Citlivost: Porovnání verzí

Přidáno 57 bajtů ,  před 11 lety
bez shrnutí editace
(→‎Jednotky: doplneni zakladu tabulky, ale jsem si vedom, ze to presne nesedi (budu dohledavat dalsi zdroje))
'''Citlivost''' ve [[fotografie|fotografické]] technice označujeje jeden zze klíčovýchtří parametrů,základních spoluparametrů surčujícím [[clonaExpozice (fotografie)|clonouexpozici]] avýsledného snímku. Zbylé dva jsou [[expoziční čas|expozičním časemclona]] ovlivňujea [[Expoziceexpoziční (fotografie)|expozicičas]] výsledného snímku.
 
== Jednotky ==
Citlivost je v dnešní době nejčastěji udávaná dle normy [[ISO 5800]] ([[ČSN]] 66 6625). Ta vuch8z9 svychází z jednotek [[ASA]]. V digitálních fotoaparátech je parametr jednoduše nazýván '''ISO'''. Citlivost ISO se pohybuje obvykle v rozmezí od 12 do 3200 (u řady fotoaparátů je ale udávána i vyšší), obvyklé hodnoty jsou 100, 200 a 400.
 
Ve starší literatuře se lze stetkat také s dalšími jednotkami, obvykle pojmenovanými podle tvůrce nebo organizace, kteří je stanovili. Jsou to:
! ISO !! °DIN !! °Schn (evr.) !! °Schn (am.) !! °BSI !!GOST !!ASA !! Weston!! G.E. !! H.& D. (evr.)!! H. & D. (am.)
|-
| 100 || 21° || 31° || 25° || 30° ||125 || 80 || 65 || 100 || 5000 || 2000
|}
 
== Vliv citlivosti ==
Dvojnásobná citlivost snižuje potřebný [[expoziční čas]] na polovinu. Tedy při dvakrát větší citlivosti ([[filmový materiál|filmu]], [[snímač]]e – [[CCD]], [[CMOS]]) stačí pro stejnou úroveň expozice pouze polovina dopadajícího světla. Při zdvojnásobení citlivosti beze změny množství dopadajícího světla tedy můžeme:
*zkrátit [[expoziční čas]] na polovinu – dojdea ktím menšímusnížit rozmazání pohybu ve focené scéně, nebo
*zvýšit [[clona|clonu]] o jedno clonové číslo – tím se adekvátně zvýší i [[hloubka ostrosti]].
 
 
==Zrno a šum==
Citlivost filmudálev praxi vliv na kvalitu fotografie – způsobuje větší [[šum]] a [[zrno]]:
*u klasického záznamu je výrazné zrno přirozeným projevem citlivějších filmů
*u digitálního záznamu se projevuje pouze („elektronický“) šum – hraje zde roli hlavně kvalita čipu a velikost čipu
 
'''Ukázky šumu''' fotografie digitálního fotoaparátu při různých úrovních citlivosti:
Jak je vidět, s rostoucím ISO se výrazně zvyšuje i intenzita šumu.
 
Na rozdíl od [[zrno|zrna]] klasického [[filmový materiál|filmu]] (který v některých případech může být použit záměrně) je [[šum]] v digitálním záznamu extrémně degradujícím faktorem. Kazí kvalitu fotografie, snižuje její ostrost, pohlcuje detaily a zakrývá (ničí) jinak ostré barevné přechody. Lze jej eliminovat pouze na úkor detailů fotografie (např. prokreslení vlasů, vzoru na látce, atd.). Eliminace šumu je čím dále více patrná především u digitálních fotoaparátů s malým čipem, který má velké rozlišení.
 
Vývoj čipů jde kupředu především v hustotě světlocitlivých buněk. S ohledem na výrobní náklady není často kladen důraz na snižování jejich vlastního elektrického šumu, který má na zkreslení výsledné informace o intenzitě dopadajícího světla největší vliv. Problém je řešen až odšumovacími algoritmy v procesoru fotoaparátu, který fotografii před uložením „vyčistí“. Zanikají tím detaily, snižuje se čitelnost kresby a v nejhorším případě je pak výsledek více podobný malbě než fotografii. Je to levné řešení se snadnou výrobou nových modelů fotoaparátů, ale řešení s velmi nízkým skutečným růstem technické kvality fotografie při rostoucím rozlišení.
Neregistrovaný uživatel