První světová válka: Porovnání verzí

Odebráno 2 697 bajtů ,  před 12 lety
m (korektura)
Válka skončila vítězstvím dohody a kapitulací poražených Ústředních mocností mocností v roce [[1918]]. Formálním zakončením války byly [[Pařížské předměstské smlouvy]] v roce [[1919]].
 
ŽÁDNÁ VÁLKA NEBYLA!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
== Pozadí ==
{{Hlavní část|Příčiny první světové války}}
[[28. června]] [[1914]], [[Gavrilo Princip]] v [[Sarajevo|Sarajevu]] zatřelil arcivévodu [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]]. Gavrilo Princip byl členem radikálního hnutí Mladá Bosna, jejímž cílem byl sjednocení jižních [[Slované|Slovanů]] a nezávislost na [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]].
 
Sarajevský atentát následně spustil rychlý sled událostí vedoucích k [[světová válka|světové válce]].
 
=== Před válkou ===
Válka vznikla jako důsledek krajního zostření rozporů mezi světovými mocnostmi v zápase o sféru vlivu, kolonie, zdroje surovin, odbytiště a trhy. Nejagresivněji postupovalo [[Německo]], které se k dělení kořisti dostalo později po sjednocení ([[1871]]) a v boji o získání nových kolonií se jeho zájmy střetly se zájmy nejsilnějších koloniálních velmocí – [[Anglie]] a [[Francie]]. Neustále vzrůstal i spor rakousko-uhersko-ruský o sféru vlivu na [[Balkán]]ě.
 
Už v poslední třetině [[19. století]] se začaly vytvářet spojenecké bloky imperialistických velmocí. Základ těchto bloků položilo spojenectví [[Německo|Německa]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]], [[Centrální mocnosti|Dvojspolek]] v roce [[1879]], ke kterému se v roce [[1882]] připojila [[Itálie]] ([[Centrální mocnosti|Trojspolek]]). [[Francie]] a [[Rusko]] podepsaly spojeneckou smlouvu v roce [[1894]]. V roce [[1904]] se sblížily [[Anglie]] a [[Francie]] a podepsaly dohodu. Dotvoření druhého vojenského bloku, [[Trojdohoda|Dohody]] se zakončilo podepsáním rusko-anglické smlouvy v roce [[1907]]. Roku [[1908]] si [[František Josef I.]] přisvojil Bosnu a Hercegovinu.
 
Německo došlo už na konci prvního desetiletí [[20. století]] k závěru, že je na válku připraveno, že je lépe vyzbrojené než ostatní mocnosti, a že čím dříve válka vypukne, tím lépe pro Německo. Sami začít válku se však Němci z vnitropolitických i vnějších politických důvodů neodvážili. Obzvlášť německá sociálně-demokratická strana vystupovala proti. Vhodná záminka se německým vládnoucím kruhům naskytla v červnu [[1914]], kdy rakousko-uherská armáda uskutečnila v [[Bosna|Bosně]] velké vojenské manévry. Obyvatelé [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] se nechtěli smířit s nedávným připojením svého území k Rakousko-Uhersku a jejich odboj podporovalo [[Srbsko]]. Manévry se provokativně konaly při srbských hranicích. Následník trůnu [[František Ferdinand d'Este]] jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel na manévry a na jejich závěr okázale navštívil [[Sarajevo]], hlavní město [[Bosna|Bosny]].
 
== Průběh ==
Neregistrovaný uživatel