Leskovcové z Leskovce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typos
m formální úprava
Řádek 1:
{{upravit}}
Leskovcové z Leskovce byli českýmčeský šlechtickýmšlechtický rodemrod, který pocházel z tvrze a vsi Leskovce u Počátek.
 
V erbu měli dvě stříbrné vidle křížem přeložené na červeném štítě. Rod vymřel po meči roku 1680.
Jejich předek Jan (1400 atd.) držel Horní Cerekvici, Štoky a Střítež. Padl prý 19. srpna 1424 v boji.Měl dva syny.
Řádek 8 ⟶ 9:
Trvalé potomstvo měl pouze Kryštof, třetí Bohuslavův syn , jenž držel část Horní Cerekvice. Zemřel před r. 1521, zanechal vdovu Annu z Vesce (†1539). Jeho synové byli Jan, Vlachyně a Václav (1538 atd). Vlachyně držel Nový Rychnov, avšak z dvojího manželství (1. s Žofkou z Lukavce †1555, 2. s Barborou ze Skuhrova) neměl žádné potomky (†1574). Od jeho bratrů povstaly dvě pošlosti: A) Václav, nejmladší Kryštofův syn vyženil (1543) s Marjanou z Kraselova polovici Střely a druhou r. 1546 koupil sám. Jeho druhá manželka byla Kateřina z Kokořova. Zemřel r. 1573, svým synům zůstavil statek ¨a to Kryštofovi a Vlachyni, z nichž Kryštof převzal Nový Rychnov a Vlachyně (†svobodný) Střelu, kterou vyměnil za Dub. Kryštof, řečený starší, zdědil Řečici (1586), získal roku 1587 dědičně Rychnov, zdědil (ok. 1590) po bratru Dub a zemřel okolo roku 1595, přežil manželku Barboru ze Skuhrova, vdovu po Vlachyni. Statek po něm dědila sestra, Anna Šlejnicová. B) Jan, nejstarší Kryštofův syn, držel Horní Cerekvici, koupil r. 1550 Myslov, získal r. 1575 Dolní Cerekvici s Horním hradem, roku 1579 Božejov a držel také Léštno (na Moravě). Byl královským radou, býval zemským soudcem, r. 1554 defenzorem konsistoře pod obojí, byl potřebný v rozličných komisích a pro své zásluhy a starožitnost rodu na sněmě r. 1583 byl přijat do panského stavu. Byl přítelem učenců a přispěl na vydání Hájkova »Herbáře«. Zemřel buď roku 1583 nebo roku 1584. Jeho synové se rozdělili roku 1584 tak, že Bohuslav si vzal Horní hrad, Kryštof Božejov, Albrecht Horní Cerekvici, Mikuláš Léštno a Arnošt Dolní Cerekvici s Bukovou. Bohuslav byl císařským kraječem a zemřel na jaře roku 1603. Jeho 1. manželkou byla Marketa z Hazemburka, 2. manželkou byla Anna Maří z Lobkovic. Zanechal syna Jana Jiřího, jenž zemřel v mladých letech. Albrecht vyženil r. 1583 s Johankou rozenou Dašickou z Barchova Běrunice a Veltruby a zemřel roku 1584 asi ve stejnou dobu s otcem. Zůstavil syna Albrechta Šebestiana, který prodal roku 1607 Běrunice a Veltruby a držel Horní Cerekvici, koupil r. 1615 Bukovou, avšak zase ji prodal. Pro svou věrnost k císaři byl za zpronevěřilého syna všeho statku zbaven a ze země vypověděn. Zemřel ok. r. 1627. S manželkou Dorotou Slavatovou z Košumberka (†1614)neměl žádné potomky. Arnošt si vystavěl tvrz Novou Bukovou a zemřel v roce 1617, se svou manželkou Mandalénou Španovskou z Lisova nezanechal žádné potomky. Kryštof, řečený mladší, druhý syn Janův, byl ženatý nejdříve s Annou z Vartemberka a pak (1598) s Eliškou Krolovou z Kynšteina a konečně (1604) s Annou z Hochauzu. Zemřel v roce 1608, zůstavil jediného syna Jana Kryštofa. Ten byl šestkrát ženat: 1. s Lidunkou z Janovic (1623), 2. s Veronikou Hrzánovou z Harasova (1625), 3. s Marketou Evou Cetenskou z Cetně (1630), 4. s Kateřinou Marketou ovd. Vítovou z Říčan (†1662), 5. s Kateřinou Barborou z Veitmile (†1678), 6. Johankou Maří ovd. Menšíkovou z Něšova. Zůstal z tohoto vzácného rodu posledním žijícím členem, měl dvě dcery, Dorotu Elišku, (její manžel byl Václav Dvořecký) a Lidmilu Veroniku, (manžel byl Jan Ilburk Voračický z Paběnic), přičemžž se jeho jmění dostalo většinou do rodu Voračickych. Byl přijat roku 1668 do bratrstva Želivského kláštera, přijal opata s klášterem ke svému erbu a ovšem svůj erb zase erbem kláštéra rozšířil. Zemřel 29. července 1680 a byl pohřben v klášteře v Želivy.
 
==Externí zdroj==
*encyklopedie.seznam.cz
 
[[Kategorie:České šlechtické rody]]