Albrecht z Valdštejna: Porovnání verzí

Odebráno 18 bajtů ,  před 13 lety
m
Verze 3241959 uživatele 89.24.235.79 (diskuse) zrušena
m (Verze 3241959 uživatele 89.24.235.79 (diskuse) zrušena)
Když je vítězství císařské strany dovršeno, účastní se Albrecht spolku, který tvoří zemský [[místodržící]] kníže Lichtenštejn, židovský kupec [[Jakub Bassewi z Treuenburka]], holandský obchodník [[Hans de Witte]] a [[Pavel Michna z Vacínova]]. Společně zakládají mincovní konsorcium, které razí znehodnocenou minci – tzv. dlouhou minci. Celý podnik končí [[státní bankrot|státním bankrotem]], Valdštejn však vydělává podnikem jmění. Daleko větší zisky však Valdštejn získává nákupem konfiskátů mezi lety [[1621]]–[[1625]], mezi nimi vyniká dědictví po [[Smiřičtí|Smiřických]] a [[Redernové|Rödernech]]. Objem zisků z těchto spekulací se odhaduje až na 6 miliónů [[rýnský zlatý|rýnských zlatých]].
 
'''Tučný text'''== Vzestup Frýdlantska ==
Roku [[1625]] se frýdlantské panství mění na Frýdlantské knížectví, roku [[1627]] je povýšeno na [[Frýdlantské vévodství]]. Jeho území bylo vyňato ze [[Zemské desky|Zemských desek]] Království českého, a stalo se tak jakýmsi státem ve státě. Hlavním centrem Frýdlantska se stal [[Jičín]], dotýkalo se i hranice [[Slezsko|Slezska]], a mohlo se tak i odtrhnout od zbytku království. Mezi další významná města patřil [[Liberec]], [[Grabštejn]] a [[Valečov]]. Mezi Albrechtovými plány bylo v Jičíně zřídit sídlo [[biskupství]], [[univerzita|univerzitu]] a vlastní [[sněm]]. Od roku [[1628]] zde měl právo jmenovat šlechtice, povyšovat sídla na město a razit mince na které se razilo heslo INVITA-INVIDIA! = Navzdory závisti! Do Jičína pozval jezuity, kteří zde založili kolej. Kraj nebyl zatížen daněmi, a byl proto nazýván též ''terra felix'', šťastnou zemí.
 
869

editací