Únos Adolfa Eichmanna: Porovnání verzí

Odebráno 14 bajtů ,  před 12 lety
m
oprava linků
m (oprava linku)
m (oprava linků)
'''Únos Adolfa Eichmanna''' byla operace [[izrael]]ské tajné služby [[MossadMosad]], při níž byl vystopován, zadržen a z [[Argentina|Argentiny]] do Izraele dopraven [[Nacismus|nacistický]] válečný zločinec a hlavní postava nacistického plánu na tzv. konečné řešení [[Židé|židovsk]]é otázky [[Adolf Eichmann]].
 
== Pátrání po Eichmannovi ==
Eichmannovi se podařilo zmizet hned po [[Druhá světová válka|válce]] v roce [[1945]]. Jeho manželka Veronika (Vera) se v roce [[1947]] pokoušela prostřednictvím svého švagra Karla Lukase u okresního soudu v [[Bad Ischl]]u nechat A. Eichmanna prohlásit za mrtvého, to se ale [[Simon Wiesenthal|S. Wiesenthalovi]] (který se o tom dozvěděl) podařilo překazit<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html</ref>. Eichmannovi se mezitím podařilo zmizet z [[Evropa|Evropy]] pomocí dočasného pasu<ref>http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/html/travel-document-feature-310507?opendocument</ref>. Další zprávu o Eichmannově pobytu obdržel Wiesenthal v roce [[1951]]. Jeho známý, [[Filatelie|filatelista]], ji obdržel od dlouholetého kamaráda žijícího v [[Buenos Aires]]. Protože však Wiesenthal neměl prostředky na další pátrání, předal tuto informaci v roce [[1954]] izraelskému [[velvyslanectví]] ve [[Vídeň|Vídni]]<ref>Wiesenthal, Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 91 - 92</ref>. V roce [[1957]] se Wisenthalovi podařilo na pohřbu Eichmannova otce vyfotografovat Adolfova bratra Ottu, o kterém se domníval, že je Adolfovi tak podobný, že by to mohlo pomoci s identifikací hledaného nacistického zločince. Tyto fotografie se později u Wiesenthala vyzvedli dva muži z Izraele.<ref>Wiesenthal Simon Spravedlnost, nikoli pomstu (Paměti) nakl. Sfinga 1994, str. 93 - 94</ref>.
 
První důvěryhodnou zprávu o Eichmannově úkrytu obdržel [[Isser Harel]] (dle svého vyjádření v knize Dům v Garibaldiho ulici), tehdejší šéf MossaduMosadu koncem roku 1957 od Fritze Bauera, státního zástupce v západoněmecké spolkové země [[Hesensko]] (mezitím byli prověřováno množství falešných stop a to i, jak později Harel řekl, od S. Wiesenthala<ref>http://www.reflex.cz/Clanek21213.html, [http://pqasb.pqarchiver.com/jpost/access/99715645.html?dids=99715645:99715645&FMT=ABS&FMTS=ABS:FT&date=May+7%2C+1991&author=Jonathan+Schachter&pub=Jerusalem+Post&edition=&startpage=05&desc=ISSER+HAREL+TAKES+ON+NAZI-HUNTER+WIESENTHAL+%27HAD+NO+ROLE%27+IN+EICHMANN+KIDNAPPING ISSER HAREL TAKES ON NAZI-HUNTER WIESENTHAL 'HAD NO ROLE' IN EICHMANN KIDNAPPING] </ref>. Ten při schůzce s emisarem MossaduMosadu Šaulem Daromem v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] sdělil, že Eichmann se skrývá v Argentině, v Buenos Aires. Dále pak potvrdil důvěryhodnost svého argentinského informátora. To, že se obrátil na Izrael zdůvodnil Dr. Bauer nedůvěrou v ochotu německé justice Eichmanna potrestat. Jméno svého informátora odmítl Dr. Bauer sdělit, pouze řekl, že Eichmann sídlí v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos.
 
