Jaromíra Hüttlová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
větší doplnění a úprava textu, pryč šabl. "upravit"; ¨smazaný text o T.E.Tisovském rozšířím-zpracuji jako samostatný článek |
m →Spisovatelka: + nevydaná kniha po r.1951 |
||
Řádek 5:
==Spisovatelka==
[[Image:Spisovatelka J Hüttlová v pracovně.jpg|left|thumb|autorka řady románů pro mládež i dospělé Jaromíra Hüttlová ve své pracovně]]
PhDr. Jaromíra Hüttlová je známá především jako spisovatelka - autorka povídek a románů pro mládež; napsala více jak 40 knih a 8 povídek,<ref>Kompletní dílo J.Hüttlové je uvedeno Lexikon české literatury, H - J – str. 370 </ref> některé také pod pseudonymy Anna Štětková, B.Dubská, Jarmila Svobodová a Dr.J.H.. V třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly její knihy neobyčejně populární. Patřily sice do kategorie umělecky nenáročné a zábavné konzumní četby, ale obsahovaly také výchovné a morální poslání. Ve svých románech se snažila vyhnout podbízivé kýčovité sentimentalitě, která se objevila <ref> Lexikon české literatury,Osobnosti, díla, instituce 2 / IH - J – str. 370 </ref> např. v knihách ze studentského prostředí Viléma Neubauera (př. ''Sextánka'' - kniha 1927, film 1936; ''Filosovka Mája''-1928). Jako pedagožka zachycovala reálnou atmosféru gymnaziálního světa, kde učila, popisovala studentský život v kolektivu i zdravou [[morálka|morálku]] studentů. Její dílo bylo adresováno především dospívajícím dívkám a dětem (např.edice ''Dívčí knihovna - Pod vlajkou mládí''). Psala však i pro dospělejší čtenáře (více jak 11 titulů) - některé její romány vyšly ve známé ''Červené knihovně''. Obsahem většiny románů i povídek byla milostná témata, ale i příběhy s mírně dobrodružným nebo detektivním dějem. Romány byly většinou ilustrovány, v 30.letech např. A. L. Salačem, Artušem Scheinerem, F.J. Peškem, H. Jakobem, E.Posledníkem. Po roce 1941 napsala pro mládež už jen 2 knihy a 4 povídky; v důchodu (po roce 1951) napsala ještě jednu knížku pro děti, ale rukopis nebyl nikdy vydán, protože jako „buržoasní“ spisovatelka byla na "seznamu režimem nežádoucích" autorů.
Několik knih Jaromíry Hüttlové vyšlo v dalších upravených vydání v letech 1992-1994 a 2000, např.: v nakladatelství Ivo Železný-Praha: Dáša, pražská studentka (l.vyd. 1929); Jarčina píseň(1931 ); Táňa z naší oktávy(1930); Věrka,hvězda stadionu (1934); Rok dovolené(1934) a Ženy bez domova; Čajovna U dvou růží, Vánoční píseň.
===Z díla J.Huttlové:===
Řádek 73:
Kromě spisovatelské práce se také věnovala psaní populárně naučných prací. Uváděny jsou např.: ''Poklady egyptských bohů. Z dějin papyru a papyrových nálezů (1919); První pomoc při úrazech (1931).'' Věnovala se též úpravám textů: ''Francouzsky v 1000 slovech (1927), Mytologie Řeků a Římanů (1948)'' a jiné.
Pod jménem J. Rybková, nebo také Rybková-Hüttlová-po svém druhém sňatku-vydala po roce 1936 několik jazykových příruček a učebnic němčiny, např.: ''Učte s česky /pro německé děti/ (1919); Německy rychle, správně a vesele (1939); Německy rychle v praktických rozhovorech (1940)'' a jiné. Pod různými jmény ( A.Štětková, B.Dubská, J. Svobodová a Dr.J.H.) publikovala (často fejetony) v tisku: Národní politika (v letech 1930-1938), Úhor (1933,1939) a Zora (1936), tento časopis v roce 1936 také redigovala.
==Rodina==
PhDr.Jaromíra Hüttlová měla dvě děti: '''dceru Editu''' (1917 ) a '''syna Pavla''' (1921-1995), ten byl povoláním ekonom, ale celý život psal básně, jak pro sebe, tak do novin a časopisů. V roce 1990 bylo v Praze ve Viole uvedeno pásmo jeho poezie (recitovali Radovan Lukavský a Vladimír Ráž). Zděděné literární vlohy se zřejmě projevují i v další generaci – blízko k psaní má i jeho '''dcera Mgr. Jaromíra Hüttlová''' (např.působila v ČT jako scénáristka a dramaturgyně).
| |||