Nisut-bitej: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
m formulace
Řádek 39:
| strany = 21
| překladatelé = Hana Navrátilová a Renata Landgráfová
}}</ref> nebo(podle některých badarelů až za jeho nástupce [[Adžib]]a<ref name="SHAW25">{{Citace sborníku
| příjmení = Shaw
| jméno = Ian
Řádek 52:
| kapitola = 1
| strany = 25
}}</ref>) v&nbsp;době [[1. dynastie]]. Od doby [[Střední říše]] vždy obsahovalo jméno slunečního [[egyptští bohové|boha]] [[Re (bůh)|Rea]].<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Hornung
| jméno = Erik
Řádek 86:
Titul nisut-bitej v sobě zahrnoval dva rozdílné, nicméně spolu nerozlučně spojené významy. Protože byl psán [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]] pro ostřici (rákos) a včelu (proto je doslovně překládán jako ''„patřící rákosu a včele“''), které byly [[heraldika|heraldickými]] symboly [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]], je s&nbsp;odkazem na mocensko-politický aspekt vlády chápán pod vlivem svého překladu do [[starořečtina|řečtiny]] především ve významu ''„král Horního a Dolního Egypta“''. V&nbsp;této souvislosti mohly být jeho obě části používány samostatně&nbsp;– pak je ''nisut'' označení krále Horního království a ''bitej'' krále Dolního království. Jako samostatné slovo ovšem mohla být první část titulu používána jako k&nbsp;označení královské moci jako takové. Výrazem tohoto politického aspektu titulu je souběžné zavedení zdvojené červeno-bílé koruny [[sechemtej]] složené ze dvou původně samostatných královských čelenek.<ref name="WIL21"/>
 
Pro starověké [[starověcí Egypťané|Egypťany]] ovšem v&nbsp;sobě titul nad svůj politický význam zahrnoval mnohem širší [[egyptská mytologie|mytologický]] kontext, který ozřejmuje pojetí královské moci. Jako nisut-bitej je [[faraon|panovník]] představován ne jen jako vládce severní nebo jižní části Egypta, ale Obou zemí současně, tedy jako jejich sjednotitel. Protože akt sjednocení Egypťané pokládali za počátek lidských dějin a civilizace, je král tím, kdo stojí na tomto počátku. Panovník jako strůjce politické jednoty, která je projevem všezahrnujícího řádu ''[[maat]]'', stojí na pomezí lidských dějin a toho, co bylo před nimi, tedy doby [[egyptští bohové|bohů]]. V &nbsp;tomto smyslu lze za nejlepší překlad titulu pokládat označení ''„dvojí král“'': „vztahoval se totiž k množství dualit, nad nimiž panovník vládl – božské a lidské, posvátné a světské, nilské údolí a Delta, záplavová oblast a poušť, východ a západ – a zdůrazňoval, že trvání harmonie protikladů, ačkoli byla vlastní stvořenému řádu, závisí na osobě panovníka.“<ref name="WIL21"/>
 
Král sám proto v&nbsp;sobě zahrnuje božskou i lidskou přirozenost, o&nbsp;níž se v&nbsp;titulu vypovídá: část ''bitej'' znamená osobní, lidskou přirozenost krále, první část složeniny ''nisut'' odpovídá božské přirozenosti, která je v&nbsp;nitru panovníka. Král měl tedy podvojnou přirozenost, odpovídající emanaci božského přítomné v&nbsp;dočasném lidském rozměru.<ref>{{Citace monografie