V lednu [[1958]] odcestoval do Argentiny agent MossaduMosadu, který společně s dalším spolupracovníkem, židovským studujícím v Argentině informace prověřil. Na udané adrese ale byly zjištěny osoby, které neodpovídaly popisům Eichmanna či jeho ženy Veroniky. Díky těmto negativním zprávám se Darom znovu sešel v Kolíně nad Rýnem s dr. Bauerem. Ten nakonec sdělil adresu svého argentinského zdroje. Jednalo se o Lothara Hermanna, Němce usazeného v Argentině. Harel, který pátrání řídil, požádal o spolupráci vyšetřovatele izraelské policie Efraima Hofstättera, který shodou okolností mířil do Jižní Ameriky vyšetřovat jiný případ. Hofstätter se s Hermannem v Buenos Aires sešel, vydávaje se za vyslance dr. Bauera. Podařilo se mu navázat s Hermannem kontakt a získat jeho důvěru. Z jejich rozhovoru vyplynulo, že Hermannova dcera se seznámila s mladíkem, který se jmenuje Nicolas Eichmann. S hovorů s ním vyrozuměla, že jeho otec býval důstojníkem v německé armádě, či že vše by bylo lepší, kdyby se plán na vyhlazení Židů podařil. Hermann dále popsal, jak se pokoušel, na žádost dr. Bauera vést vyšetřování a jak, společně s dcerou (neboť byl stižen slepotou) dům, kde Eichmann s rodinou údajně bydlel navštívili. Z několika dalších indicií vyvodili, že by se mohlo jednat o A. Eichmanna.
Hofstätter se s Hermannem dohodli na další spolupráci.
 
Hofstätter později v Izraeli o Hermannovi referoval jako o zbrklém a přehnaně sebejistém, ale díky jeho dceři se informace zdají důvěryhodné. V kontaktu s Hermannem doporučoval pokračovat.
 
V dalších dopisech byl Hermann pověřen získáváním dalších informací, zejména o změnách ve vlastnictví domu v ulici Chacabuco č. 4261. Postupem času ale Harel se svými spolupracovníky začali zjišťovat, že si Hermann počíná zmateně a jeho výsledky jsou sporné. Paralelní vyšetřování, které vedl v Argentině spolupracovník MossaduMosadu potvrdili nesmyslnost údajů Hermannem dodávaných. V srpnu [[1958]] MossadMosad na Harelův příkaz nechával kontakt s Hermannem odeznívat. Ale pátrání po Eichmannovi se neskončilo. V rámci MossaduMosadu byla vytvořena zvláštní skupina, která se pátráním po nacistech (a A. Eichmannovi zvlášť) zabývala. Její pátrání nepřineslo, kromě několika planých poplachů žádné výsledky.
 
V létě [[1959]] navázal MossadMosad znovu kontakt s dr. Bauerem, který sdělil, že má nové informace ve věci Eichmann. Tyto informace sdělil v prosinci téhož roku při své návštěvě Izraele. Podle nich se Eichmann přes katolický klášter v Německu a dále přes Rakousko dostal na mezinárodní pas [[Červený kříž|Červeného kříže]] na jméno Ricardo Klement dostal v roce [[1950]] do Argentiny. Jméno Klement se dále objevovalo v souvislosti s jednou argentinskou bankou či v souvislosti s činností společnosti zajímající se o využívání vodních zdrojů pro výrobu elektřiny C.A.P.R.I., u které Eichmann pracoval. Bauerův zdroj dále potvrdil, že Eichmann-Klement žil v ulici Chacabuco č. 4261 v Buenos Aires na předměstí Olivos. Protože se tato informace objevila nezávisle ze dvou zdrojů, rozhodl se Harel pokračovat po této stopě. Navíc byla koncem roku 1959 ustavena skupina pod vedením Ezri Ešeta, která měla v Evropě pátrat po dalších informacích z okruhu rodin Eichmannových a Lieblových (Eichmannova manželka Veronika se za svobodna jmenovala Lieblová). V únoru [[1960]] zároveň do Argentiny odcestoval další agent MossaduMosadu ZviCvi Aharoni, aby zjistil další informace o Klementově pobytu v Buenos Aires. Aharoni s pomocí dalších čtyřech spolupracovníků z řad argentinských Židů postupně získal informace, díky nimž bylo možné stotožnit Ricarda Clementa s Adolfem Eichmannem. Dále bylo potvrzeno, že Eichmannova rodina je v Argentině a bydlí v novém domě někde mezi San Fernandem a Don Torcuatem. Dalším pátráním bylo zjištěno, že rodina žije v domě s vchodem ústícím do Garibaldiho ulice. Dům i všechny osoby byly postupně vyfotografovány skrytou kamerou, aby mohla být plně prokázána jejich pravá totožnost. Zvi Aharoni opustil Argentinu 7. dubna 1960.
 
