Rusko: Porovnání verzí

Odebráno 26 507 bajtů ,  před 13 lety
Vyprázdnění stránky
m (proč tu proboha chyběla vlajka?)
(Vyprázdnění stránky)
{{Neověřeno}}
{{různé významy|tento=státu}}
{{Infobox stát|
genitiv = Ruska
| úřední název = Российская Федерация<br />Rossijskaja federacija
| úřední název česky = Ruská federace
| vlajka = Flag of Russia.svg
| článek o vlajce = Ruská vlajka
| znak = Russia coa.png
| článek o znaku = Státní znak Ruska
| mapa umístění = LocationRussia.png
| rozloha = 17&nbsp;075&nbsp;400
| rozlmisto = 1
| procent vody = 0,5
| obyvatel = 142&nbsp;006&nbsp;000
| obyvmisto = 8
| obyvrok = [[2007]]
| hustota = 8
| hustmisto = 209
| jazyk = [[ruština]], jazyky jednotlivých autonomních oblastí a republik
| náboženství = [[křesťanství]] (silně převládá [[pravoslaví]]), [[islám]], [[buddhismus]]
| nejvyšší hora = [[Elbrus]] (Эльбрус)
| výška nejvyšší hory = 5633
| státní zřízení = [[Federace|Federativní republika]]
| hlavní město = [[Moskva]]
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Dmitrij Medveděv]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Vladimir Putin]]
| článek o hymně = Hymna Ruské federace
| hymna = Hymna Ruské federace
| datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1992]]
| způsob vzniku = rozpadem [[Sovětský svaz|SSSR]]
| měna = [[rubl]]
| kód měny = RUR
| ison = 643
| iso3 = RUS
| iso2 = RU
| mpz = RU
| doména = ru
| předvolba = +7
| čas = od +2 do +12
}}
[[Soubor:Map of Russia - Time Zones.svg|thumb|Časová pásma v Rusku]]
[[Soubor:KREML.jpg|thumb|Moskevský Kreml]]
'''Rusko''' {{Audio|Ru-Rossiyskaya_Federatsiya_Rossiya.ogg|('''Россия''')}}, oficiálním názvem '''Ruská federace''' ('''Российская Федерация'''), je s&nbsp;rozlohou 17&nbsp;075&nbsp;400&nbsp;km² největší zemí na světě. Zahrnuje značnou část [[Východní Evropa|východní]] [[Evropa|Evropy]] a téměř celou severní [[Asie|Asii]]. S&nbsp;počtem 142 milionů obyvatel je Ruská federace osmá nejlidnatější země na světě.
 
Sousedy Ruska jsou (od severozápadu proti směru hodinových ručiček): [[Norsko]], [[Finsko]], [[Estonsko]], [[Lotyšsko]], [[Litva]], [[Polsko]], [[Bělorusko]], [[Ukrajina]], [[Gruzie]], [[Ázerbájdžán]], [[Kazachstán]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Mongolsko]], znovu Čína a [[Severní Korea]]. Ruské [[Kurilské ostrovy]] jsou na dohled od [[Japonsko|Japonska]] a z&nbsp;ruské [[Čukotka|Čukotky]] je velmi blízko na [[Aljaška|Aljašku]] ([[Spojené státy americké|USA]]).
 
