Wikipedie

Jaromíra Hüttlová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Táborák (diskuse | příspěvky)
1 233 editací
m →‎Spisovatelka: vložení fota
Táborák (diskuse | příspěvky)
1 233 editací
větší doplnění a úprava textu, pryč šabl. "upravit"; ¨smazaný text o T.E.Tisovském rozšířím-zpracuji jako samostatný článek
Řádek 1:
'''Jaromíra Hüttlová''' (* [[11. listopad]]u [[1893]] [[Tábor]] - † 21. října [[1964]] [[Praha]]) byla česká středoškolská profesorka, PhDr., spisovatelka a překladatelka z němčiny a francouzštiny. Autorka knih-románů převážně pro mládež, dcera spisovatele [[Tobiáš Eliáš|T. E. Tisovského]], sestra spisovatele JUDr. [[Oldřich Eliáš|Oldřicha Eliáše]].▼
{{Upravit - biografie}}
▲'''Jaromíra Hüttlová''' (* [[11. listopad]]u [[1893]] [[Tábor]] - † 21. října [[1964]] [[Praha]]) byla česká středoškolská profesorka, PhDr., spisovatelka a překladatelka z němčiny a francouzštiny. Autorka knih-románů převážně pro mládež, dcera spisovatele [[Tobiáš Eliáš|T. E. Tisovského]], sestra spisovatele JUDr. [[Oldřich Eliáš|Oldřicha Eliáše]].
==Mládí a studia==
[[Soubor:PhDrJaromíra Hüttlová.jpg|right|thumb|Česká spisovatelka,překladatelka a pedagožka PhDr.Jaromíra Hüttlová]]
Narodila se v rodině státního úředníka (ZemskéZemského finančního finanční ředitelství) Tobiáše Eliáše, a matkaRosalie byla učitelka(roz.Janovské, přísná katolička s výchovou v klášteře1868-1943). Jaromíra vyrůstala s bratry Oldřichem a Mojmírem a sestrou Miloslavou. V Táboře začala chodit do školy, pak studovala místní reálné gymnázium a když se Eliášovi odstěhovali (1910) do Prahy, dokončila tam středoškolské studium maturitou na Akademickém gymnáziu v Praze v roce 1912. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě pražské německé univerzity – latinu a němčinu; v roce [[1917]] získala doktorát–[[PhDr.]] (prací ''Untersuchungen zum Leben der Kaiserin Julia Domna'' - Studie o životě císařovny Julia Domna) a dále studovala oba jazyky na Univerzitě Karlově. AžVysvědčení učitelské způsobilosti (latiny a němčiny na středních školách) získala 18.12.1925; vyučovala v Praze na Reformním gymnáziu ve Slezské ul. a Reálném gymnáziu Smíchov. Po roce 1932 na Akademickém gymnáziu (klasickém) Na Příkopech, zde byl ředitelem prof. Josef Rybka, její druhý manžel od roku 1936. Po obsazení Sudet [[1938]] byly vdané profesorky předčasně penzionovány, aby se mohly umístit stovky profesorů odsunutých z pohraničí. V roce 1945 se J. Hüttlová-Rybková vrátila do svéhoškol odchodu– nejprve Klasické gymnázium Žižkov-Kubelíkova, pak Reálné gymnázium Lobkovicovo náměstí. Po zrušení gymnázií učila na nižším stupni škol (př.Na Zelené lišce), ale jiné předměty než měla aprobaci. V roce 1951 odešla do důchodu a až do konce svého života dávala soukromé hodiny němčiny, latiny a francouzštiny, většinou studentům z okolí svého stálého bydliště - na rozhraní Strašnic, Vinohrad a Žižkova - v Okrajní roceulici. 1951Tato působilalokalita je často zachycována v jejích románech z té doby. Jaromíra Hüttlová zemřela jakov středoškolská profesorkanedožitých 71 letech a je pochována v rodinné hrobce na gymnáziíchhřbitově v Praze.Sadské u Nymburka.
