|
===Jílovská větev===
Základ této větve položil Jindřich z Bünau, koupí Blankštejna s okolními vesnicemi, jednalo se o poměrně velké panství, které mělo být určeno pro jeho syny Rudolfa (†† [[1535]]) a Gyntera (†† [[1540]]) a další mužské dědice. Rudolf (manželka Lidmila z Vartemberka) zemřel roku [[1535]] patrně bezdětný. Díky tomu až do své smrti roku [[1540]] spravoval celý majetek Gynter.
Gynterův syn Jindřich mladší si ponechal pouze [[Jílové (okres Děčín)|Jílové]] a zbytek včetně Blankštejna v roce [[1546]] prodal bratranci Rudolfu z Bünau z Děčínské větve. Po smrti Rudolfa ([[1551]]), zdědil v této části podíl, ale již roku [[1552]] ho přenechal svému bratranci Jindřichu (†† 1571). Jindřich mladší měl čtyři syny - Rudolfa staršího (†† [[1617]]), Rudolfa mladšího, Gyntera a Jindřicha (†† [[1624]]) - tři dcery – Marii (†† [[1619]]; manžel Petr Kelbl z Gejzinku na Chlumci), Annu (manžel Bernard Kelbl z Gejzinku na Hrbovicích) a Markétu (†† [[1613]]; manžel Norbert Trmický z Miliny a při Ústí). Majetek této větve tak byl rozdělen čtyři části.
Rudolf starší se oženil se Sybillou z Mynichova, upadl do [[dluh]]ů a jeho [[dědictví]] (část Jílového) bylo po jeho smrti v roce [[1617]] prodáno jeho bratru Jindřichu (†† [[1624]]). Rudolf mladší vlastnil Gräbingen v [[Sasko|Sasku]], jeho manželkou byla Eliška z Brünraden. Gynter zdědil [[Koknice]] a Jindřich (†† [[1624]]) druhou část Jílového. Po smrti Jindřicha (1624) byla jeho žena Dorota z Lucelburka nucena prodat Jílové (1629). Jindřich měl tři dcery (Markétu, Annu a Majdalénu) a syna Jindřicha. Je pravděpodobné, že tento Jindřich si vzal Alénu Kateřinu ze Střítěže a vlastnil [[Zbenice]] ke kterým roku [[1644]] přikoupil ještě [[Rtišovice]]. Po smrti své ženy se znovu oženil s Lidmilou Bohunkou Peruklovou ze Šenraitu, zemřel roku [[1665]]. Jeho starší syn Jindřich (†† [[1673]]) převzal v roce [[1663]] Rtišovice. Druhý syn Jindřicha (†† [[1665]]) se jmenoval také Jindřich a ten zdědil [[Zbenice]], po něm je zdědila jeho sestra Anna Kateřina (†† [[1695]]; manžel Aleš Karla Plot z Konařin), která je prodala. Tím tato větev zanikla.
===Děčínská větev===
Zakladatelem této větve je [[Rudolf z Bünau]], který nejprve v roce [[1515]] koupil [[Lauenštein]] a v roce [[1534]] přikoupil [[Děčín]]ské panství. Rudolf byl dvorní maršálek [[Jiří Saský|Jiřího Saského]] a je o něm známo, že patřil ke [[katolictví|katolíkům]]. Jeho manželkou byla Eliška ze Strašedlu se kterou měl pět synů (dva Jindřichy, dva Rudolfy a Gyntera) a několik dcer. Jeden z Rudolfů zemřel bezdětný v roce [[1544]] a jeho dědictví připadlo jeho bratrům. Druhý Rudolf koupil v roce [[1546]] od svého bratrance Blankštein. Jeho synové Rudolf a Gynter se až do roku [[1571]] přeli se svými strýci (Jindřichem a Gynterem) a správné určení dědictví, poté byly [[krajský hejtman|hejtmany]] na jejich panství, oba zemřeli bezdětní. Jindřich mladší (syn Rudolfa) zdědil děčínské panství a v roce [[1552]] k němu přikoupil Blankštein, zemřel v roce [[1553]] a jelikož byl bezdětný jeho dědictví si rozdělili jeho bratři Jindřich (†† [[1571]] založil dobětickou pošlost) a Gynter (†† [[1576]], založil děčínskou pošlost), kteří založili nové pošlosti tohoto rodu.