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Ruska}}
 
Rusko je se 17 miliony [[kilometr]]y čtverečními největším [[stát]]em na [[svět]]ě. Na západě hraničí s&nbsp;[[Baltské státy|pobaltskými republikami]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]], na východě pak s&nbsp;[[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Reliéf je převážně [[rovina]]tý, mimo pohoří [[Ural]], které tvoří hranici mezi evropským Ruskem a [[Sibiř]]í a [[Kavkaz]] s&nbsp;nejvyšší horou [[Elbrus]]em (5642&nbsp;[[metr|m]]). Na východ od Uralu leží jedna z&nbsp;největších nížin světa - bažinatá [[Západosibiřská rovina]], protékaná veletoky [[Ob]]u s&nbsp;[[Irtyš]]em a [[Jenisej]]em. Nejvyšší je [[Altaj (pohoří)|Altaj]] s&nbsp;četnými ledovci na západě, který zasahuje na území čtyř států.Z&nbsp;Altaje vybíhá na východ horské pásmo [[Sajany|Sajan]] a na mongolské hranici vrcholí Východní Sajan. Na severovýchod od něj hloubkou (1637&nbsp;m) Bajkal představuje největší zásobárnu sladké vody na světě a zároveň jedinečný ekosystém. Za [[Bajkal]]em se na rozsáhlém území střídají náhorní plošiny (Vitimská, Aldanská) s&nbsp;dlouhými horskými hřbety (Jablonový, Stanový) až k&nbsp;Ochotskému moři. Nejvýchodnější [[Čukotské pohoří]] prostupuje poloostrov Čukotku, kterou necelých 100&nbsp;km široký [[Beringův průliv]] dělí od Aljašky. Podél Beringova moře se na jihovýchod táhne Korjacké pohoří, které na Kamčatském poloostrově přechází v&nbsp;pohoří oddělené sníženinou řeky Kamčatky od pásma vysokých a činných sopek lemujících tichomořské pobřeží.
 
Ruskou federaci obklopují moře tří světových [[oceán]]ů (Severního ledového, Tichého a Atlantického). Moře Severního ledového oceánu jsou poměrně mělká a po většinu roku je pokrývá souvislá vrstva [[led]]u. Vlastnosti moří Tichého a Atlantického oceánu jsou zcela odlišné. Vody těchto moří zamrzají jen na krátké období, případně vůbec a jsou velmi bohaté na ryby. Ruské řeky patří také k&nbsp;úmoří tří oceánů. Největší řekou Ruské federace je Jenisej, nejdelší Ob spolu s&nbsp;Irtyšem a hospodářsky nejvyužívanější [[Volha]]. Vyskytuje se zde také mnoho jezer rozmanitého původu a velikostí.
 
=== Podnebí ===
Rusko je rozsáhlou zemí, a proto zde najdeme několik rozdílných klimatických oblastí. Pro [[počasí]] v&nbsp;[[severní Rusko|severním]] a [[střední Rusko|středním Rusku]] je charakteristické velké střídání [[teplota|teplot]] v&nbsp;průběhu roku. [[Jaro]] a [[podzim]] jsou o něco studenější než ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Na druhé straně jsou zimy podstatně chladnější a to nejen na severu, ale také v&nbsp;centrálním Rusku. Na jihovýchodě, tedy v&nbsp;oblasti stepí jsou velmi nízké teploty v zimě a naopak velmi vysoké v&nbsp;létě, kdy také málo prší. Na černomořském pobřeží jsou zimy mírné a léta příjemně teplá. Pro oblast [[Sibiř]]e jsou typické velice nízké teploty v&nbsp;zimě, léta jsou krátká a četnými [[srážky|srážkami]]. Celá Sibiř a [[Dálný východ]] se nacházejí v&nbsp;pásmu [[věčně zmrzlá půda|věčné zmrzlé půdy]], která působí značné problémy při výstavbě.
 
'''Podnebné pásy:'''
Polární pás(nejsevernější oblasti),mírný pás,subpolární pás,subtropický pás(pobřeží Černého moře).
 
=== Města ===
{{viz též|Seznam ruských měst}}
[[Soubor:Rs-map.png|thumb|upright=2|Mapa Ruska]]
{| class="toc" cellpadding=0 cellspacing=0 width=46% <!--style="float:left-->; text-align:center;clear:all; margin-right:8px; font-size:95%;"
!bgcolor=black colspan=8 style="color:white;"|10 největších měst Ruské federace (odhad 2006)
|-bgcolor=#efefef
!width=4% |Pořadí
!width=87% |Město
!width=9% |Obyvatelstvo
|-
|1.||align=left|'''[[Moskva]]||align=right|10 425 075
|-
|2.||align=left|'''[[Petrohrad]]||align=right|4 580 620
|-
|3.||align=left|'''[[Novosibirsk]]||align=right|1 397 015
|-
|4.||align=left|'''[[Jekatěrinburg]]||align=right|1 308 441
|-
|5.||align=left|'''[[Nižnij Novgorod]]||align=right|1 283 553
|-
|6.||align=left|'''[[Samara]]'''||align=right|1 143 346
|-
|7.||align=left|'''[[Omsk]]||align=right|1 138 822
|-
|8.||align=left|'''[[Kazaň]]||align=right|1 112 673
|-
|9.||align=left|'''[[Čeljabinsk]]||align=right|1 092 958
|-
|10.||align=left|'''[[Rostov na Donu]]'''||align=right|1 054 865
|-
|}
 