==Spisovatelka==
[[Image:Spisovatelka J Hüttlová v pracovně.jpg|left|thumb|autorka řady románů pro mládež i dospělé Jaromíra Hüttlová ve své pracovně]]
PhDr. Jaromíra Hüttlová je známá především jako spisovatelka - autorka povídek a románů pro mládež; napsala více jak 40 knih a 8 povídek,<ref>Kompletní dílo J.Hüttlové je uvedeno Lexikon české literatury, H - J – str. 370 </ref> některé také pod pseudonymy Anna Štětková, B.Dubská, Jarmila Svobodová a Dr.J.H.. V třicátých a čtyřicátých letech 20. století byly její knihy neobyčejně populární. Patřily sice do kategorie umělecky nenáročné a zábavné konzumní četby, ale obsahovaly také výchovné a morální poslání. Ve svých románech se snažila vyhnout podbízivé kýčovité sentimentalitě, která se objevila <ref> Lexikon české literatury,Osobnosti, díla, instituce 2 / IH - J – str. 370 </ref> např. v knihách ze studentského prostředí Viléma Neubauera (př. ''Sextánka'' - kniha 1927, film 1936; ''Filosovka Mája''-1928). Jako pedagožka zachycovala reálnou atmosféru gymnaziálního světa, kde učila, popisovala studentský život v kolektivu i zdravou [[morálka|morálku]] studentů. Její dílo bylo adresováno především dospívajícím dívkám a dětem (např.edice ''Dívčí knihovna - Pod vlajkou mládí''). Psala však i pro dospělejší čtenáře (více jak 11 titulů) - některé její romány vyšly ve známé ''Červené knihovně''. Obsahem většiny románů i povídek byla milostná témata, ale i příběhy s mírně dobrodružným nebo detektivním dějem. Romány byly většinou ilustrovány, v 30.letech např. A. L. Salačem, Artušem Scheinerem, F.J. Peškem, H. Jakobem, E.Posledníkem. Po roce 1941 napsala pro mládež už jen 2 knihy a 4 povídky.
Několik knih Jaromíry Hüttlové vyšlo v dalších upravených vydání v letech 1992-1994 a 2000, např.: v nakladatelství Ivo Železný-Praha: ''Dáša, pražská studentka (l.vyd. 1929); Jarčina píseň(1931 ); Táňa z naší oktávy(1930); Věrka,hvězda stadionu (1934); Rok dovolené(1934)'' a ''Ženy bez domova; Čajovna U dvou růží, Vánoční píseň''.
===Z díla J.Huttlové:===
{| border="0" cellpadding="18"
Řádek 74 ⟶ 73:
Kromě spisovatelské práce se také věnovala psaní populárně naučných prací. Uváděny jsou např.: ''Poklady egyptských bohů. Z dějin papyru a papyrových nálezů (1919); První pomoc při úrazech (1931).'' Věnovala se též úpravám textů: ''Francouzsky v 1000 slovech (1927), Mytologie Řeků a Římanů (1948)'' a jiné.
Pod jménem J. Rybková, nebo také Rybková-Hüttlová-po svém druhém sňatku-vydala po roce 1936 několik jazykových příruček a učebnic němčiny, např.: ''Učte s česky /pro německé děti/ (1919); Německy rychle, správně a vesele (1939); Německy rychle v praktických rozhovorech (1940)'' a jiné. Pod různými jmény ( A.Štětková, B.Dubská, J. Svobodová a Dr.J.H.) publikovala (často fejetony) v tisku: Národní politika (v letech 1930-1938), Úhor (1933,1939) a Zora (1936), tento časopis v roce 1936 také redigovala.
 
==Rodina==
PhDr.Jaromíra Hüttlová měla dvě děti: '''dceru Editu''' (1917 ) a '''syna Pavla''' (1921-1995), ten byl povoláním ekonom, ale celý život psal básně, jak pro sebe, tak do novin a časopisů. V roce 1990 bylo v Praze ve Viole uvedeno pásmo jeho poezie (recitovali Radovan Lukavský a Vladimír Ráž). Zděděné literární vlohy se zřejmě projevují i v další generaci – blízko k psaní má i jeho '''dcera Mgr. Jaromíra Hüttlová''' (např.působila v ČT jako scénáristka a dramaturgyně).
