Teleologie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: delink neexistující šablony |
m Překlepy, drobnosti |
||
Řádek 15:
Aristotelovu teleologii spojili křesťanští myslitelé s [[Bible|biblickou]] představou dobrého stvoření, které je určeno pro člověka a které má svůj cíl. Posláním člověka je plnit Boží vůli a dosáhnout spásy. Křesťanská myšlenka spásy je navíc historická, naplnila se v [[Ježíš Kristus|Ježíši Kristu]] a očekává jeho druhý příchod a poslední soud. Nejen jednotlivý člověk, ale celý Vesmír je tak zaměřen k jednomu Bohem danému cíli.
{{citát|Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích.|''List k Římanům'', 8,20n.}} Pro křesťanský [[Aristotelismus|
Tuto představu pak novověká filosofie i věda postupně opouštěla a hledala vysvětlení světa jinými cestami. Pro tehdejší vědce i myslitele, kteří se zajímali především o neživou přírodu, nebyla myšlenka účelnosti příliš přesvědčivá. [[Spinoza]] konstatoval u živočichů pouze jakýsi „pud být“ (''conatus essendi''), který je spíš žene než vede. [[Immanuel Kant]] v ''Kritice soudnosti'' sice připouští, že [[kauzalita|kauzální]] výklad je nejlepší, zároveň však říká, že „žádný Newton nevysvětlí stéblo trávy“ a živé bytosti je třeba chápat „jako kdyby“ teleologické. V plném smyslu to platí pro člověka: příroda je pro něho a kvůli němu, protože jen člověk je schopen mravního soudu. Spekulativní teleologický systém pak vytvořil [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]] jako vývoj světového Ducha, v němž člověku připadá ústřední role.
Řádek 25:
Kritické vyrovnání s představou účelnosti celého Vesmíru přichází z oblastí [[biologie]], kde je největší sklon k teleologickému výkladu. Kritika však přichází také z oblasti společenských věd, kde hlavní námitkou proti teleologii bývá její původ v perspektivě a potřebách člověka (kritika [[Antropomorfismus|antropomorfismu]]). Podle [[Jean-François Lyotard|J.-F. Lyotarda]] patří představa účelnosti k tzv. velikému vyprávění s univerzálním nárokem na platnost, čímž vyřazuje ostatní [[Diskurz|diskurzy]]. Právě tuto roli „velkých vyprávění“ naopak obhajuje [[Alasdair MacIntyre]], podle něhož je jisté společné chápání sebe i společnosti nezbytné pro každou společenskou činnost.
Jakkoli je společným programem moderních věd hledat výhradně vysvětlení příčinná ([[kauzalita]]), o teleologii výslovně mluvil [[Norbert Wiener]], který [[kybernetika|kybernetiku]] vymezil jako studium „teleologických mechanismů“ (např. [[zpětná vazba]] a [[homeostat]]) a teleologická vysvětlení se nabízejí například v kosmologii ([[antropický princip]]). Někteří američtí teologové se snaží také oživit
Kromě toho se pojem teleologie používá i v [[právo|právu]], kde znamená ohled na (celkový) záměr a smysl zákona a podobně. '''Teleologická redukce''' potom znamená, že na nějaký případ se daný zákon nevztahuje, protože by to odporovalo jeho celkovému záměru.
Řádek 43:
*[http://plato.stanford.edu/entries/biology-philosophy/ Philosophy of biology, tamt.]
*[http://www.newadvent.org/cathen/14474a.htm Teleology v ''Catholic encyclopedia'']
*{{de}}
*[http://www.textlog.de/2104.html Heslo Teleologie, ''Kirchner Wörterbuch'']
| |||