sv. LXXII. Karel Weinfurter: '''Hypnosa a sugesce''' (1937)<br />
sv. LXXIII. Oldřich Eliáš: '''Kabbala. Pojem, dějiny a prameny''' (1938)
''Pozn.: vynecháním svazku č. LXI. vydavatel nahradil dvakrát se vyskytující sv. č. LVI. V závorce uvádíme pouze rok prvního vydání; valná většina titulů však vyšla minimálně dvakrát. Tato další vydání vycházela většinou dotiskem, často bez uvedeného čísla vydání; proto se na obálkách některých z nich objevují zdánlivě nelogicky anonce titulů již vydaných s vyšším číslem svazku. Další chyba se objevila u dvou svazků označených na obálce shodně „Knihovna šťastných lidí – sv. XLV.“. Vedle Kerningova „Testamentu“vyšel v roce 1925 s tímto označením i „Snář okultní“od Vladimíra Havlíka s obálkovým podtitulem „zpracovaný dle nejlepších a nejstarších pramenů tajných nauk pro každého jednotlivce bez rozdílu stavu“ (název na vnitřní titulní straně zněl „Okultní snář s výkladem obecných i duchovních snů. Na základě souvstažností neboli korespondencí“). Tento titul je však ve skutečnosti 13. svazkem „Knihovny života a štěstí“, jak je správně uvedeno na jeho vnitřním titulu.(Mimochodem - toto zajímavé dílko bylo autorem věnováno „Památce bratrance ing. Otakara Zachara, sládka a spisovatele badatelských děl z dob středověké alchymie“.) Svazky č. XXXVII., XLV., XLVII., LIV. - LXIV., LXV. LXVII., LXVIII., LXX. a LXXI. vyšly ve verzi brožované i vázané, resp. k nim bylo možno zakoupit původní vydavatelské celoplátěné desky se zlacenou ražbou. Sv. č. XLVI. Bhagavad-Gita“ vyšel ve druhém vydání r. 1935 v malém kapesním formátu, v brožované i vázané verzi.''
''Nejvydávanějším titulem celé edice byl sv. II. „Hodiny šťastného člověka“ (1919, 1920, 1921, 1923, 1925, 1929, 1934, 1938). Součástí pozdějších vydání tohoto titulu byly tzv. „Vesmírné hodiny tatvické“ s otáčecím středem, tištěné čtyřmi barvami a upravené podle denních hodin, potřebné k praktikování podle návodů v brožuře uvedených. K dostání byly i „Tatvické hodiny nástěnné“ ve formátu 25-35 cm. Upozorňujeme, že vydavatel mnohé tituly v různých propagačních materiálech uváděl i s částečně pozměněnými názvy. V tomto seznamu (jako i v jiných) se držíme verze, která se vyskytovala na titulním listu daného svazku. Stejně tak transkripci indického titulu Svámi (sv. VIII.) či Swami (sv. XI. ad.) přebíráme striktně podle původních Zmatlíkových vydání.''
== Románová okultní knihovna šťastných lidí ==
sv. 1. A. C. Doyle: '''Tajemství zámku Cloomberu''' (1920)<br />
