Kruhoústí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Varel (diskuse | příspěvky)
m typo
Varel (diskuse | příspěvky)
+ taxobox, wikilinky, úprava formátu, související články do taxoboxu
Řádek 1:
{{ Taxobox
| barva = pink
| jméno = Kruhoústí
| obrázek = Lampetra fluviatilis.jpg
| popis obrázku = [[mihule říční]]
| šířka obrázku = 250px
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| infrakmen = '''kruhoústí''' (Cyclostomata)
| druhotné dělení = třídy
| podřazené taxony =
*''[[mihule]]'' (Cephalaspidomorphi)
*''[[sliznatky ]]'' (Pteraspidomorphi)
}}
 
{{různé významy|redirect=Cyclostomata|druhý=řádu [[mechovky|mechovek]]|stránka=Cyclostomatida}}
 
'''Kruhoústí''' (Cyclostomata) je pravděpodobně [[polyfyletismus|polyfyletická]] (nepřirozená) skupina [[obratlovci|obratlovců]], kteří mají úhořovité tělo bez [[ploutev|ploutví]] jen s [[ocasní lem|ocasním lemem]]. Dnes se skupina rozpadla na dvě třídy, [[sliznatky]] (Myxini) a [[mihule]] (Petromyzontida).

== Popis, anatomie ==
Jejich [[kostra]] je [[chrupavka|chrupavčitá]]. Jejich [[ústa]] tvoří kruhovitá přísavka bez [[čelist]]í. [[Pokožka (živočichové)|Pokožka]] je velmi citlivá na světlo. Na přídi mají ústní nálevku s přísavkou, nápadné oči, [[čichová jamka|čichovou jamku]]. Tělo je opatřeno [[žaberní štěrbina|žaberními štěrbinami]] (celkem 7), které jsou za hlavou a po stranách těla. Na hřbetě mají [[Struna hřbetní|strunu hřbetní]] (která je rozčleněna na [[obratel|obratle]] ve tvaru trojúhelníku) s [[míšní kanál|míšním kanálem.]]
[[Mozkovna]] má primitivní stavbu jejímž základem jsou dvě párové chrupavky. Základem obličejové části [[Lebka|lebky]] jsou žaberní oblouky. Pokryv těla tvoří slizká kůže, pod ní se nachází segmentovaný boční sval, který se však neupíná na kostru, ale na '''vazivové přepážky''' mezi svalovými segmenty. Stavba mozku je velmi jednoduchá. Koncový mozek má čichové laloky a má čichové centrum. Nejvíce center je ve středním mozku. Typickým orgánem je '''proudový orgán'''. Srdce je příčně rozděleno na dva oddíly, předsíň a komoru. Mihule jsou gonochoristé, z vajíček se líhnou larvy, které jsou odlišné od dospělců - oči překryté kůží, ústa postrádají jazyk i zuby. Larva žije déle než dospělec několik let, živí se detritem a mikrořasami. Mořské druhy se po metamorfóze vracejí zpět do moře nebo brakických vod. Zde se pak živí dravě a také přisátím na hostitele - paraziticky. Dospělci nepřijímají potravu a před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, kde po výtěru hromadně hynou. Nejběžnější druh u nás je Mihule potoční (Lampetra planeri) jejíž larvy nazýváme minohy a žijí asi 4 roky převážně zahrabány v nánosech dna řeky. Vzhledem k znečištění našich řek se minohy dnes vyskytují již jen vzácně v některých lokalitách a jsou chráněnými živočichy.
 
== Způsob života ==
Mozkovna má primitivní stavbu jejímž základem jsou dvě párové chrupavky. Základem obličejové části lebky jsou žaberní oblouky. Pokryv těla tvoří slizká kůže, pod ní se nachází segmentovaný boční sval, který se však neupíná na kostru, ale na '''vazivové přepážky''' mezi svalovými segmenty. Stavba mozku je velmi jednoduchá. Koncový mozek má čichové laloky a má čichové centrum. Nejvíce center je ve středním mozku. Typickým orgánem je '''proudový orgán'''. Srdce je příčně rozděleno na dva oddíly, předsíň a komoru. Mihule jsou gonochoristé, z vajíček se líhnou larvy, které jsou odlišné od dospělců - oči překryté kůží, ústa postrádají jazyk i zuby. Larva žije déle než dospělec několik let, živí se detritem a mikrořasami. Mořské druhy se po metamorfóze vracejí zpět do moře nebo brakických vod. Zde se pak živí dravě a také přisátím na hostitele - paraziticky. Dospělci nepřijímají potravu a před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, kde po výtěru hromadně hynou. Nejběžnější druh u nás je Mihule potoční (Lampetra planeri) jejíž larvy nazýváme minohy a žijí asi 4 roky převážně zahrabány v nánosech dna řeky. Vzhledem k znečištění našich řek se minohy dnes vyskytují již jen vzácně v některých lokalitách a jsou chráněnými živočichy.
Mihule jsou [[Gonochorismus|gonochoristé]], z vajíček se líhnou [[Larva|larvy]], které jsou odlišné od dospělců - oči překryté kůží, ústa postrádají jazyk i zuby. Larva žije déle než dospělec několik let, živí se [[detrit|detritem]] a mikrořasami. Mořské druhy se po metamorfóze vracejí zpět do moře nebo [[Brakická voda|brakických vod]]. Zde se pak živí dravě a také přisátím na hostitele - [[Parazitismus|paraziticky]]. Dospělci nepřijímají potravu a před rozmnožováním táhnou proti proudu řek, kde po výtěru hromadně hynou. Nejběžnější druh u nás je [[Mihule potoční]] (''Lampetra planeri'') jejíž larvy nazýváme minohy a žijí asi 4 roky převážně zahrabány v nánosech dna řeky. Vzhledem k znečištění našich řek se minohy dnes vyskytují již jen vzácně v některých lokalitách a jsou chráněnými živočichy.
 
== Reference ==
* Učebnice zoologie M.Papáček,1994
== Související články ==
* [[Mihule]]
* [[Sliznatky]]
 
{{Pahýl - zoologie}}