== Obyvatelstvo ==
<div style="float:right;margin:0 0 .5em 1em;" class="toccolours">
'''Národnostní složení obyvatelstva<br /> Ruské federace v roce 2002'''
{| cellpadding=2 style="background:transparent;"
|-
| [[Rusové]]
| align="right" | 115 889 107
| (79,83 %)
|-
| [[Tataři]]
| align="right" | 5 554 601
| (3,83 %)
|-
| [[Ukrajinci]]
| align="right" | 2 942 961
| (2,03 %)
|-
| [[Baškirové]]
| align="right" | 1 673 389
| (1,15 %)
|-
| [[Čuvaši]]
| align="right" | 1 637 094
| (1,13 %)
|-
| [[Čečenové]]
| align="right" | 1 360 253
| (0,94%)
|-
| [[Arméni]]
| align="right" | 1 130 491
| (0,78 %)
|-
| [[Mordvinci]]
| align="right" | 843 350
| (0,58 %)
|-
| [[Avarové (Kavkaz)|Avarové]]
| align="right" | 814 473
| (0,56 %)
|-
| [[Bělorusové]]
| align="right" | 807 970
| (0,56 %)
|-
| ostatní
|
| (8,5 %)
|}
</div>
 
{{viz též|Demografie Ruska}}
 
Rusko je osmým nejlidnatějším státem světa, avšak počet jeho obyvatel od 90. let klesá; odhad pro rok [[2006]] hovoří o 142&nbsp;754&nbsp;000 obyvatelích, což je o 2,5&nbsp;miliónu méně než při oficiálním sčítání roku 2002. Rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné: většina (přes 100&nbsp;miliónů) obyvatel žije v menší [[Evropská část Ruska|evropské části]], zatímco obrovská území [[Sibiř]]e jsou téměř liduprázdná – proto činí průměrná hustota osídlení pouhých 8&nbsp;obyv./km². Růst počtu obyvatel v současné době pokračuje v některých jižních oblastech [[Čečensko]], [[Ingušsko]], [[Dagestán]] atd.), nejvíce se naopak vylidňuje jednak severovýchod, jednak oblasti evropského západu ([[Pskovská oblast|Pskovská]], [[Smolenská oblast|Smolenská]], [[Novgorodská oblast]]). Průměrná délka života je 67 let s výrazným rozdílem mezi pohlavími: 60,5 roku u mužů a 74 u žen.
[[Soubor:Population of Russia.svg|thumb|left|Demografický vývoj Ruska v letech 1992–2006]]
[[Soubor:Russia-Moscow-Cathedral of Christ the Saviour-6.jpg|thumb|left|Moskevská [[Katedrála Krista Spasitele]], zdemolovaná v sovětské éře a obnovená v letech [[1994]]–[[2000]].]]
 
=== Národnostní složení a jazyky ===
Oficiálním jazykem celého státu je [[ruština]], kterou ovládají prakticky všichni obyvatelé Ruska; některé autonomní celky vedle ruštiny používají místní jazyky ([[tatarština]], [[čuvaština]] ad.) – celkem tak Rusko oficiálně hovoří 31 jazyky. Jediným oficiálním písmem je [[cyrilice]], v níž musí být zapisovány úřední dokumenty, což platí i pro jazyky, které používají také latinku.
 
=== Náboženství ===
Největší zastoupení má v zemi [[pravoslaví|pravoslavné]] [[křesťanství]]; dominantní církví je [[Ruská pravoslavná církev]], k níž se hlásí více než poloviny obyvatelstva a která je uznávána i nevěřícími jako symbol kulturního dědictví Ruska; křesťanství je ruským státním náboženstvím od roku [[988]] a ani v éře protináboženského Sovětského svazu, kdy byla církev krutě pronásledována, nebyl jeho vliv zcela potlačen a po rozpadu SSSR opět stoupl.
Druhým významným náboženstvím je [[sunnité|sunnitský]] [[islám]], jejž vyznávají zejména [[turkické národy]] a etnické skupiny [[Kavkaz]]u. Dále jsou zde komunity [[římskokatolická církev|římských]] a [[řeckokatolická církev|řeckých katolíků]], [[protestantství|protestantů]], [[Židé|žid]]ů, [[buddhismus|buddhistů]] ([[Kalmycko]], [[Burjatsko]] a [[Tuva]]); u některých národů Sibiře přetrvávají původní [[animistická náboženství]].
 
