Arcibiskupské gymnázium Praha-Bubeneč: Porovnání verzí

jazyk, gestapo s malym! (mj. viz PCP)
(+ ext. odkaz)
(jazyk, gestapo s malym! (mj. viz PCP))
'''Arcibiskupské gymnázium v Praze Bubenči''' (přezdívané '''arcík''') bylo [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitské]] [[gymnázium]] existující v letech [[1913]]-[[1950]] nejdříve v [[Praha|Praze]]-[[Bubeneč|Bubenči]] ([[1913]]-[[1940]]), později přechodně v [[Bohosudov]]ě ([[1947]]-[[1950]]). Ve své době představovalo jedno z nejkvalitnějších [[Gymnázium|gymnázií]] v [[Česko|Českých zemích]]<ref>[[Klára Lukavská]]: ''Rozhovory s dědečkem'' (2. přepracované vydání); [[Karmelitánské nakladatelství]] Kostelní Vydří [[2005]]; ''slavné gymnázium'' (str. 28), ''nikde nikdo tolik péče klasickým jazykům nevěnoval... bylo to nejlepší [[klasické gymnázium]] v Praze - to bylo tehdy evidentní'' (str. 38), ''přicházíte z ústavu, kde jsou klasické jazyky domovem, doufám, že budete hvězdou na sextánském nebi'' (str. 39)</ref> a vychovalo mnoho významných [[kněz|kněží]], [[řeholník]]ů (zejména [[jezuita|jezuitů]]) a dalších osobností české [[katolická inteligence|katolické inteligence]]. Přijímalo pouze chlapce, jejichž záměrem bylo státistát se kněžími.<ref>[[Klára Lukavská]]: ''Rozhovory s dědečkem'' (2. přepracované vydání); [[Karmelitánské nakladatelství]] Kostelní Vydří [[2005]], str. 30</ref>
 
V roce [[1916]] si gymnázium otevřelo „pobočku“ ve [[Velehradský klášter|Velehradském klášteře]], která se nakonec roku [[1937]] osamostatnila jako ''Řádové československé gymnázium Papežské koleje Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě''. Za dnešního pokračovatele této pobočky je možno považovat [[Stojanovo gymnázium]].
 
Činnost gymnázia byla násilně ukončena na počátku [[druhá světová válka|druhé světové války]] a budovu zabraly německé úřady. Po [[osvobození Československa]] nemohla být škola obnovena v původním místě, protože budovu po německém [[Gestapo|Gestapugestapu]] zabralo československé [[Ministerstvo vnitra]].<ref>http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2007&cislo=1&clanek=rozhovor Petr Havlíček: Dobrodružství „Jeho Sladkosti“ (rozhovor s [[Josef Cukr|Josefem Cukrem]] in ''Bulletin Jezuité''. leden [[2007]])</ref> Proto byla i s většinou [[inventář]]e přesunuta do [[Bohosudov]]a na místo bývalého německojazyčného biskupského gymnázia, které [[Vysídlení Němců z Československa|vyhnáním německého obyvatelstva]] přišlo o žáky. Působila však zde však jen krátce, v roce [[1950]] ji [[Komunistický režim v Československu|komunistický režim]] opět zrušil.
 
Ze současných škol lze teoreticky za jeho pokračovatele považovat [[Biskupské gymnázium Bohosudov]]. Současné [[Arcibiskupské gymnázium v Praze]] sídlí jinde a nemá s ním, kromě jména, nic moc společného.
* [[Adolf Kajpr]] - jezuita a novinář<ref>http://www.jesuit.cz/osobnost.php?id=3 Životopis na stránkách České provincie [[Tovaryšstvo Ježíšovo|Tovaryšstva Ježíšova]]</ref>
* [[Radovan Lukavský]] - herec, dostudoval na [[Gymnázium Český Brod|gymnáziu v Českém Brodě]]<ref>[[Klára Lukavská]]: ''Rozhovory s dědečkem'' (2. přepracované vydání); [[Karmelitánské nakladatelství]] Kostelní Vydří [[2005]], str. 25-50</ref>
* [[Oto Mádr]] - kněz a teolog<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=39 Jaroslav Cuhra: ''Jeden z posledních svědků - Oto Mádr (*1917)'' in internetové stránky ''RádioRadio Vaticana'', zveřejněno 3. března 2003</ref>
* [[František Šilhan]] - jezuita, český provinciál<ref>http://www.jesuit.cz/bulletin/?rok=2005&cislo=1&clanek=vyroci
ŽivitopisŽivotopis na stránkách České provincie Tovaryšstva Ježíšova</ref>
 
=== Učitelé a vedoucí ===