Nisut-bitej: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
m typo |
||
Řádek 86:
Titul nisut-bitej v sobě zahrnoval dva rozdílné, nicméně spolu nerozlučně spojené významy. Protože byl psán [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfy]] pro ostřici (rákos) a včelu (proto je doslovně překládán jako ''„patřící rákosu a včele“''), které byly [[heraldika|heraldickými]] symboly [[Horní Egypt|Horního]] a [[Dolní Egypt|Dolního Egypta]], je s odkazem na mocensko-politický aspekt vlády chápán pod vlivem svého překladu do [[starořečtina|řečtiny]] především ve významu ''„král Horního a Dolního Egypta“''. V této souvislosti mohly být jeho obě části používány samostatně – pak je ''nisut'' označení krále Horního království a ''bitej'' krále Dolního království. Jako samostatné slovo ovšem mohla být první část titulu používána jako k označení královské moci jako takové. Výrazem tohoto politického aspektu titulu je souběžné zavedení zdvojené červeno-bílé koruny [[sechemtej]] složené ze dvou původně samostatných královských čelenek.<ref name="WIL21"/>
Pro starověké [[starověcí Egypťané|Egypťany]] ovšem v sobě titul nad svůj politický význam zahrnoval mnohem širší [[egyptská mytologie|mytologický]] kontext, který ozřejmuje pojetí královské moci. Jako nisut-bitej je [[faraon|panovník]] představován ne jen jako vládce severní nebo
Král sám proto v sobě zahrnuje božskou i lidskou přirozenost, o níž se v titulu vypovídá: část ''bitej'' znamená osobní, lidskou přirozenost krále, první část složeniny ''nisut'' odpovídá božské přirozenosti, která je v nitru panovníka. Král měl tedy podvojnou přirozenost, odpovídající emanaci božského přítomné v dočasném lidském rozměru.<ref>{{Citace monografie
|