== Členění Ruska ==
{{viz též||Členění Ruska|Administrativní dělení Ruska}}
[[Soubor:Russian-regions.png|thumb|upright=1.5|Subjekty Ruské federace]]
Rusko se dle určení může členit na 84 [[Administrativní dělení Ruska|federálních subjektů]] různých druhů nebo na 7 [[federální okruh|federálních okruhů]] či 12 ekonomických rajónů.
 
Federální subjekty dělí Ruskou federaci na 21 [[federální republika|federálních republik]], 47 [[oblast]]í, 8 [[kraj]]ů, 6 [[autonomní okruh|autonomních okruhů]], 1 [[autonomní oblast]] a dále na 2 [[federální město|federální města]]. Poslední dobou v&nbsp;Ruské federaci sílí snahy o slučování krajů, republik nebo autonomních okruhů. V souvislosti s [[Putin]]ovou centralizační politikou se hovoří o snížení počtu členských entit z&nbsp;dnešních více než 80 až na 30. Autonomní okruhy by patrně zcela zanikly.
 
Vedle [[Moskva|Moskvy]] a [[Petrohrad]]u jsou nelidnatějšími celky [[Krasnodarský kraj]], [[Moskevská oblast|Moskevská]] a [[Rostovská oblast]] a republiky [[Baškortostán]] a [[Tatarstán]]. Největším celkem je republika [[Sacha]], která se svou rozlohou (přes 3&nbsp;miliony&nbsp;km²) vyrovná třem čtvrtinám rozlohy Evropské unie; žije zde však jen 950&nbsp;000 obyvatel.
 
== Dějiny ==
{{upravit část}}
{{viz též||Dějiny Ruska|Ruské impérium|Sovětský svaz}}
[[Soubor:Peter der-Grosse 1838.jpg|thumb|Petr I. Veliký]]
[[Soubor:Stalin1.jpg|thumb|Josef Stalin]]
Po celou dobou své dlouhé historie bylo Rusko křižovatkou [[Eurasie|euroasijského kontinentu]], respektive mostem mezi Evropou a Asií. První obyvatelé evropské části Ruska se usídlili v&nbsp;[[Říční delta|deltě]] řeky [[Don]] kolem roku 20&nbsp;000 př. n. l. Až do příchodu [[Slované|Slovanů]], kteří vtiskli Rusku jeho charakter, byly tyto oblasti střídavě ovládány různými kmeny. Založení [[Novgorod]]u roku [[862]] [[Rurik|Rurikem z&nbsp;Jutska]] se pokládá za počátek národa [[Rusové|Rusů]]. Nájezdy [[Tatarové|Tatarů]] však bránily dalšímu rozvoji rozsáhlého státu. Rok [[1613]] je počátkem vlády dynastie [[Romanovci|Romanovců]], kteří dále rozšiřovali ruská území. Po roce [[1721]], kdy [[Petr I. Veliký]] přijal titul imperátora, byl oficiální název změněn na [[Ruské impérium]] a hlavní město bylo přesunuto z [[Moskva|Moskvy]] do [[Petrohrad]]u.
 