====Dobětická pošlost====
Jindřich starší (†† 1571) byl zemský správce v Permě a pán na Vensenšteině, v dědictví po bratrovi získal hrad Blankštein (1544) a roku [[1568]] koupil [[Dobětice]] (nyní součást [[Ústí nad Labem]]), z nichž zřídil dědičný statek Býnovského rodu. Měl jediného dědice Rudolfa ([[1547]]-[[1622]]). Rudolf sídlil v Březnici (nyní [[Krásné Březno]] v Ústí nad Labem), kde postavil [[zámek Březno]]. Rudolf byl dvakrát ženatý nejprve s Christinou ze Šlejnic a po její smrti s Markétou z Ponikova, přesto zemřel bezdětný, proto jeho dědictví připadlo příbuzným z děčínské pošlosti.
====Děčínská pošlost====
Gynter (†† [[1576]]) se v roce [[1543]] stal pánem na [[Lauenšteině]] a v roce [[1554]] zdědil děčínské panství. Pod jeho vlivem se na děčínsku rozšířilo [[protestantství]], k jehož šíření povolal [[kněz]]e ze [[Sasko|Saska]]. Zemřel roku [[1576]] v [[Drážďany|Drážďanech]]. S manželkou Majdalénou z Ebelebenu měl dcery Martu a Bertu a syny Rudolfa (†† kolem roku [[1593]]), Jindřicha staršího (†† [[1614]]), Jindřicha mladší (†† [[1591]]) a Gyntera (†† [[1619]]), ti si roku [[1579]] rozdělili panství následujícím způsobem.
Jindřich starší (†† [[1614]]) získal část děčínského panství s [[Děčín]]em. Gynter (†† [[1619]]) získal děčínské panství kolem [[Libouchec|Libouchce]] včetně [[zámek Libouchec|zámku Libouchce]]. Rudolf (†† kolem roku [[1593]]) získal [[Lauenštein]], zemřel bezdětný. Jindřich mladší (†† [[1591]]), zdědil část děčínského panství na břehu [[Labe]] s [[Podmokly]] a taktéž zemřel bezdětný. Jejich díly si po jejich smrti rozdělili Gynter a Jindřich starší, přičemž Jindřich starší získal Podmokly a Gynter Lauenštejn. Gynter i Jindřich starší měli děti a tak založili nové pošlosti.
=====Pošlost Děčínsko-podmokelská=====
Jindřich starší (†† [[1614]]) [[dědictví]]m nejprve získal [[Děčín]] a později i [[Podmokly]]. Ekonomicky se mu velmi dařilo a proto v tomto období došlo k vzestupu významu děčínska, velmi aktivně se hlásil k protestantům. Se svou ženou Annou Trmickou z Miliny měl tři syny nejstarší Rudolf zdědil Děčín ([[1622]]), oženil se s Annou Majdalénou Konojedskou z Pojetic ([[1623]]). Protože odmítl přestoupit ke katolické víře, prodal v roce [[1628]] Děčín Kryštofu Šimonu z Thunu, jelikož však Děčín nebyl řádně zaplacen vrátil se v roce [[1631]] do Čech a spravoval nezaplacenou část panství. Zbytek byl doplacen až v letech [[1661]]-[[1671|71]] jeho synovi Jindřichu z Býnu a z Herbergenu. Gynter, druhý syn Jindřicha staršího (†† [[1614]]) vlastnil Blankenštein, který prodal roku [[1628]] Thunovi a roku [[1642]] mu byla splacena poslední splátka, po prodeji v roce [[1628]] odešel do [[Sasko|Saska]]. Nejmladší syn Jindřicha staršího (†† [[1614]]) zdědil Trmicko, roku [[1628]] opustil Čechy a v roce [[1629]] prodal část svého panství, v roce [[1631]] se vrátil do Čech a zbytek jeho majetku mu byl zkonfiskován, poté opustil Čechy natrvalo.
=====Pošlost Libouchecko-Laueštejnská=====
Gynter (†† [[1619]]) se oženil s Markétou z Bredy, s níž měl čtyři syny. Rudolf starší zdědil [[Lauenštein]], Gynter [[Šenštein]], Rudolf mladší [[Bünauburg]] a Jindřich peníze a později i [[Vesenštein]]. Gynter a Rudolf mladší odešli roku [[1628]] prodali Thunovi své dědictví a z náboženských důvodů odešli z Čech. Majetek jim byl doplacen jejich dědicům až v roce [[1655]].
==Erb==
| 