Jan Scotus Eriugena: Porovnání verzí

Přidáno 7 bajtů ,  před 11 lety
m
→‎Myšlení a dílo: Dionysia-> Pseudo-Dionysia
m (→‎Myšlení a dílo: Dionysia-> Pseudo-Dionysia)
Ve Francii byl Eriugena požádán biskupem [[Hinkmar z Remeše|Hinkmarem z Remeše]] o vyvrácení [[Gottšalk]]a, německého mnicha, jenž vyhrotil myšlenku [[predestinace]] a popíral [[Svobodná vůle|svobodnou vůli]]. Eriugena se úklou rád ujal, nicméně příslušný spis ''De divina praedestinatione'' zaskočil dobovou ortodoxii svou spekulativností a sylogistickou formou, přestože se odvolává na samého [[Augustinus|Augustina]] a jeho rané dílo ''De libero arbitro''. Od té doby se Eriugena nezbavil podezření z [[heterodoxie]]; již v letech [[855]] a [[859]] byly jeho názory odsouzeny církevními [[koncil]]y.
 
=== Překlad Pseudo-Dionysia Areopagity ===
 
Zatímco [[řecký křesťanský platonismus]] na rozdíl od [[latinský křesťanksý platonismus|latinského]] čerpal myšlenkové motivy také z pohanských nauk, inspirace evropského Západu se víceméně zastavila u [[Porfyrios|Porfyria]] a jeho spisu ''[[Eisagogé (Porfyrios)|Eisagogé]]''.<ref>I. P. Sheldon-Williams, Tradice řeckého křesťanského platonismu. In: A. H. Armstrong (ed.), ''Filosofie pozdní antiky''. Praha: Oikoymenh 2001.</ref> Ve středověké západní Evropě byla znalost [[řečtina|řečtiny]] mimořádnou výjimkou, mezi něž Eriugena patřil. Proto bylo uvedení ''areopagitik'' do latinského prostředí převratnou událostí, neboť jejich autor, neznámý [[Pseudo-Dionysios Areopagita]], čerpal nejen z řeckých Otců (zejm. [[Řehoř z Nyssy]]), ale také z [[Plótinos|Plótina]] a především [[Proklos|Prokla]]. Dionysiovy [[novoplatonismus|novoplatónské]] motivy tak působily i na převážně aristotelskou [[scholastika|scholastiku]] a později zejména na [[křesťanská mystika|křesťanskou]] [[mystika|mystiku]] a na [[renesanční filosofie|renesanční filosofy]]; v neposlední řadě jimi byl silně zasažen sám Eriugena.