V poslední čtvrtině [[19. století|devatenáctého století]] se v carském Rusku začalo vyvíjet populistické hnutí zaměřené proti [[car]]ovi a soudobým podmínkám. První známky probuzení přineslo [[děkabristé|děkabristické hnutí]], které kolem roku [[1825]] jednalo podle modelu tajných [[společenství]] rozšířených po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] v ostatních částech [[Evropa|Evropy]]. Bylo složeno ze studentů, šlechty a nižších [[důstojník]]ů. Proti nim zasáhla carská vláda tvrdými represemi; tyto [[represe]] však vývoj nezastavily. Vytvořila se první politická organizace [[Zemlja i volja]], která představovala východisko po celé politické hnutí, jež nakonec v roce [[1917]] vyústilo v [[Říjnová revoluce|revoluci]]. Hnutí [[Zemlja i volja]], stejně jako následné a ještě extremističtější hnutí [[Narodnaja volja]], bylo jednou z forem nejširšího populistického hnutí, které se sice netýkalo jen Ruska, ale právě tam se projevilo nejvýrazněji. Jeho akční program byl založen na rozbití [[samoděržaví]] a na jeho nahrazení [[federace|federací]] samosprávných socialistických jednotek. Od této aktivity se očekávalo, že nejenže poslouží šíření myšlenek mladých [[intelektuál]]ů, [[student]]ů a drobné [[šlechta|šlechty]] mezi prostý [[lid]], ale napomůže i ke spojení těchto až dosud oddělených společenských vrstev. V podstatě pokrokový záměr tohoto hnutí však totálně ztroskotal. Nejvýraznější akcí byl atentát na petrohradského gubernátora generála Trepova, který [[24. leden|24. ledna]] [[1878]] spáchala [[Věra Ivanovna Zasuličová|Věra Zasuličová]]. [[Atentát]] měl za následek nevídanou eskalaci: v létě přišel na řadu velitel petrohradského četnictva, o rok později generál Kropotkin a nakonec [[1. března]] [[1881]] sám car [[Alexandr II. Nikolajevič]].
 
[[Revoluce v Rusku v roce 1905]] byla předzvěstí dalších nepokojů. Napětí v&nbsp;carském Rusku vrcholí roku [[1917]] [[abdikace|abdikací]] a následným zavražděním cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] při [[Říjnová revoluce|bolševické revoluci]] vedené [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Leninem]]. Po říjnové revoluci propukla v&nbsp;Rusku [[Ruská občanská válka|občanská válka]], končící roku [[1922]] úplným vítězstvím bolševiků a následným založením [[Sovětský svaz|Svazu sovětských socialistických republik]]. [[Moskva]] se opět stává hlavním městem. Po krutovládě [[Josef Stalin|Josefa Stalina]] a desetiletích [[studená válka|studené války]] byl tento Sovětský svaz na samém pokraji hospodářského a společenského kolapsu. Koncem 80. let si vyžádal [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] větší prezidentské pravomoci a připravil tak půdu pro vznik umírněné demokratické vlády [[Boris Jelcin|Borise Jelcina]] v&nbsp;90. letech. Ekonomické reformy však s&nbsp;sebou přinesly značné sociální otřesy a ekonomickou nerovnováhu. V&nbsp;dubnu [[2000]] byl [[Vladimir Putin|Vladimír Putin]] zvolen novým ruským prezidentem a již tak vyčerpanému národu sdělil, že nastal čas dalšího utahování opasků.
 
== Vznik nezávislého Ruska ==
[[Soubor:Medvedev WEF 2007 cr.jpg|thumb|upright|[[Dmitrij Medvěděv]], současný prezident Ruské federace]]
Nezávislá Ruská federace vznikla při rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] na konci roku [[1991]]; její území odpovídá bývalé [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]] (''Ruská sovětská federativní socialistická republika''). První krok k nezávislosti se objevil v&nbsp;roce 1991, když byl zřízen úřad [[Prezident Ruska|prezidenta Ruska]] jako protiváha úřadu [[Prezident Sovětského svazu|Prezidenta SSSR]].
 
Převažující část populace a [[průmysl]]ové produkce bývalého Sovětského svazu je soustředěna právě v&nbsp;Ruské federaci. S&nbsp;většinou nástupnických postsovětských států utvořilo Rusko [[Společenství nezávislých států]].
 
== Problémy současného Ruska ==
Po vzniku nezávislého, postsovětského Ruska v&nbsp;zemi propukla hluboká hospodářská a sociální krize, která trvala celá 90. léta. Většina státních podniků zkrachovala. Začal se Objevovat [[organizovaný zločin]]. [[Vědec|Vědci]] z&nbsp;bývalého SSSR, především z&nbsp;oboru [[kosmonautika|kosmonautiky]], která je dnes v&nbsp;útlumu, odcházeli do [[Spojené státy americké|USA]], nebo do [[Japonsko|Japonska]]. V&nbsp;zemi se začal prosazovat organizovaný [[zločin]] a hospodářská [[kriminalita]]. Vznikla vrstva extrémně bohatých a extrémně chudých obyvatel. V&nbsp;roce [[1998]] vyhlásilo Rusko státní [[bankrot]]. Až za vlády prezidenta [[Putin]]a se začala hospodářská situace zlepšovat, zlepšilo se splacení ruských dluhů v důsledku růstu cen ropy a zemního plynu, jehož je Rusko významným exportérem. Výrazně vzrostly kapitálové investice. Na druhou stranu ale přibývají nová rizika, jako například [[terorismus]] nebo separatismus jednotlivých republik.
 
