Kontrolní body buněčného cyklu: Porovnání verzí

První kontrolní bod se nachází na konci G₁ fáze, těsně před vstupem do [[S fáze]]; zde se děje klíčové rozhodnutí, zda se bude buňka dělit, dělení bude oddáleno, nebo buňka vstoupí do klidové fáze. Většina buněk v tomto stádiu zastavuje a přechází do klidové G₀ fáze. Jaterní buňky kupříkladu procházejí mitózou 1–2× ročně. Na kontrolním bodu G₁ se eukaryotické buňky typicky zastavují, je-li buněčné dělení znemožněno okolními podmínkami, nebo pokud má buňka na delší dobu vstoupit do G₀ fáze. V [[živočišná buňka|živočišných buňkách]] je tento kontrolní bod nazýván restrikčním bodem, v [[kvasinky|kvasinkách]] bodem startovním. Restrikční bod je řízen především činností CKI-p16 ([[CDK]] [[inhibitor]] p16). Tento protein inhibuje CDK4/6 a zajišťuje tak, že nemůže interagovat s [[cyklin D1D|cyklinem D₁]] a umožnit tak pokračování buněčného cyklu. Je-li buňka [[růstový faktor|růstovými faktory]] nebo [[onkogen]]y stimulována ke zvýšení exprese cyklinu D, je tento kontrolní bod překonán, protože zvýšená koncentrace cyklinu umožňuje interagovat s CDK4/6 kompeticí o vazbu. Jakmile vzniknou aktivní komplexy CDK4/6-cyklin D, fosforylují tumor-supresorový protein pRb (retinoblastom), který následně aktivuje dosud inhibovaný transkripční faktor [[E2F]]. E2F putuje do jádra a vazbou na příslušný promotor umožňuje expresi [[cyklin E|cyklinu E]], který nálsedně s [[CDK2]], umožňující přechod G₁/S.