Verze z 2. 11. 2008, 18:40 editovat 81.2.214.34 (diskuse) →‎Život ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 11. 2008, 18:41 editovat zrušit editaci 81.2.214.34 (diskuse) →‎Život Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Život == [[Tacitus]] ve svých Análech (XVI, 18 a násl.) uvádí, že Petronius byl [[prokonzul\|prokonzulem]] v [[Bithýnie\|Bithýnii]]. Prokonzul Titus Petronius byl osobním přítelem [[císař]]e [[Nero\|Nerona]], který jej učinil „rozhodčím ve věcech vkusu“ (''arbiter elegantiarum''). Po neúspěšném [[Pisonovo spiknutí\|Pisonově]] pokusu]] o [[státní převrat]] ho [[pretoriánský prefekt]] [[Tigellinus]], který byl jeho konkurentem v boji o císařovu přízeň, obvinil z účasti na spiknutí. Petronius byl tak v roce [[66]] n.l. přinucen spáchat sebevraždu. Ještě před svou smrtí podle [[Tacitus\|Tacita]] napsal [[Nero\|Neronovi]] dopis na rozloučenou, ve kterém podrobně vypsal císařovy zločiny a vypsal spolupachatele. [[Tacitus]] zdůrazňuje stoický charakter Petroniovy sebevraždy, když uvádí, že po stvrzení inkriminovaného dopisu nezapomněl zlomit svůj pečetní prsten, aby zabránil jeho zneužití. Petronius je hlavním hrdinou románu [[Quo vadis]] od [[Henryk Sienkiewicz\|Henryka Sienkiewicze]]. Vystupuje i v knize ''[[Není římského lidu]]'' od [[Jarmila Loukotková\|Jarmily Loukotkové]]. Dochovanými zlomky [[Satirikon\|Satyrikonu]] se inspiroval italský [[Neorealismus\|neorealistický]] režisér [[Federico Fellini]] k natočení stejnojmenného filmu. Ve filmu vystupuje rovněž postava autora Petronia, která nese rysy ideálního stoického filozofa, jak je nacházíme například v [[Lucius Annaeus Seneca\|Senekových]] textech.

Petronius: Porovnání verzí