'''Otec''' Jaromíry Hüttlové (úředník-finanční kontrolor) '''[[Tobiáš Eliáš]]''' byl znám pod jménem T.&nbsp;E.&nbsp;Tisovský (19. 1. [[1863]] v [[Tisová (okres Ústí nad Orlicí)|Tisové]] u [[Vysoké Mýto|Vysokého Mýta]]- 23. 3. [[1939]] v [[Sadská|Sadské]] u [[Nymburk]]u). Absolvent reálky v [[Litomyšl]]i a Českého vysokého učení technického ([[ČVUT]]) v Praze byl zaměstnán na Zemském finančním ředitelství jako kontrolor, později vrchní kontrolní rada a ředitel. Od roku [[1892]] do [[1910]] pracoval na finančním úřadě v [[Tábor|Táboře]], potom až do penzionování v Praze.
 
'''Otec''' Jaromíry Hüttlové [[Tobiáš Eliáš]] byl znám pod jménem '''T.&nbsp;E.&nbsp;Tisovský''' (19.1. [[1863]] – 23.3.[[1939]]). Absolvent [[ČVUT]] v Praze byl zaměstnán na Zemském finančním ředitelství jako kontrolor, později vrchní kontrolní rada. Byl literárně činný a jeho tvorba představuje více než padesát položek. Novely; knihy pro děti; vzdělávací knihy; romány pro dospělé; překlady knih. Přítel [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] je čestným občanem tisovské obce a v roce 2008 mu byl u rodného domu čp.46 v Tisové odhalen pamětní kámen..
 
'''Sestra''' Jaromíry Hüttlové - PhDr. '''Miloslava Eliášová''' (9.2.1891 – 14.1.1942 ) byla profesorkou převážně na Státních reálných gymnáziích, naposledy v Nymburku (1935–1941). Také se věnovala psaní, např. knížky Příhody Odysseovy (1911), Cid: O národním hrdinovi španělském (1913 – obě u nakl.Šimáček, Praha); knížky vyšly znovu v roce 1921 (nakladatel Šolc a Šimáček).
 
'''Mladší bratr''' Jaromíry Hüttlové – JUDr. '''Oldřich Eliáš''' (24. září [[1895]] - 8. listopadu [[1941]]), úředník, vrchní rada Nejvyššího finančního kontrolního úřadu v Praze, se zajímal o [[kabala|kabbalu]] v souvislostech dějin židovského národa; navštěvoval přednášky o [[asyrologie|asyrologii]] a egyptologii a studoval [[hebrejština|hebrejštinu]]; jako jeden z mála českých [[hermetismus|hermetiků]] ovládal starou hebrejštinu. Jeho dílo - Monografie o [[Golem]]ovi z roku [[1924]] je považována za nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch publikováno. Hodně publikoval časopisecky, redigoval časopis ''Stopy duše.'' Za [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace]] byl zatčen, po věznění na Pankráci byl převezen do koncentračního tábora v [[Osvětim]]i, kde zemřel, stejně jako jeho '''bratr Mojmír''', který byl už dříve [[gestapo|gestapem]] zatčen.
