International Data Encryption Algorithm: Porovnání verzí

pár základních wiki, oprava několika nesmyslně přeložených termínů apod. (ale celé jsem to neopravoval)
(vzhled a styl, kategorie, interwiki)
(pár základních wiki, oprava několika nesmyslně přeložených termínů apod. (ale celé jsem to neopravoval))
'''International Data Encryption Algorithm''' ('''IDEA''', „Mezinárodní datový[[algoritmus]] pro šifrovacíšifrování algoritmus“dat“) je [[bloková šifra]], kterou navrhli [[Xuejia Lai]] (來學嘉) a [[James L. Massey]] ze Švýcarského národního technologického institutu (ETHZ) v [[Zürich]]u. Poprvé byla popsána v roce [[1991]]. Tento algoritmus měl nahradit [[Data Encryption Standard]]. IDEA je drobným přepracováním dřívější šifry PES (''Proposed Encryption Standard'') šifry, původně se nazývala IPES (''Improved PES'').
 
Tato šifra byla navržena na základě výzkumné smlouvy s Hasler Foundation, která se stala součástí Ascom-Tech AG. Je [[patentována v mnoha zemích, ale je volně dostupná pro nekomerční použití. Název „IDEA“ je také obchodní[[ochranná značkaznámka]]. PatentPatenty vyprší v roceletech [[2010-]]–[[2011]]. V současné době je IDEA licencována celosvětově MediaCryptem. IDEA byla používána v [[Pretty Good Privacy]] (PGP), do kterého byla začleněna poté, co původní šifra, která byla použita ve verzi 1.0, („Bass-O-Matic“) byla shledána nespolehlivou. IDEA je volitelným algoritmem v [[OpenPGP]].
IDEA byla používána v Pretty Good Privacy (PGP), byla začleněna poté, co původní šifra, která byla použita ve v1.0 („Bass-O-Matic“) byla shledána nespolehlivou. IDEA je volitelným algoritmem v OpenPGP.
 
==OperaceČinnost==
[[Soubor:International Data Encryption Algorithm InfoBox Diagram.png|thumb|Jedna šifrovací runda algoritmu IDEA]]
'''IDEA''' pracuje po 64 bitových64bitových blocích za použití 128 bitového128bitového klíče. Skládá se z řady osmi identických transformací (jeden průchod – viz [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/en/1/1f/International_Data_Encryption_Algorithm_InfoBox_Diagram.png obrázek]) a vstupní transformace (poloviční průchod). Procesy šifrování a dešifrování jsou podobné. '''IDEA''' získáváodvozuje navelkou část své bezpečnosti vkládánímze střídání operací z různých skupino-modulárních[[grupa|grup]] součtů amodulární součinů;sčítání a bitověnásobení za exkluzivního[[bit]]ové součtu ([[XORnonekvivalence]] (XOR) – které jsou v jistém smyslu algebraicky neslučitelné. Tyto operace, které pracují s 16 bitovými16bitovými řetězci, jsou
*- bitově exkluzivní součin (znázorněno modrým znakem [kolečko s plusem])
* bitová nonekvivalence (na obrázku znázorněno modrým ⊕),
*- sčítání modulo 2<sup>16</sup> (znázorněno zeleným[čtvereček s plusem])
*- násobení sčítání [[modulo 2<sup>16</sup>+1, kde slova se všemi nulami (0x0000) jsou interpretována jako]] 2<sup>16</sup> (znázorněno červenýmzeleným [kolečko s tečkou]),
* násobení modulo 2<sup>16</sup>+1, kde nulová slova (0x0000) jsou interpretována jako 2<sup>16</sup> (znázorněno červeným ⊙).
 
==Bezpečnost==
Návrháři analyzovali IDEA šifrování pomocí IDEA, aby změřilizjistili jeho odolnost vůči [[diferenční kryptoanalýza|diferenční kryptoanalýze]] a usoudili, že šifra je za jistých předpokladů odolná. Žádná úspěšná lineární nebo algebraická slabost nebyla ohlášena. Našlo se několik tříd slabých klíčů (například (Daemen et al, 1994), ale tyto nejsou v praxi předmětem zájmu, protože jsou příliš vzácné na to, aby se jim bylo nutné explicitně vyhnout. Od roku 2004 nejlepší útok, který se vztahuje ke všem klíčům, může prolomit IDEA šifrování za snížení na 5 průchodů (úplná IDEA šifra používá 8,5 průchodu) (Demirci et al, 2003). [[Bruce Schneier]] měl v roce 1996 o šifře IDEA vysoké mínění. Napsal: „Dle mého názoru je to v současnosti nejlepší a nejbezpečnější blokový algoritmus dostupný veřejnosti.“ (''Applied Cryptography'', druhé vydání). Nicméně v roce 1999 už nadále nedoporučoval IDEA kvůli dostupnosti rychlejších algoritmů, pokrokům v kryptografii a problému s patentem.
Bruce Scheier měl v roce 1996 o šifře IDEA vysoké mínění. Napsal: „Dle mého názoru je to v současnosti nejlepší a nejbezpečnější blokový algoritmus dostupný veřejnosti.“ (Applied Cryptography, druhé vydání.). Nicméně v roce 1999 už nadále nedoporučoval IDEA kvůli dostupnosti rychlejších algoritmů, pokrokům v kryptografii a problému s patentem.
 
'''''IDEA je patentována''''' v Rakousku, Francii, Německu, Itálii, Holandsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Spojeném království, (Evropský patent EP-B-0482154), Spojených státech (americký patent #5,214,703) a Japonsku (JP 3225440). MediaCrypt v současnosti také nabízí následníka šifry IDEA a zaměřuje se na svou novou šifru IDEA NXT (oficiální vydání v květnu 2005), která je vlastně FOX.
MediaCrypt v současnosti také nabízí následníka šifry IDEA a zaměřuje se na svou novou šifru IDEA NXT (oficiální vydání v květnu 2005), která je vlastně FOX.
 
== Reference ==
 
==Externí odkazy==
* [http://www.rsasecurity.com/rsalabs/node.asp?id=2254 RSA: často kladené otázky o blokových šifrách] (anglicky)
* [http://www.mediacrypt.com/ Domovská stránka MediaCrypt] (anglicky)
* [http://www.users.zetnet.co.uk/hopwood/crypto/scan/cs.html#IDEA SCAN záznam pro IDEA] (anglicky)