Verze z 5. 7. 2008, 23:07 editovat Thijs!bot (diskuse \| příspěvky) 86 573 editací m robot přidal: he:פרנסיסקו דה סורבראן ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 10. 2008, 01:05 editovat zrušit editaci Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací m typo, bez px Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Francisco de Zurbarán autoportrait.jpg\|thumb~~\|210px~~\|Pravděpodobný [[autoportrét]] Francisca Zurbarána jako [[Svatý Lukáš\|svatého Lukáše]] z období mezi lety [[1635]]-[[1640]].]] '''Francisco de Zurbarán''' ([[7. listopad]]u [[1598]] [[Fuente de Cantos]], [[Extremadura]] – [[27. srpen\|27. srpna]] [[1664]] [[Madrid]]) byl [[Španělsko\|španělský]] [[malíř]] období tzv. [[Siglo de Oro\|španělského zlatého věku]] a [[protireformace]]. Proslul převážně pro své náboženské obrazy, zobrazující [[mnich]]y, [[řeholnice]], [[světec\|světce]] a [[mučedník]]y, částečně také pro svá zátiší. Zurbarán získal přezdívku ''Španělský [[Caravaggio]]'' pro své neobvykle působivé použití [[šerosvit]]u. Zurbarán se narodil ve Fuente de Cantos u [[Badajoz]]u jako syn Luise Zurbarána, obchodníka, který se také zajímal o [[umění]], a jeho manželky Isabel Márquezové. O umění, konkrétně o malířství jevil zájem již od dětství, pročež ho otec v roce [[1614]] poslal do [[Sevilla\|Sevilly]] na tříroční studia k dnes téměř neznámému Pedru Diaz de Villanuevovi. Během pobytu v Seville se Zurbarán oženil s Leonor de Tordera, sse kterou měl několik dětí, a v roce [[1630]] byl jmenován dvorním malířem [[Filip IV. Španělský\|Filipa IV.]] Jeho prostý, ostrý, tajemný a na svou dobu příliš neobvyklý styl byl však postupem času kritizován a Zurbarán začal být (ve svůj neprospěch) přirovnáván k mladšímu malíři [[Murillo]]vi. V roce [[1658]] se na základě stoupající neoblíbenosti rozhodl přestěhovat do [[Madrid]]u, kde chtěl najít nové zaměstnání a kde i obnovil své styky s malířem [[Velázquez]]em. Zurbarán – tak jako více malířů této doby – zemřel v chudobě a mezi lidmi takřka neznámý. Ve svém díle byl zjevně inspirován italskými [[manýrismus\|manýristy]] a [[Caravaggio\|Michelangelem da Caravaggiem]]; s ním (a částečně také s Velázquezem) jej spojuje podobně realistický výraz šerosvitu. Dále měl na Zurbarána vliv také malíř [[Juan Sánchez Cotán]] a zčásti i sochař [[Juan Martínez Montañés]]. Vysoce hodnoceny jsou Zurbaránovy [[drapérie]], především bílé a světlé.

Francisco de Zurbarán: Porovnání verzí