V Izraeli byly fotografie předloženy dvěma lidem, kteří za války přišli s Eichmannem do styku. Ti však jeho totožnost (po dvaceti letech) nedokázali spolehlivě určit. Zpráva z expertízy (identifikačního fotografického porovnávání) provedené v laboratoři izraelské kriminální policie neprohlašovala s jistotou, že v obou případech (Klementova fotografie z Argentiny a Eichmannova z II. sv. války) jde o stejného muže, ale z jejího posudku prakticky vyplývalo, že byl takto identifikován. V MossaduMosadu se začal sestavovat tým, který se měl vypravit do Argentiny pro Klementa-Eichmanna.
 
== V Argentině ==
=== Sledování ===
Předvoj operačního týmu MossaduMosadu dorazil do Buenos Aires postupně od 22. do 24. dubna. 26 dubna přišla do Izraele zpráva o pozitivní identifikaci A. Eichmanna. Zároveň členové předvoje zajistili najmutí prvního konspiračního bytu a aut na sledování.
V dalších dnech dorazil zbytek operačního komanda. Byly pronajaty další nemovitosti, které měly sloužit jako úkryty a zároveň jako skrýš pro uneseného Eichmanna. Členové komanda začali sledovat Klementa-Eichmanna na každém kroku s cílem zjistit veškeré jeho zvyky, aby mohl být vypracován plán jeho únosu. V konspiračních bytech bylo vše připravováno na pobyt po únosu, kdy bude komando společně s Eichmannem čekat na odlet z Argentiny. Byly vytipovávány trasy, kudy bude Eichmann převážen či kudy budou členové komanda prchat v případě nezdaru (v případě nezdaru by všichni členové komanda měli tvrdit, že jsou soukromé osoby a Izrael nemá s celou akcí nic společného).
 
=== Únos ===
Akce, při níž se komando zmocnilo Klementa-Eichmanna začala 11. května večer. V 19:35 zastavilo v Garibaldiho ulici jedno z aut komanda, o kus dál další. Ve 20:05 vystoupil z autobusu Klement-Eichmann a vydal se do Garibaldiho ulice. Když procházel kolem auta agentů MossaduMosadu byl jedním z členů komanda stržen na zem. Následně byl vtažen do auta a uložen na podlaze. Obě auta únosců poté opustila místo činu. Průjezd městem do konspiračního domu proběhl bez komplikací (kromě neplánované desetiminutové zastávky před staženými železničními závorami a pětiminutové zastávky na výměnu značek). Ve 20:55 zajelo auto s Eichmannem na podlaze do předem připraveného konspiračního domu. Po celou dobu akce Klement-Eichmann nekladl žádný odpor ačkoliv nebyl omámen anestetiky.
 
=== V úkrytu ===
V konspirativním domě byl Klement-Eichmann umístěn v izolované místnosti, která byla zabezpečena tak, aby nebyla nalezena i při běžné domovní prohlídce. Jako první věc provedli agenti MossaduMosadu výslech Klementa-Eichmannna. Ten se po krátkém zapírání přiznal k tomu, že je Adolf Eichmann. Mezi tím odeslal Harel do Izraele zprávu, že Eichmann je v izraelských rukou.
Ve svém improvizovaném vězení strávil Eichmann svých posledních 8 dní v Argentině. Během skrývání prošli členové komanda těžkou psychickou krizí, neboť byli nuceni starat se a ošetřovat člověka, který byl zodpovědný za smrt jejich nejbližších i smrt pěti milionů Židů při [[Holocaust|holokaustu]] v [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]], ghettech či transportech. Eichmann sám nekladl žádný odpor, jako by se se svým zajetím smířil. Harel popsal jeho chování občas jako servilní.
 
