Howard Staunton: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrácený výsledke |
|||
Řádek 16:
Staunton byl skutečně originální šachový myslitel. V praxi často odkládal okamžité obsazení centra pěšci a raději využíval metody postupného strategického tlaku na střed s pomocí tzv. fiancheattovaných střelců, čímž vlastně předběhl myšlenky hypermodernistické školy. Hrál přísně pozičně, výborně manévroval, byl chladnokrevný v obraně, nepouštěl se do odvážných kombinací (obětoval jen tehdy, když se daly důsledky oběti přesně propočítat) a spokojoval se i s malou výhodou, kterou však celkem přesně uplatňoval v koncovkách. Svým bezpečným založením partie a jejím pozičním vedením rozvinul učení [[François-André Danican Philidor|F. A. D. Philidora]] a předjímal již některé názory [[Wilhelm Steinitz|Wilhelma Steinitze]]. Je po něm pojmenována [[anglická hra]], kterou uvedl do praxe.
Staunton se také zabýval pravidly šachu a zasloužil se o zavedení [[Pravidla šachů#Praktický šach|časové kontroly]], tj. časového omezení partie, které určuje kolik tahů a v jaké době musí hráč odehrát. Roku [[1843]] založil první anglický šachový časopis ''[[Chess Player’s Chronicle]]'', vedl světově známou šachovou rubriku v časopise ''Illustrated London News'', navrhl definici [[ECO|indexů šachových zahájení]] a z jeho iniciativy byla v roce [[
== Reference ==
| |||