Závažný problém, představuje nízká porodnost, která obzvláště u obyvatel [[Rusové|ruské]] národnosti patří mezi nejnižší na světě. Tento údaj se ovšem netýká některých neruských národností, zejména pak těch, u nichž převládají vyznavači [[islám]]u. Jejich porodnost je většinou vysoká, ovšem v&nbsp;současné době nepředstavují tak velký podíl obyvatelstva, aby mohli negativní trendy v&nbsp;celonárodním měřítku zvrátit. Rozdíl v&nbsp;porodnostech se však projevuje postupnou změnou poměru obyvatel těchto národností a etnických [[Rusové|Rusů]], která je patrná zejména v&nbsp;okrajových částech země.
 
Ve snaze zabránit separatistickým tendencím v&nbsp;oblasti severního [[Kavkaz]]u zaútočila v&nbsp;90. letech ruská armáda na [[Čečensko|Čečenskou republiku]], jež se snažila odtrhnout a vyhlásit nezávislost. Časem se však [[válka]] změnila v&nbsp;[[Partyzánská válka|partyzánský boj]] a čečenští teroristé začali páchat bombové útoky i v&nbsp;[[Moskva|Moskvě]].
 
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Ruska}}
Ruská [[ekonomika]] je v&nbsp;současnosti sedmá nejsilnější na světě. Rusko má stále, i po obtížných 90. letech, klíčový význam ve světovém hospodářství. Od roku [[1999]] zažívá ekonomický růst, na němž se podílí jak zdražení [[surovina|surovin]] na celosvětových trzích, tak i restriktivní politika vlády vůči [[dovoz]]u. Rusko má tak aktivní obchodní bilanci: více [[vývoz|vyváží]] než [[dovoz|dováží]].
 
V&nbsp;ekonomické aktivitě má dominantní postavení metropole [[Moskva]], která, ačkoliv má pouze desetinu obyvatel země, tvoří [[hrubý domácí produkt]] z&nbsp;jedné třetiny; je zde také nejvyšší [[životní úroveň]] v&nbsp;zemi. V&nbsp;[[průmysl]]u si také ještě významný podíl drží další velká města v&nbsp;evropské a jihovýchodní části státu. Severovýchod – [[Sibiř]] a [[Dálněvýchodní federální okruh|Dálný východ]] – pak slouží především jako surovinová základna.
 
=== Těžba surovin ===
Hlavními těženými surovinami jsou [[ropa]], [[zemní plyn]], hnědé [[uhlí]] a [[nikl]]. Významnými komoditami rostlinné a živočišné výroby jsou brambory, ječmen, pšenice, luštěniny, cukrová řepa; vepřové, drůbeží a skopové maso; rybolov. Rusko má ohromné zásoby ropy a titanu. V&nbsp;zemi existují velké společnosti, zaměřené na těžbu ropy ([[Jukos]], [[Sibněft]], [[Juganskněftěgaz]])
 
=== Statistika ===
[[Soubor:Rouble.jpg|thumb|[[Ruský rubl]]]]
{| class="wikitable"
! !! 1995 !! 2000 !! 2005
|-
| Příjmy na 1 obyvatele (rubl) || 515,9 || 2 281 || 7 938
|-
| Průměrná mzda (rubl) || 472,4 || 2 223,4 || 8 550,2
|-
| Průměr penze (rubl) || 188,1 || 694,3 || 2 364
|}
 