Byl literárně činný a jeho tvorba představuje více než padesát položek. Novely: ''Povídky z kraje (1885) a Dědictví po otci (1886)''; pokračoval knihami pro děti: ''Příhody malé myšky (1896), Na panství kmotra Čápa (1897), Čumil a Chytrouš (1900), V družině generála Deweta (1901); Podivuhodná cesta nezbedy Petra (1911), Lidka Maříková, filosofka (917)'' a jinými. Dále napsal vzdělávací knihu ''Vilém Tell (1910)'' a romány pro dospělé: např. ''Manželstvo na samotě (1908), Vzpoura (1909), Plíživé kroky (1925)''. Vilímkovo nakladatelství vydalo v 1919 -1925 jeho sebrané spisy (celkem 11 sv.); pod jménem dr.Jaromír Hvězda přeložil román V.Heimburkové: ''Ze života mé staré přítelkyně (1895).'' Napsal publikaci ''Co jest grafologie''; vzpomínkovou prózu s názvem ''Alois Jirásek, jaký byl.'' Pro Tisovského byl [[Alois Jirásek]] na studiích v Litomyšli učitelem a trvalým literárním vzorem a později i přítelem.V roce 1923 byl T.E.Tisovský jmenován čestným občanem tisovské obce; zemřel 23. března 1939 v Sadské a je zde též pohřben, v dubnu 2008 mu byl u rodného domu čp.46 v Tisové odhalen pamětní kámen..
*'''Publikace O.Eliáše:''' Mrtví se mstí - na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy (Praha 1923); Magie a démonologie ve staré Babylónii (Praha 1923, reprint 1997); Golem - historická studie na podkladě okultním (Praha 1924, reprint 1996); Úvod do magie (Universalia, Praha 1935); Kabbala - pojem, dějiny a prameny (Praha 1938).
 
Také '''mladší bratr''' Jaromíry Hüttlové je táborský rodák - '''[[Oldřich Eliáš]]''' (24. září [[1895]]). Po studiu práv nastoupil JUDr. Eliáš jako úředník Nejvyššího finančního kontrolního úřadu v Praze, později zde byl vrchním radou. Od mládí se zajímal a studoval [[kabala|kabbalu]] v širokých souvislostech dějin židovského národa a [[mysticismus|mysticismu]]; sbíral čarodějnické literatury. Při studiu navštěvoval přednášky o [[asyrologie|asyrologii]] a egyptologii a studoval [[hebrejština|hebrejštinu]], věnoval se i spiritismu a chiromantii (''věštění ze znaků a čar na rukách, čtení z dlaně''). Byl činný ve Společnosti pro psychická studia, působil a přednášel ve spolku Universalia. Jako jeden z mála českých [[hermetismus|hermetiků]] ovládal starou hebrejštinu a byl schopen číst kabbalistické spisy v originále, byl znalcem židovské kultury.
Dr.Oldřich Eliáš je autor zejména [[okultní věda|okultních]] spisů. Monografie o [[Golem]]ovi z roku [[1924]] je považována za nejlepší, co bylo ve světové literatuře k problematice magicky oživených soch publikováno. Hodně publikoval časopisecky (např. ve Zmatlíkově pražské Revui šťastných lidí), redigoval časopis ''Stopy duše.''
Za [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupace]] byl dr. Eliáš zatčen, po krátkém věznění na Pankráci byl převezen do koncentračního tábora v [[Osvětim]]i, kde 8. listopadu [[1941]] zemřel, stejně jako '''bratr Mojmír''', který byl také [[gestapo|gestapem]] zatčen.
*'''Publikace O.Eliáše:'''
*Mrtví se mstí - na okraj záhadné smrti objevitele hrobky Tutanchámonovy (Praha 1923)
*Magie a démonologie ve staré Babylónii (Praha 1923, reprint Formát, Pezinok 1997)
*Golem - historická studie na podkladě okultním (Praha 1924, reprint Půdorys, Praha 1996)
*Úvod do magie (Universalia, Praha 1935)
*Kabbala - pojem, dějiny a prameny (Praha 1938)
==Externí odkazy==
*[http://209.85.135.104/search?q=cache:Rmrcz1djcewJ:www.tisova.cz/zpravodaj/to0801.pdf+T.E.Tisovsk%C3%BD&hl=cs&ct=clnk&cd=7&gl=cz&lr=lang_cs&client=firefox-a T.E.Tisovský]
*[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/440498-tisovsky-t-e Tisovský-Ottův slovník]
*[http://zanoni.vzahrade.net/osobnosti/osob/elias/index.html Oldřich Eliáš]
*[http://esoteric.mysteria.cz/elias.htm O.Eliáš]
==Reference==
<references/>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jaromíra_Hüttlová“