Pracovní sobota: Porovnání verzí

Odebráno 117 bajtů ,  před 11 lety
úpravy formulací
(+ chození do školy)
(úpravy formulací)
'''Pracovní sobota''' je označení sobot, které i po zavedení pětidenního pracovního týdne zůstaly pracovní, a to z důvody náhrady za jiné volno - zpravidla za [[státnístátem uznaný svátek]]. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo zcela normálně a každá sobota tak byla pracovní.
 
TeprveV v60. souvislostiletech se zkracovánímstřídala jedna pracovní dobya vjedna západníchnepracovní zemíchsobota. muselaV totalitnísouvislosti komunistickáse vládazkracováním chtě nechtě totopracovní opatření zavést idoby v bývalémzápadních Československu,zemích protobyl v roce [[1968]] bylzaveden vpětidenní tehdejšímpracovní [[Československo|Československutýden]] zavedeni pětidenní pracovnív [[týdenČeskoslovensko|Československu]].<ref>63/1968 Sb. Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem </ref> s dvěma dny [[pracovního volna]]. Do té doby se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]] (např. v roce 1985: 5. a 12. 5. a 29. 12.).
 
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. Proslulé jsou „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]].