=== Žebříček firem ===
 
Žebříček firem podle kapitalizace (časopis «Expert», 2008/10/6):
{| class="wikitable"
! Jméno !! Kapitalizace (mil. RUB) !! Kapitalizace (mil. Kč) !! Odvětví
|-
| [[Gazprom]] || 5 804 745 || 4 020 018 || ropná a plynová
|-
| NK Rosněft || 2 284 861 || 1 582 358 || ropná a plynová
|-
| NK Lukoil || 1 583 655 || 1 096 744 || ropná a plynová
|-
| AK Sběrěgatěl'nyj bank RF || 1 254 849 || 869 033 || bankovní
|-
| GMK Norilskij nikěl' || 923 317 || 639 434 || hutnictví neželezných kovů
|-
| Surgutněftěgaz || 643 247 || 445 474 || ropná a plynová
|-
| Vympělkom || 596 957 || 413 417 || telekomunikace
|-
| Novolipeckij Metallurgičeskij Kombinat|| 569 536 || 394 426 || hutnictví železa a oceli
|-
| Gazprom něft' || 560 042 || 387 851 || ropná a plynová
|-
| Novatek || 545 624 || 377 866 || ropná a plynová
|}
 
== Ruská kultura ==
*[[Seznam ruských spisovatelů]]
*[[Ruská kuchyně]]
{{Pahýl část}}
 
== Věda a technika ==
=== Kosmonautika ===
Rusko (Sovětský Svaz) je 1. stát na světě který dosáhl hranice [[Vesmír|vesmíru]], a také jako 1. stát vyslal živého tvora a člověka do vesmíru
 
== Související články ==
{{Portál Rusko}}
*[[Eurasie]]
*[[Ruské impérium]]
*[[Sovětský svaz]]
*[[Ruská sovětská federativní socialistická republika]]
 
== Externí odkazy ==
{{Wikislovník|Rusko}}
{{commonscat|Russia}}
*[http://www.bedekr.cz/staty/Evropa/Rusko/ Rusko na bedekr.cz]
*[http://atlas.netway.cz/evropa/rusko.htm Rusko na atlas.netway.cz]
*[http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=5371&ido=236&idj=1&amb=1 Informace ministerstva zahraničí]
*[http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/rusko/1000580/ Rusko na Businessinfo.cz]
*[http://www.ruskodnes.cz/ Informačně-analytický server RuskoDnes.cz]
{{APEC}}
{{Rusko}}
{{Evropa}}
{{Asie}}
{{Společenství nezávislých států}}
{{Státy ležící na břehu Kaspického moře}}
{{Blízkovýchodní kvartet}}
{{Geo|58_39_N_70_7_E_type:country_region:RU|41°-78° S, 58°V&nbsp;- 170°Z}}
 
[[Kategorie:Rusko|!]]
[[Kategorie:Státy Evropy]]
[[Kategorie:Státy Asie]]
 
