Egyptští bohové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava formulace - "současné novopohanství" je nesmyslná fráze
m položka literatury, typo, obrázek
Řádek 1:
[[Image:MilkauLepsius DerRamesseII heilige Baum von Heliopolis mit Thot und Seschet 15-2ised.jpgJPG|left|thumb|[[Ramesse II.]] pod stromem [[išed]] ve společnosti bohabohů [[Atum]]a, [[Thovt]]a a bohyně [[Sešat]] obdarovávajících jej dlouhou vládou]]
{| cellpadding="0" cellspacing="0" style="float:right; margin:5px; border:2px solid peru"
|-
Řádek 28:
| počet stran = 220
| strany = 37
}}</ref> Ani pojem ''neter'' &nbsp;''„bůh“'' ([[Množné číslo|plurál]] ''neteru'', [[Jmenný rod|femininum]] ''neteret'' &nbsp;''„bohyně“'', často se užívá ve&nbsp;spojení ''aa neter'' nebo ''„velkýver bůh“neter''&nbsp;– „velký bůh“; základní tvar slova je nověji do [[čeština|češtiny]] někdy přepisován jako ''nečer''<ref>viz např. {{Citace monografie
| příjmení = Forman
| jméno = Werner
Řádek 64:
}}</ref> přičemž [[starověcí Egypťané|Egypťané]] (pravděpodobně s&nbsp;výjimkou z&nbsp;tohoto hlediska stále diskutované [[Achnaton]]ovy [[Achnatonova náboženská reforma|náboženské reformy]]) nijak neusilovali o&nbsp;nějaký přesný či dokonce závazný způsob jejich [[hierarchie|hierarchizace]]. Jeho přesné vymezení ovšem není prozatím uspokojivě podáno.
 
Svět bohů a svět lidí byl v&nbsp;[[starověký Egypt|egyptském]] [[egyptské náboženství|náboženském]] myšlení poměrně důsledně oddělen, co do funkčnosti ale byly oba světy chápány jako úzce závislé (viz níže). Přestože byly přítomnost bohů v&nbsp;kosmu a její projevy bezprostředně pozorovatelné a dokonce člověkem prostřednictvím [[Magie (esoterismus)|magie]] ovlivnitelné v&nbsp;podobě moci ''[[heka]]'', byl jediným prostředníkem mezi oběma světy v&nbsp;oficiálním náboženství [[faraon|panovník]]. Ten byl sám pokládán za božskou bytost [[sui generis]] a proto se jako jediný z&nbsp;živých lidí těšil přímé přízni bohů a objevoval se v&nbsp;jejich společnosti; na druhou stranu jsou známy příklady přímého zbožštění lidí po jejich smrti a mnohé [[Staroegyptské písemnictví|prameny]] zejména z&nbsp;mladších [[chronologie starověkého Egypta|historických období]] dokládají, že i běžní smrtelníci si mohou získat pozornost bohů a dokonce naznačují, že všichni spravedliví zemřelí budou ''„jako bohové“''. Význam těchto představ pro chápání podstaty božství [[starověcí Egypťané|Egypťany]] není ovšem úplně srozumitelný.
 
V&nbsp;důsledku [[Helénismus|hellénistického]] [[synkretismus|synkretismu]] a později zejména [[hermetismus|hermetismu]] se uctívání některých z&nbsp;egyptských bohů a bohyň (např. [[Eset]]y přetransformované v&nbsp;Isidu a [[Usir]]a v&nbsp;podobě [[Serapis|Serapida]]) rozšířilo po celém antickém [[Středomoří]]; objevují se (i když už ne jako předmět náboženského [[kult]]u) dokonce i po zániku [[starověký Egypt|staroegyptské]] kultury, především v&nbsp;[[Evropa|evropské]] [[Magie (esoterismus)|magické]] a [[Esoterismus|esoterické]] tradici (např. postava [[Hermes Trismegistos|Herma Trismegista]] odvozená od boha [[Thovt]]a). Zdá se ovšem, že tato nová pojetí mohou být i značně vzdálena původním egyptským předlohám.<ref>k&nbsp;tématu viz např. {{Citace monografie
Řádek 81:
 
== Etymologie ==
[[Etymologie]] slova ''ntr'' zůstává přes velké úsilí badatelů prozatím nejistá. Dříve bývala některými dávána do souvslosti se slovem ''necerit'' &nbsp;''„natron“''. [[Natron]] byl v&nbsp;[[starověký Egypt|Egyptě]] používán v&nbsp;kultovní sféře v&nbsp;úkonech, jejichž cílem bylo dosažení fyzické i rituální čistoty, takže ''ntr'' &nbsp;''„bůh“'' by označovalo čistou nebo na čistých místech přebývající bytost; tato teorie ovšem nebyla doposud potvrzena a ani není v&nbsp;[[egyptologie|egyptologii]] obecně příjmána.<ref name="HELLER24"> {{Citace monografie
| příjmení = Heller
| jméno = Jan
Řádek 92:
| počet stran = 440
| strany = 24
}}</ref><ref name="JANAK9"/> Dnes už jen ojediněle se objevuje také teorie [[egyptština|neegyptského]] původu slova, např. ze [[Semitské jazyky|semitského]] výrazu ''nešer'' &nbsp;''„[[orel]]“'' (případně obecně ''„dravý pták“'') založená na faktu, že s&nbsp;představou dravého ptáka byla spojována podoba řady bohů, v&nbsp;[[starověký Egypt|Egyptě]] zejména už od rané historické doby významného [[Hor]]a, který byl znázorňován jako [[sokol (ptáci)|sokol]].<ref name="HELLER24"/>
 
Nejasný je také s&nbsp;[[Etymologie|etymologií]] úzce spojený původ podoby [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfického znaku]] s&nbsp;významem ''„bůh“''. Původně se badatelé domnívali, že znázorňuje (snad obětní) [[sekera|sekeru]],<ref name="JANAK9"/> později byla značka pokládána za [[tyč]] nebo [[žerď]] s&nbsp;praporcem, z&nbsp;níž se podle v&nbsp;současnosti převažujících názorů vyvinuly stožáry s&nbsp;prapory umísťované před [[pylon]]y [[egyptský chrám|egyptských chrámů]].<ref name="JANAK9"/><ref>{{Citace monografie
| příjmení = David(ová)
| jméno = Rosalie
Řádek 142:
| počet stran = 485
| překladatelé = Hana Vymazalová
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Janák
| jméno = Jiří
| rok = 2005
| titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| isbn = 80-7277-235-X
| počet stran = 220
}}