Dne 19. května začali určení členové komanda v Buenos Aires vyklízet konspirační byty a domy (s výjimkou toho, v němž byl ukrýván Eichmann), vracet vypůjčená auta a likvidovat vše, co by mohlo pozdějším vyšetřovatelům pomoci v pátrání. Zároveň Harel určil několik lidí z pomocníků, kteří začali pátrat po [[Josef Mengele|Josefu Mengelem]], o kterém se Harel domníval, že také žije kdesi v Buenos Aires. Toto pátrání však nepřineslo žádný úspěch.
 
Součástí plánu na převoz Eichmanna do letadla byl fingovaný úraz jednoho ze spolupracovníků agetůagentů MossaduMosadu (s vymyšleným otřesem mozku pobyl několik dní na klinice), který poté s lékařskou zprávou povolující let letadlem kliniku opustil, lékařská zpráva o prodělaném otřesu mozku posloužila jako zdůvodnění, proč je Eichmann, převlečený do letecké uniformy, přepravován ve stavu snížené rozlišovací schopnosti.
 
Samotný Eichmannův přesun začal po 21 hodině. Namaskovaný a omámený Eichman byl posazen do auta na zadní sedadlo. Vedle něj se posadil lékař (pro případ naléhavé potřeby znovu aplikovat [[anestetikum]]) a z druhé strany další člen komanda. Na letiště dorazilo auto ve 23:00 a bez problémů projelo kolem vojenské hlídky. Poté auto zastavilo u čekajícího letadla a Eichmann byl vyveden ven a dopraven na palubu. Umístěn byl do jednoho z křesel v I. třídě. Ostatní členové posádky dostali příkaz sedět na sedadlech kolem něj a předstírat spánek.
Aby se zabránilo problémům, které mohly nastat při mezipřistáních (pokud by argentinské úřady zveřejnily Eichmannovo zmizení), rozhodli se piloti letět pouze s mezipřistáním v Dakaru.
 
Po celý let byl Eichmann nepřetržitě střežen čtyřmi agenty MossaduMosadu, aby mu bylo zabráněno v případném pokusu o sebevraždu či jiné nepředložené jednání. Eichmann byl po celý let klidný a se svými únosci spolupracoval (ostatně jako po celou dobu ukrývání po únosu). V Dakaru na sebe nijak neupozornil ani dva [[Francie|Francouze]] z letištní hygienické stanice, kteří kontrolovali toalety na palubě.
 
22. května 1960 v 08:00 dosedlo letadlo s A. Eichmannem na palubě na letiště v Tel Avivu.
 
== V Izraeli ==
Ještě 22. května A. Eichmanna z rukou agentů MossaduMosadu převzal M. Drori, šéf pátracího týmu a umístil ho prozatimního vězení. V 10 hodin se o Eichmannově příletu do Izraele dozvěděl ministerský předseda [[David Ben-Gurion]]. Odpoledne proběhla osobní identifikace A. Eichmanna, kterou provedl Moše Agami (v roce [[1938]] zástupce [[Židovská agentura|Židovské agentury]] ve Vídni). Dopadla pozitivně.
 
23. května ve vězení v Camp Ijaru, kam byl Eichmann převezen mu byl soudcem přečten zatykač. Později došlo k další osobní identifikaci, kterou provedl Benno Cohen, který se s Eichmannem setkal v roce [[1939]]. I ta dopadla pozitivně. V 16:00 D. Ben-Gurion oficiálně oznámil v [[Kneset]]u, že A. Eichmann je v izraelských rukou a bude se ze svých zločinů zodpovídat před soudem. Účast izraelských tajných služeb na dopravení A. Eichmanna byla přiznána až později.
*[[Rafi Ejtan]] - velitel komanda (vyšetřovatel Šin Bet)
*[[Avraham Šalom]] - zástupce velitele
*[[EfraimEfrajim Ilani]] - občan Izraele dlouhodobě žijící v Argentině (zařazen do týmu vzhledem k svým znalostem místních poměrů
*[[ZviCvi Aharoni]] - objevil a identifikoval Eichmanna, později prováděl jeho předběžné výslechy (náčelník odboru vyšetřování Šin Bet) Harel ho ve své knize uvádí pod jménem Josef Kennet<ref>viz Black Ian, Morris Beny, Mossad, izraelské tajné války, str. 206</ref>
*[[Ezra Ešet]] - řídil předběžné vyšetřování v Evropě. Jako člen komanda měl na starosti organizační věci
*[[Zeev Keren]] - technik