{{Link FA|hr}}
{{Link FA|id}}
{{Link FA|ja}}
{{Link FA|pt}}
{{Link FA|vi}}
 
[[af:Rusland]]
[[als:Russland]]
[[am:ሩሲያ]]
[[an:Rusia]]
[[ang:Russland]]
[[ar:روسيا]]
[[arc:ܪܘܣܝܐ]]
[[ast:Rusia]]
[[av:Россиялъул Федерация]]
[[az:Rusiya Federasiyası]]
[[ba:Рәсәй]]
[[bar:Russland]]
[[bat-smg:Rosėjė]]
[[be:Расія]]
[[be-x-old:Расея]]
[[bg:Русия]]
[[bn:রাশিয়া]]
[[bo:ཨུ་རུ་སུ]]
[[bpy:রাশিয়া]]
[[br:Rusia]]
[[bs:Rusija]]
[[ca:Rússia]]
[[ce:Россе]]
[[ceb:Rusya]]
[[crh:Rusiye]]
[[csb:Ruskô]]
[[cu:Рѡсі́ꙗ]]
[[cv:Раççей Патшалăхĕ]]
[[cy:Ffederasiwn Rwsia]]
[[da:Rusland]]
[[de:Russland]]
[[diq:Rusya]]
[[dsb:Rusojska]]
[[dv:ރޫސީވިލާތް]]
[[el:Ρωσία]]
[[eml:Rossia]]
[[en:Russia]]
[[eo:Rusio]]
[[es:Rusia]]
[[et:Venemaa]]
[[eu:Errusia]]
[[fa:روسیه]]
[[fi:Venäjä]]
[[fiu-vro:Vinnemaa]]
[[fo:Russland]]
[[fr:Russie]]
[[frp:Russie]]
[[fur:Russie]]
[[fy:Ruslân]]
[[ga:An Rúis]]
[[gan:俄羅斯]]
[[gd:An Ruis]]
[[gl:Rusia - Россия]]
[[gn:Rrusia]]
[[got:𐍂𐌿𐍃𐌰𐌻𐌰𐌽𐌳]]
[[gv:Yn Roosh]]
[[hak:Ngò-lò-sṳ̂]]
[[haw:Rūsia]]
[[he:רוסיה]]
[[hi:रुस]]
[[hr:Rusija]]
[[hsb:Ruska]]
[[ht:Risi]]
[[hu:Oroszország]]
[[hy:Ռուսաստան]]
[[ia:Russia]]
[[id:Rusia]]
[[ie:Russia]]
[[ilo:Russia]]
[[io:Rusia]]
[[is:Rússland]]
[[it:Russia]]
[[iu:ᐅᓛᓴ/ulaasa]]
[[ja:ロシア]]
[[jbo:rukygu'e]]
[[jv:Rusia]]
[[ka:რუსეთი]]
[[kg:Rusia]]
[[kk:Ресей]]
[[ko:러시아]]
[[ks:रूस]]
[[ku:Rûsya]]
[[kv:Рочму]]
[[kw:Russi]]
[[ky:Орусия]]
[[la:Russia]]
[[lb:Russland]]
[[lg:Rwasha]]
[[li:Rusland]]
[[lij:Ruscia]]
[[lt:Rusija]]
[[lv:Krievija]]
[[mdf:Рузмастор]]
[[mk:Русија]]
[[ml:റഷ്യ]]
[[mn:Оросын Холбооны Улс]]
[[mr:रशिया]]
[[ms:Rusia]]
[[mt:Russja]]
[[myv:Россия Мастор]]
[[na:Russia]]
[[nah:Ruxitlān]]
[[nds:Russland]]
[[nds-nl:Ruslaand]]
[[ne:रसिया]]
[[new:रुस]]
[[nl:Rusland]]
[[nn:Russland]]
[[no:Russland]]
[[nov:Rusia]]
[[nrm:Russie]]
[[oc:Russia]]
[[os:Уæрæсе]]
[[pa:ਰੂਸ]]
[[pam:Russia]]
[[pap:Rusia]]
[[pdc:Russland]]
[[pl:Rosja]]
[[pms:Federassion Russa]]
[[pt:Rússia]]
[[qu:Rusiya]]
[[rm:Russia]]
[[rmy:Rusiya]]
[[ro:Rusia]]
[[roa-rup:Arusia]]
[[ru:Россия]]
[[sah:Россия]]
[[sc:Russia]]
[[scn:Russia]]
[[sco:Roushie]]
[[se:Ruošša]]
[[sh:Rusija]]
[[simple:Russia]]
[[sk:Rusko]]
[[sl:Rusija]]
[[sm:Lusia]]
[[so:Ruush]]
[[sq:Rusia]]
[[sr:Русија]]
[[su:Rusia]]
[[sv:Ryssland]]
[[sw:Urusi]]
[[szl:Rusyjo]]
[[ta:ரஷ்யா]]
[[te:రష్యా]]
[[tg:Русия]]
[[th:ประเทศรัสเซีย]]
[[tk:Russiýa]]
[[tl:Rusya]]
[[tpi:Rasia]]
[[tr:Rusya]]
[[tt:Räsäy]]
[[ty:Rūtia]]
[[udm:Россия]]
[[uk:Росія]]
[[ur:روس]]
[[uz:Rossiya Federatsiyasi]]
[[vec:Rusia]]
[[vi:Nga]]
[[vo:Rusän]]
[[wa:Rûsseye]]
[[war:Rusia]]
[[wo:Riisi]]
[[wuu:俄罗斯]]
[[xal:Әрәсә]]
[[yi:רוסלאנד]]
[[yo:Russia]]
[[zh:俄罗斯]]
[[zh-classical:俄羅斯]]
[[zh-min-nan:Lō͘-se-a]]
[[zh-yue:俄羅斯]]
[[zu:IRashiya]]
Neregistrovaný uživatel