf DP kontakt 6/2004], Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., str. 22 </ref> a v roce 1895 byla zrušena nepoužívaná část trati v Táboritské a Vratislavově ulici.
 
Roku [[1883]] již dosáhla délka všech tratí 19,43&nbsp;[[kilometr]]u.{{chybí zdroj}}
* 14. května 1900 Můstek – Muzeum <ref name=bilekII />
* 23. června 1900 Muzeum – Nuselské schody, <ref name=bilekII /> současně byla trať na konci přeložena a prodloužena pod [[Nuselské schody]] <ref name=pdz12 />
* 18. prosince 1900 Státní nádraží – Lazarská – Palackého náměstí – Smíchovské nádraží. <ref name=bilekII /> Současně byly propojeny dosavadní koňská a elektrická dráha u křižovatky Spálená-Lazarská-Myslíkova <ref name=ndkn /> <ref name=pdz12 />
* 17. června 1901 Újezd – Anděl, současně se zprovozněním nového [[most Legií|mostu Legií]]. <ref name=pdz12 />
* 26. srpna 1901 Křižovnické náměstí – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Bulhar. <ref name=bilekII />
* 28. října 1901 Křižovnické náměstí – Národní divadlo <ref name=bilekII /> <ref name=ndkn />
* 28. října 1901 Bulhar – Olšanské náměstí (část trati přeložena) <ref name=bilekII />
229 795

editací